6.12.2019
L.A. GUNS
Bez ohlášení vychází vánoční EP kapely, kterou vede ..více

6.12.2019
HELLOWEEN
Němečtí klasici budou mít novou desku. Ta právě ..více

6.12.2019
SIGNUM REGIS
Jako třetí videoklip ze svého nového alba zpracovali ..více

6.12.2019
BENEATH MY SINS
Francouzští symfonici BENEATH MY SINS avizují, že jejich ..více

6.12.2019
Předvánoční blešák muziky na Echoes
Již po šesté v předvánočním čase probrala redakce ..více

6.12.2019
THE FIALKY
THE FIALKY spolu s přáteli vyráží na tři poslední ..více






EUROPE - Start From The Dark
...mně se ta deska nelíbí. Ne kvůli stylové z ..

EUROPE - Start From The Dark
Měli se vrátit k heavy metalu/hard rocku prvníc ..

EUROPE - Start From The Dark
Mne sa pacia len prve 3. Ale toto som si minule pu ..

EUROPE - Start From The Dark
Za mně je Stark páradní soudobá deska s povede ..

EUROPE - Start From The Dark
skoro všechna alba poscomebackové scény ve sbí ..

EUROPE - Start From The Dark
Já jsem ta druhá strana společnosti, kterou Eur ..

EUROPE - Start From The Dark
A tady já dávám desítku! Comeback jak hovado, ..

KAATO - Slam!
debut je suprovy a dvojkou to koncí? 8/10 ..

Černé vrány při comebacku trochu blednou...
Legitimní sice je, ale prostě mě osobně vadí, ..

Černé vrány při comebacku trochu blednou...
Blednou? Co to je za dementní spekulace? Co Motle ..




Za poslední měsíc:
AMON AMARTH, ARCH ENEMY, HYPOCRISY - Praha, Tipsport aréna, 17. 11. 2019
1476x

BLIND GUARDIAN - Twilight Orchestra: Legacy Of The Dark Land
1292x

ARAKAIN - Warning!
1267x

PRETTY MAIDS - Undress The Madness
1049x

EUROPE - The Final Countdown
1032x

ARAKAIN - Restart
1012x





článků celkem: 7303
recenzí: 5982
reportů: 569
rozhovorů: 382













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


AMON AMARTH, ARCH ENEMY, HYPOCRISY - Praha, Tipsport aréna, 17. 11. 2019

Státní svátek 17. listopadu vyšel k nelibosti většiny z nás na neděli. Tuto nemilou skutečnost však zpříjemnila švédská melodeathová posádka Vikingů Amon Amarth, když na tento den ohlásila svůj koncert. Do pražské Tipsport arény, kde se letos s Českou republikou loučili Slayer, kapela dorazila v rámci svého Berserker tour, aby představila svou novou desku.

Přestože Amon Amarth u nás letos již hráli jako hlavní hvězda plzeňského Metalfestu, arénu zaplnila řada fanoušků, kteří si tuto příležitost nemohli nechat ujít. Fronty u vstupů se i přes nízké teploty tvořily už od čtyř hodin. Otevření areálu bylo ohlášeno na šestou, avšak pořadatelé začali pouštět o něco dříve. První cesta většiny fanoušků vedla pro pivo, kde se (k našemu překvapení) netvořily nijak dramatické fronty. Organizačně se dá říct, že všechno fungovalo dobře.

Celý večer se nesl ve švédském deathovém duchu. Chvíli před sedmou hodinu se na pódiu objevila první z předkapel – Hypocrisy. O tom, že nepatří mezi začátečníky, nebylo pochyb. S prvními riffy fanoušci ožili a soustředili se pouze na partu, které vévodí výborný Peter Tägtgren. Kapela měla na místě spoustu příznivců, kteří (soudě podle triček a mikin) přišli hlavně na ni. Největší úspěch měla kapela s písní „Roswell 47“, kterou uzavírala své vystoupení. Hypocrisy to na pódiu parádně šlapalo, i když hráli jen necelou hodinu. Jejich výstup trochu pokazil zvukař, který mírně přepálil bicí.

Arch Enemy v čele s modrovlasou zpěvačkou Alissou White – Gluz vlétli na pódium po krátkém intru „Set Flame to the Night“, které odstartovalo jejich vystoupeni s úderem osmé hodiny. Tím ožila další část publika, která arénu navštívila právě kvůli této kapele. Arch Enemy začali ověřenou klasikou „The World is Yours“. Na rozdíl od předchůdců, kteří měli problém s nevyváženými bicími, byl u Arch Enemy (oproti zbytku kapely) snížený Alissyn zpěv. Tuto nepříjemnost zvukař rychle vyřešil a při dalším osvědčeném songu „War Eternal“ už bylo vše v pořádku. Prostřednictvm „Ravenous“ kapela připoměla období, kdy v kapele působila Angela Gossow, ovšem největšího úspěchu se Arch Enemy dočkali až v přídavku, který tvořily songy „As the Pages Burn“, „No Gods, No Masters“ a „Nemesis“.

