O tom, že je frontman hvězd alternativního rocku The Smashing Pumpkins William Patrick (vulgo Billy) Corgan veliký podivín, se ví dávno. Vždyť i jeho někdejší spoluhráč z bočního projektu Zwan David Pajo o něm mluví jako o nezměrném egomaniakovi a dokonce ho přirovnal k Donaldu Trumpovi, což mezi americkými umělci není rozhodně lichotka. Corgan kvůli své povaze skoro zlikvidoval i The Smashing Pumpkins, kteří jej postupně poslali ke všem čertům a on zůstal sám. A přestože úroveň desek nijak zvlášť neklesala, jejich dopad se těžko mohl rovnat věhlasným dílům z devadesátých let jako "Siamiese Dream" a "Mellon Collie And The Infinite Sadness". Ale zdá se, že se v posledních letech začalo trochu přehodnocovat.
Když samojediný Corgan natočil album "Monuments To An Elegy" (pod hlavičkou The Smashing Pumpkins) s bubeníkem Mötley Crüe Tommy Leem, vypadalo to, jako kdyby už popíral vlastní podstatu. Ne, že by album znělo nějak zvlášť odlišně (a už vůbec ne špatně, jedná se o výbornou nahrávku), ale Corgan na něm spolupracoval s člověkem, který vždy představoval to, čemu se Billy vysmíval. Situace byla dost schizofrenní a sám Corgan byl na rozcestí. Krok k oživení The Smashing Pumpkins ve skoro původní sestavě byl nasnadě. Poslední album "Shiny And Oh So Bright, Vol. 1 / LP: No Past. No Future. No Sun." představuje opět výbornou desku, která, přestože komerčně zůstala trochu za očekáváním, vrací kapele její původnější tvář. Mezitím ale Corgan poslal na trh sólové album "Ogilala", které jej nejen svedlo dohromady s kytaristou Jamesem Ihou, což byl impulz k jeho návratu do The Smashing Pumkins, ale znělo pokorně a vyklidněně, jako kdyby chtěl Corgan udělat čáru za minulostí a začít znovu.
Teď je tu trojka "Cotillions"... Zapomeňte na to, že Corgan kdy natočil sólový debut "The Future Embrace", kde experimentoval s elektronickou hudbou. To už je směr, který je pro Corgana dávno uzavřený a novinka navazuje na "Ogilala" a nijak daleko se nevzdaluje ani od světa The Smashing Pumpkins. Není sice hřmotná, neburácí na ní kytary, ani se zpěvák nepouští do nervnějších poloh. Stejně jako na minulé nahrávce hraje prim (kromě jasně nezaměnitelného zpěvu) akustická kytara a nálady, které se dotýkají folk rocku a nebojí se ani drobné příchuti country. Jako kdyby v tomhle písničkářském stylu našel Corgan své nové (možná lepší) já.
Zpěvák zažívá v současné době pravděpodobně umělecký přetlak. "Shiny And Oh So Bright, Vol. 1 / LP: No Past. No Future. No Sun." vyšlo teprve před rokem a čtvrt, ve studiu vzniká novinka jeho domovské kapely a on sám přichází se sedmnácti skladbovým, více než hodinovým dílem. To je drobný kámen úrazu, protože jen Corgan sám s kytarou a doprovodem klavíru má co dělat, aby udržel posluchačovu pozornost po celou dobu nahrávky, ale naštěstí je "Cotillions" kvalitně napsaná nahrávka, která nabídne řadu stěžejních momentů. Nejsilnější z nich je bezesporu titulní skladba, která má natolik silnou (až magicky přitažlivou) atmosféru, kdy si řeknete, že ty řeči o Corganově hudební géniu nelhaly.
Nejlepší je "Cotillions" v momentech, kdy se její tvůrce drží v mezích, kde má nejblíže ke své domovské kapele, alespoň co se atmosféry týče. Kromě zmíněné titulní skladby tam patří i další výborné věci typu "Colloseum", "Apologia", "Neptulius" nebo úvodní "The Scatter One`s Own". V nich nejenže Corgan předkládá pro letošek to nejlepší ze své dílny, ale prezentuje se jako umělec, který vlastně už nic moc neřeší a jen skládá hudbu, která mu jde od srdce. To samozřejmě nechybí ani dalším věcem typu "Hard Times" nebo "Buffalo Boys", do kterých nechává zpěvák promlouvat motivy folku a country, ale přece jen jistější v kramflecích je v atmosféričtějších skladbách.
Takže vlastně jediné, čím "Cotillions" trpí, je délka, přestože tentokrát Corgan nechtěl předložit megalomanské dílo. To by sice bylo v jeho stylu, ale u "Cotillions" se tak neděje. Je to nahrávka, která je obnažená až na kost, pojatá docela miniaturisticky a přírodně a předkládaná uvěřitelným způsobem. Neslouží jako výplň prostoru mezi alby The Smashing Pumpkins, ale může být příjemným zpestřením a novým pohledem na tvorbu tohoto výjimečného umělce.
|
