3.06.2020
PESTILENCE
Holandští deathmetalisté hlásí změnu v sestavě. ..více

3.06.2020
CANNIBAL CORPSE
Jak sdělil zpěvák George "Corpsegrinder" Fisher, ..více

3.06.2020
ST. AURORA
Poté, co basista Ero Lamberg opustil řady finských ..více

3.06.2020
JJ SAVAGE
Světu se prostřednictvím singlu "Junkyard Dogs" ..více

3.06.2020
ULTHAR
Death/blackmetalová trojice z kalifornského Oaklandu se ..více

3.06.2020
PARALYSIS
Druhým albem "Mob Justice" se prezentuje tato ..více






Joe SATRIANI - Shapeshifting
tak to sa určite zhodneme : ) ..

PARADISE LOST - Obsidian
Mě tihle dědkové prostě baví. Přijde mi, že ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
Aspoň na jedné věci se shodneme a to, že Super ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
tak mám to presne naopak :D ...WHN pokladám za j ..

NIGHTWISH - Human. :II: Nature.
u podobného alba napadne jenom jedno. Měl bych t ..

CELLADOR - Off The Grid
vn: ARMORY si dávají pauzu, vidina nového alba ..

MAD HATTER - Pieces Of Reality
Oproti povedenému debutu skutečně sešup. Zpěv ..

GRAVE DIGGER - Fields Of Blood
S alby Hrobníka to bylo v poslední době tak ně ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Já spíš preferuju Oath. Dangeous meeting, Come ..

GRAVE DIGGER - Fields Of Blood
Pro mě je novinka spolu s Knights Of The Cross a ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1465x

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
959x

MERCYFUL FATE - Mellisa
951x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
933x

VAN HALEN - Van Halen III
823x

TRIVIUM – What The Dead Men Say
812x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7674
recenzí: 6306
reportů: 571
rozhovorů: 411













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Bořek ŘEHOŘ (E!E) - Na naše koncerty chodí už tři generace

Příbramská kapela E!E je už dávno stálicí tuzemské scény. Každoročně jezdí houfně navštěvované koncerty se Třemi sestrami, kde přehrává své největší hity, ponejvíce z devadesátých let. Dnes už ani moc netvoří, přestože členové pociťují, že by další deska nebyla úplně od věci. Jenže trumfněte takové věci jako „Poslouchej“, „Pepík“, „Pelikáni“, „Kapavka“ nebo „Humusák“… Jejich zpěvák Bořek Řehoř je členem kapely skoro od samých začátků a kromě pár let na konci devadesátých let v ní vydržel celou dobu. Proto jen on tím člověkem, který může s nadhledem stárnoucího pankáče vyprávět o starých časech, o koncertě se Sex Pistols i o nesmělých plánech do budoucna.

Myslíš si, že dávno zažitý slogan „punk`s not dead“ stále platí?
Jasná věc, není zapotřebí řešit věk nebo dobu.

E!E jsou dnes především koncertní kapelou. Nechystáte udělat pokračování osm let staré desky „2012“?
Nooo, to je prekérka. Samozřejmě bysme rádi ještě něco vyplodili, ale chybí nápady a vlastně i čas. Každej jsme odjinud a víkendy jsou plný koncertů. Momentálně se kvůli epidemii nehraje, ale asi chybí někdo, kdo by nás k tomu dokopal.

Chodí podle tebe fanoušci dnes na koncertech na staré hity anebo čekají i nové věci?
To souvisí i s předchozí otázkou. Koncertní sety jsou od třičtvrtěhodiny po hodinu a půl a do toho se s bídou vejdou ty osvědčený věci, který chtějí lidi slyšet. Takže vlastně usínáme na vavřínech… A rozhodně nechceme tlačit něco ven, jen aby to bylo a bylo to o hovně. To už jedno máme.

Sestava E!E je už dávno stabilní. Proč tomu podle tebe tak je, že držíte takhle pohromadě?
I když to není úplně prvopočáteční sestava, ti lidé si prostě sedli, za ta léta jsme si zvykli na slabosti a prohřešky druhejch a dokážeme s tim žít i bez ponorky.

