3.06.2020
PESTILENCE
Holandští deathmetalisté hlásí změnu v sestavě. ..více

3.06.2020
CANNIBAL CORPSE
Jak sdělil zpěvák George "Corpsegrinder" Fisher, ..více

3.06.2020
ST. AURORA
Poté, co basista Ero Lamberg opustil řady finských ..více

3.06.2020
JJ SAVAGE
Světu se prostřednictvím singlu "Junkyard Dogs" ..více

3.06.2020
ULTHAR
Death/blackmetalová trojice z kalifornského Oaklandu se ..více

3.06.2020
PARALYSIS
Druhým albem "Mob Justice" se prezentuje tato ..více






Joe SATRIANI - Shapeshifting
tak to sa určite zhodneme : ) ..

PARADISE LOST - Obsidian
Mě tihle dědkové prostě baví. Přijde mi, že ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
Aspoň na jedné věci se shodneme a to, že Super ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
tak mám to presne naopak :D ...WHN pokladám za j ..

NIGHTWISH - Human. :II: Nature.
u podobného alba napadne jenom jedno. Měl bych t ..

CELLADOR - Off The Grid
vn: ARMORY si dávají pauzu, vidina nového alba ..

MAD HATTER - Pieces Of Reality
Oproti povedenému debutu skutečně sešup. Zpěv ..

GRAVE DIGGER - Fields Of Blood
S alby Hrobníka to bylo v poslední době tak ně ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Já spíš preferuju Oath. Dangeous meeting, Come ..

GRAVE DIGGER - Fields Of Blood
Pro mě je novinka spolu s Knights Of The Cross a ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1465x

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
959x

MERCYFUL FATE - Mellisa
950x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
933x

VAN HALEN - Van Halen III
823x

TRIVIUM – What The Dead Men Say
812x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7674
recenzí: 6306
reportů: 571
rozhovorů: 411













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


PEARL JAM - Gigaton

Na grunge, tak jak jej znáte z první poloviny devadesátých let, v případě současných Pearl Jam zapomeňte. Sebedestruktivní pachuť tehdejší scény ze sebe tahle slavná kapela setřásla už na konci devadesátých let, kdy se jejich alba začala lišit od slavné úvodní trojice „Ten“, „Vs“ a „Vitalogy“ a postupem času se z ní stala alternativně laděná rocková parta, která nezapomíná na garážové začátky, dávné vlivy punku a pořádnou dávku experimentování. Ruku v ruce s tímto trendem šel sice komerční aspekt kapely trochu k ledu, ovšem kvalitativní stránka věci zůstávala vždy alespoň částečně zachována. Jako jediná z velké seattleské čtyřky tahle kapela všechno přežila a dnes stojí stále pevně na scéně. Sice už s image obyčejných chlápků od vedle, ale pořád při chuti do společného tvoření. To sice tentokrát trvalo poněkud déle, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o nějakou krizi uvnitř kapely. Jak Pearl Jam tvrdili na sociálních sítích, chtěli novou desku nechat uzrát…

Velebit dnes Pearl Jam jako jednu z největších žijících rockových legend považuje určitá část fanoušků za samozřejmost. Je ovšem nutné přiznat, že některé jejich desky (zejména ty z přelomu tisíciletí) nepatřily mezi nejvyhledávanější a proto malý otazník visí nad jakýmkoliv jejich novým dílem. I proto, že je řada jejich příznivců chce vidět ve formě a stylu prvních tří alb, neboť se ještě nedokázala smířit s tím, že klasický grunge už od Pearl Jam uslyší leda na koncertech. Novinka „Gigaton“ tento směr opět podtrhuje. Znovu nejde o pokračování „Ten“ nebo „Vs“, ale o prohlubování dlouholetého trendu, protože Pearl Jam sami chtějí být vnímáni jako průkopníci alternativního rocku a ne grunge.