Setlist: The World is Yours, War Eternal, My Apocalypse, Under Black Flag We March, Ravenous, The Eagle Flies Alone, First Day in Hell, As the Pages Burns, No Gods, No Masters, Nemesis.

Následovala rychlá přestavba pódia a v půl desáté se z reproduktorů začíná valit smršť v podobě „Run to the Hills“ od železné panny, kterou Amon Amarth už nějakou tu dobu používají na svých koncertech jako intro. Po pádu opony s logem nové desky najela první novinka – „Raven`s Flight“, publikum samozřejmě okamžitě zareagovalo obrovským řevem, jak už to na koncertech Amon Amarth bývá. Bicí, za kterými seděl polonahý Jocke Wallgren, byly umístěné v obrovské vikingské helmě, která se v půli koncertu i s bicími vysunula až ke stropu. Na jejích stranách stály obrovské runy, které v následující písni „Runes to my Memory“ vzplály, což opět fanoušky opět velmi nadchlo. Do vystoupení ideálně zapadala píseň „Death in Fire“, celý koncert totiž skvěle doplňovaly kouřové a ohnivé efekty. Došlo pochopitelně i na „Deceiver of the Gods“, kterou oživila show „Draugra“ (nemrtvý, chránící poklady ve svém hrobu), jenž pobíhal po pódiu a hrozil fanouškům svou holí.

Oblíbenou „First Kill“ vystřídaly dvě novinky z "Berserkera" – „Fafner`s Gold“ a „Crack the Sky“. Publikum je ocenilo o dost větším mosh pitem než bývá obvyklé. Osvětlení také dokonale zapadalo do hudby a spolu s kouřem a ohni měly písničky kouzelnou atmosféru. „The Way of Vikings“ byla doprovázena soubojem dvou bojovníků, který končil popravou poraženého. Zkrátka další z klasických triků Amon Amarth, jak upoutat pozornost fanouška, což ale dokonale funguje a publikum u toho doslova šílelo. Po „Prediction of Warfare“, následovala další novinka „Shield Wall“, ve které dostali opět prostor bojovníci. Ti tentokrát jen stáli v pozadí a pohybovali se do rytmu. Po skončení této skladby celé pódium zhaslo a zahalilo se do kouře. S prvními tóny „Guardians of Asgaard“ světlo osvítilo několik metrů velké sochy „obránců Asgaardu“. Song už spoustu let patří do setlist kapely, takže nebylo divu, že ho kapela zahrála s naprostou ladností. Základní část ukončil Johan Hegg přípitkem z obřího rohu a písní „Raise Your Horns“.

Po skončení tohoto songu se kapela odebrala do zákulisí, kde chvíli dělala drahoty, aby následně naběhla zpět a odehrála poslední dvě písně. První z nich byla oblíbená „The Pursuit of Vikings“, která způsobila v davu přímo šílenství. To se ovšem nemohlo ani v nejmenším rovnat tomu, co přišlo s posledním a největším hitem „Twilight of the Thunder God“. Jörmungandr neboli Midgardsormr (obrovský had obepínající celou Zem, který sehraje svou roli, až nadejde Ragnarök) se pohyboval ve vlnách, Hegg s Thorovým kladivem v ruce i zbytek kapely byl připravený na velkolepý konec koncertu. To všechno způsobilo mezi diváky nepopsatelné emoce. Když se na pódiu odehrával souboj mezi Johanem Heggem a Jörmungandrem, každý z fanoušků se musel přidat ke společnému refrénu, který zpívala snad celá aréna.

Pražským Tipsportem dozněly poslední tóny a kapela se začala loučit. Jak bývá zvykem, vzduchem létaly paličky a trsátka. Když Amon Amarth zmizeli v zákulisí, většina fanoušků se dala na cestu k východům, jenže to nevěděli, že se Johan přijde ještě jednou rozloučit. Koncert byl podle mého názoru skvělým zážitkem pro každého fanouška death metalu. Na kapele je i po spoustě letech stále vidět ten zápal pro vše, co dělají, a proto se koncert opravdu vydařil.

Setlist: Raven`s Flight, Runes to my Memory, Death in Fire, Deceiver of the Gods, First Kill, Fafner`s Gold, Crack the Sky, The Way of Vikings, Prediction of Warfare, Shield Wall, Guardians of Asgaard, Raise Your Horns, The Pursuit od Vikings, Twilight of the Thunder God.

