Gotický rock u nás nikdy nepatřil k nejrozšířenějším hudebním žánrům. Přesto se v tomto ranku našla kapela, která si svým umem dokázala podmanit srdce mnoha fanoušků nejen z gotické komunity. Temná smečka XIII. století funguje již třicet let a její popularita přesahuje i hranice naší země.
Historie jihlavské legendy je bez pochyb stejně zajímavá jako její hudba. Vše začíná už v polovině osmdesátých let. Tehdy bratři Petr (kytara, zpěv) a Pavel (bicí) Štěpánové přibírají do party basáka Leoše Kosteleckého a vzniká punková formace Hrdinové nové fronty (známá též pod zkratkou HNF). Přestože toto uskupení funguje jen velmi krátce, stihne na scéně způsobit pořádný poprask. Syrový agresivní punk s řádně nasupeným zpěvem Petra Štěpána, který pro peprné slůvko nejde daleko, se ihned stává absolutním kultem, který u nás nemá obdoby. Nemusím snad dodávat, že se bavíme o době, kdy se desítky jiných domácích kapel snažily za každou cenu sekat latinu, aby se náhodou nedostaly do problémů. Hrdinové nové fronty po sobě zanechali několik demosnímků a na posledním z nich je slyšet, že trojice muzikantů začíná pomalu koketovat s gotickým rockem. To se zdá být prvním krokem k založení nové formace.
Když na konci osmdesátých let HNF definitivně ukončí svoji činnost, bratři Štěpánové začínají dávat dohromady nové těleso. Tentokrát ovšem už plně orientované na gotický rock. Jejich snaha vyvrcholí v roce 1992, kdy vychází první oficiálně vydaná dlouhohrající deska skupiny XIII. století, pojmenovaná „Amulet“. V sestavě bratrskou dvojici doplňuje ještě baskytarista Petr Palovčík a kytarista Bedřich Musil. Kapela zde rozhodně nezapře své punkové kořeny. V podstatě celá deska je zvláštní směsí gotiky a punku, a jakkoliv to může znít šíleně, tak album „Amulet“ je jasným důkazem, že i tato netradiční žánrová kombinace může fungovat na výbornou. Nahrávce vévodí silné kytarové melodie a svižné tempo, nechybí punková dravost a energičnost, vše je ovšem zahaleno temným gotickým oparem, který dokresluje jak osobitý vokální projev Petra Štěpána (úplně jiný, než jak jsme ho znali z dob HNF), tak hlavně tajuplné texty. Lyrická složka se na celé ploše nahrávky nadmíru povedla a Petr Štěpán už na svém debutu prokazuje, že patří mezi přední české textaře. Hudební stránka ovšem rozhodně nezůstává pozadu. O chytlavé melodie není nouze, stejně jako o netradiční nápady či perfektní kytarová sóla. Na rozdíl od všech pozdějších nahrávek, zde kapela nepoužila klávesy, takže prakticky vše stojí na kytarách.
"Apokalypsy horký dech,
nevidíš slunce naposled.
Teď čekají nová převtělení,
amulet v kruhu tváře mění".
Do nahrávky nás uvedou tajemné zvuky, které se po chvíli překlopí do úvodní písně „Hororový sen“, jež krásně nastíní, co nás na zbytku placky čeká. „Tělo na kříži“ zaujme hned v úvodu chytlavou kytarovou melodií, následující „Justina“ patří k největším hitům kapely a žádný koncert Třináctky se bez ní neobejde. Svižný titulní song je asi nejostřejší věc na desce. Vyzdvihnout samozřejmě musím i dnes již kultovní baladu „Růže a kříž“, ve které Petr Štěpán předvádí svůj životní pěvecký výkon, který už na pozdějších deskách nikdy nezopakuje. Dokonce bych se nebál říct, že se v tomto případě jedná o nejlepší pomalák, jaký kdy XIII. století stvořilo. Následuje dvojice dalších zásadních písní – „Bytosti“ s úderným refrénem a klipově ztvárněná „Kníže temnoty“. Pořádné gotiky se dočkáme v temné záležitosti „Oheň v kruhu“, která stojí na výrazné baskytarové lince. Naprosto geniální souhru obou kytar přináší začátek skladby „Demoniac“, vlastně v celé téhle písni se dvojice mistrů šesti strun pěkně vyřádila. Album uzavírá chytlavý riff svižné úderné pecky „Transilvania“, která má do gotické temnoty (jak by se podle jejího názvu mohla zdát) dost daleko. Všechny skladby na desce se mimořádně povedly a nenajdeme mezi nimi ani jeden slabší kousek.
Tomuto albu se zkrátka nedá vytknout vůbec nic, i přestože se jedná o debut. V diskografii XIII. století zaujímá „Amulet“ zcela výjimečné postavení, protože jeho nástupci se vydávají trochu jiným směrem. Díky svojí jedinečnosti, ucelenosti, originalitě a zvláštní temné atmosféře patří tato nahrávka do zlatého fondu českého rocku devadesátých let.
|