Takové byly desky „Riot Act“, „Pearl Jam“, „Backspacer“, „Lightning Bolt“, a taková je i novinka „Gigaton“. Oproti zmíněným albům (čest zejména eponymní nahrávce) má ale jednu výhodu. Je živelnější, zní lépe, propracovaněji. Proto slova o uzrávání materiálu nebyla jen mlácením prázné slámy. To už naznačil výtečný singl „Dance Of The Clairvoyants“ jenž ukázal, že současní Pearl Jam mají velkou sílu a výpovědní hodnotu. Nejsou sice nejjednodušší (což nebyli nikdy), ale jsou dobře čitelní, plní nápadů a po delší době zase více stravitelní. I když se „Gigaton“ dvěma Vedderovými písněmi „Who Ever Said“ a „Superblood Wolfmoon“ rozjíždí trošičku strnuleji a toporněji, postupně začne nabývat na síle. Ať už zmíněným singlem „Dance Of The Clairvoyants“ nebo vzpomínkou basisty Jeffa Amenta na dávné seattleské časy „Quick Escape“.

Pearl Jam postupně zatahují své sítě, do nichž chytají posluchače, když do samotného středu desky nasadí dvě naprosto skvělé věci „Never Destination“ a „Take The Long Way“, z nichž stříká energie na všechny strany a z každé noty je cítit znovunabytá radost z hraní. Kapela v tu chvíli hraje přímočaře, s živelnými kytarovými sóly. I „programově smutný“ Vedder se nechává strhnout atmosférou a bičuje se k velkým pěveckým výkonům. Proto nevadí ani ospalá dvojice „Buckle Up“ a „Comes Then Goes“, z nichž první jmenovaná je zahalena do odéru optimistického pohledu, ovšem druhá se noří do dávné melancholie slavných unplugged vystoupení poloviny devadesátých let. Právě tyto čtyři zmíněné skladby prezentují rozmatinou tvář současných Pearl Jam, která je velmi přitažlivá. Vydařený je i konec alba, kdy „Retrograde“, jediný samostatný vklad kytaristy Mikea McCreadyho odkazuje na vliv tradičních amerických písničkářů typu Neila Younga, finální „River Cross“ si opět pohrává s emocemi a spouští stavidla nostalgie. Zde je nejdůležitější sytý Vedderův hlas (také je autorem skladby), který se vznáší nad psychedelickým oparem a melancholickým vyzněním skladby, kde kytary pánů McCreadyho a Gossarda ustupují do pozadí ve prospěch zjitřených emocí.

Z alb v novém tisíciletí je tak „Gigaton“ tou podařenější deskou. Vlastně i v celkovém shrnutí diskografie Pearl Jam bude stát na místech v horní části tabulky. Nepotřebuje totiž navazovat na slavné začátky, ale žije svým vlastním životem. Pearl Jam tak znovu dokazují, proč jako jediná kapela z velké čtyřky přežila bez úhony do dnešních dnů. Tahle pětice se totiž nebojí experimentovat a právě z toho čerpá svou sílu a silné momenty.

Pepsi Stone             


www.pearljam.com

YouTube ukázka - Dance Of The Clairvoyants

Seznam skladeb:
1. Who Ever Said
2. Superblood Wolfmoon
3. Dance Of The Clairvoyants
4. Quick Escape
5. Alright
6. Seven O Clock
7. Never Destination
8. Take The Long Way
9. Buckle Up
10. Come Then Goes
11. Retrograde
12. River Cross

Sestava:
Eddie Vedder - zpěv
Mike McCready - kytara
Stone Gossard - kytara
Jeff Ament - baskytara
Matt Cameron - bicí

Rok vydání: 2020
Čas: 57:03
Label: Monkeywretch Records
Země: USA
Žánr: alternative rock/post-grunge

Diskografie:
1991 - Ten
1993 - Vs
1994 - Vitalogy
1996 - No Code
1998 - Yield
2000 - Binaural
2003 - Riot Act
2006 - Pearl Jam
2009 - Backspacer
2013 - Lightning Bolt
2020 - Gigaton

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 13.05.2020
Přečteno: 481x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
ThrashProste na toto si...19. 05. 2020 21:30 Dávid
ThrashThrash metalu...19. 05. 2020 21:29 Dávid
Jedna z jejich top nahrávekPearl Jam sice...13. 05. 2020 7:06 horyna


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.25064 sekund.