Dictyophor             

V den, kdy naše země slavila třicet let svobody, vystoupila v pražské Tipsport Areně trojka švédských kapel. Už podle místa konání se dalo lehce uhodnout, že společné turné melodeathových es Amon Amarth a Arch Enemy bude opravdu velká událost, která přiláká na holešovické výstaviště tisíce lidí.

Už kolem půl sedmé bylo okolí mohutné haly ze všech stran obsypáno houfy černě oděných postav. Ne všichni měli to štěstí, že se včas prodrali dovnitř a stihli úvod setu death metalových Hypocrisy, kteří vyběhli na scénu těsně před sedmou hodinou. Přiznám se, že tahle parta kolem uznávaného producenta Petera Tägtgrena mě nikdy nebrala a ani potom, co jsem zhlédnul jejich vystoupení, mě pánové nepřesvědčili, že bych si je měl přidat do seznamu oblíbených kapel. Ale abych jim zbytečně nekřivdil, musím zmínit, že své fanoušky zde rozhodně měli a nebylo jich zrovna málo. Hypocrisy hráli necelých čtyřicet minut a na první vystupující večera měli docela slušný zvuk.

Po zhruba půlhodinové pauze stanuli na pódiu Arch Enemy. Dáma a pánové se do toho vrhli pěkně zhurta a hned na úvod vypálili hitovku „The World Is Yours“ z jejich zatím poslední řadovky „Will To Power“. Z počátku sice zpěvačka Alissa White-Gluz nebyla moc slyšet, ale během dvou prvních songů to dal zvukař dokupy. Jediným problémem tak zůstala trochu přehulená basa, ale na to se dalo zvyknout, zvlášť když Arch Enemy řádili jak z řetězu utržení. Alissa zběsile poskakovala po pódiu a z dechberoucích sól kytarového tandemu Amott/Loomis přecházely zraky. Švédská pětice mile překvapila setlistem, který se odlišoval od toho, co hrála na předchozích zastávkách turné, takže jsme se dočkali například pecky „No Gods, No Masters“, která pořádně rozpohybovala publikum. Svůj hodinu dlouhý set uzavřeli Švédové nesmrtelným šlágrem „Nemesis“ a bylo jasné, že poslední účinkující budou mít, co dělat, aby laťku nastavenou Arch Enemy překonali.

Příprava pódia pro hlavní hvězdu večera probíhala za černou plachtou. Až kolem půl desáté se sálem rozeznělo intro v podobě „Run To The Hills“ od Iron Maiden a s prvními tóny „Raven’s Flight“ šla opona dolů. Zraky obecenstva hned upoutala nádherná scéna, které vévodila obří vikingská helma, na níž byla umístěna bicí souprava. Vše navíc doprovázelo burácení pyrotechniky. Amon Amarth doslova šokovali monstrózností své show. Ať už obří kulisy, obrazovky, světla nebo pyroefekty, vše skvěle ladilo a fungovalo, ale nejdůležitější byla samozřejmě hudba. Kapela hrála fantasticky a navíc měla skvělý zvuk. Johan Hegg si hned na úvod získal obecenstvo několika českými frázemi. Skvěle sestavený setlist vyváženě kombinoval songy z novinky „Berserker“ a osvědčené hity. Klasiku „Death In Fire“ doprovázelo mocné šlehání plamenů a pod pódiem bylo zatraceně vedro. Při „Fafner’s Gold“ na publikum pršelo zlato (bohužel ne opravdové). „The Way Of Vikings“ pro změnu přinesla souboj Vikingů přímo na pódiu. Nechyběl ani přípitek z rohu před závěrečnou „Raise Your Horns“. Rozjeté publikum si samozřejmě žádalo přídavek a dostalo hned dva v podobě „The Pursuit Of Vikings“ a „Twilight Of The Thunder God“, při které se v kotli strhlo zuřivé pogo. Zkrátka skvělá tečka za výborným vystoupením, kterému nechyběla ani tolik potřebná atmosféra. Arch Enemy předvedli skvělý set, ale Amon Amarth je převálcovali na plné čáře. Je neuvěřitelné, v jak obrovské těleso tito Švédi vyrostli. Svojí bombastickou show můžou směle konkurovat největším velikánům rockové hudby a v množství použité pyrotechniky trumfnou i Rammstein. Jak už jsem zmínil na začátku, byla to vskutku velká událost.

Moloch -/10

www.amonamarth.com
archenemy.net
www.hypocrisy.cc

Související články


Vydáno: 22.11.2019
Přečteno: 1475x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
byla to...23. 11. 2019 18:17 jiri schovanek


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17551 sekund.