Do E!E jsi přišel ještě za komunistů. Jaká vůbec tehdy vypadala česká punková scéna?
Nevim, neřešil jsem to. Byl jsem z díry u Benešova a nechtěl sem bejt „modrej“ (čili správnej, pozn. aut.) jako ostatní. Začal jsem hrát a skládat někdy v letech 1982, 83 a po příchodu na průmku do Příbrami objevil lidi, co vypadali jako já. Jen jsem si hrál pro sebe a kámoše na privátě a radši jsme chodili k Pelikánům (do hospody, o které E!E zpívají ve stejnojmenné skladeb, pozn. aut.). Já se v tý době vlastně znal pořádně jen s klukama z HNF z Jihlavy a Písečákama. Praha šla mimo nás.

Cítili jste někdy tlak vládnoucí moci? Museli jste si prožít i zákazy?
Ale samozřejmě, jenže ty jsou i dneska. Každopádně jsme se z toho neposrali.

Když pomineme dřevní začátky s demem „Obyčejní poserové“, E!E raketově vylétli s debutem „001“. Proč se tehdy čekalo až do roku 1992, když doba krátce porevoluční, tedy rok 1990 a ještě i 1991 byl ten nejpříhodnější k vydávání podobných desek?
V roce 1990 jsme sice vyšli na kompilaci "Punk`s not dead", ale asi si nás nikdo nevšiml... Každopádně roli sehrála provinční Příbram a taky to, že jsme si do ničeho nikdy nenechali kecat. Tak jsme prostě jednoho dne dali dohromady svoje peníze a vlezli do studia.

Souhlasíš s tím, že definitivní průlom se uskutečnil s vydáním „Poslouchej“?
Je to možný. Už jsme studio znali a tvářili se profesionálněji. Přitom je tam spousta věcí, který už jsme hráli dřív, jen se „nevešly“ na první oficiální desku.

V té době jste hráli i vlastní verze coverů punkových kapel. „Humusák“, čili „Homicide“ od 999 nebo „Should I Stay Or Should I Go“ od The Clash se čekat daly. Ale proč jste tenkrát na „Poslouchej“ dali „Smoke On The Water“ od Deep Purple?
Třeba jsme chtěli natáhnout čas a prostě jsme se vykravili ve studiu. Dneska to používáme jako tečku za koncertem. Mimochodem občas si dáme i „Another Brick in The Wall“ od Pink Floyd.

Bakča tehdy v dobovém rozhovoru popsal E!E jako Sex Pistols lomeno The Clash lomeno Ramones. Dá se s tím podle tebe souhlasit?
Tak to musel bejt zhulenej, protože zapomněl na Abbu a Beatles.

S vydáním alba „Deska“ jste se dostali jako předkapela na pražský koncert Sex Pistols. Setkali jste se se členy Sex Pistols osobně? Jak na vás působili?
Agentura plánovala nějakou společnou večeři, ale nešli jsme tam ani my ani Pistole. Každej toho měl po koncertě dost.

Co to pro vás tehdy tenhle koncert znamenal?
Znamenalo to zvučit prázdnou sportovní halu půl dne. Moje hláška “vidět Rottena a zemřít“ vzala za svý. Normální komerční kapelu by to vytrysklo do povědomí, ale my jsme opět zůstali nohama na zemi. Naopak byl takovej útlum, že jsem se na Éčka vysral.

Proč? Měl jsi tehdy jiné starosti?
Starosti ne, ale jak to nějak přestalo fungovat, místo toho, aby se něco po takovýmhle koncertě dělo, tak jsem se uklidil na chalupu, vzal si tam hospodu a dělal koncerty různých kapel, i Éček, a motorkářský srazy.

Bez tebe, s Bakčou za mikrofonem, kapela vydala album „Děláme co můžem“. Nemrzí tě dnes, že ses na této desce nepodílel?
Ale to je blbost. Celý jsem to točil s klukama, jen jsem byl napevno rozhodnutej skončit. Tak jsem to nechal odzpívat Bakču. Ať si zvyká...

Jaký byl impulz k tomu, že ses do E!E po roce 2000 vrátil? Chybělo ti hraní?
Já jsem na pár akcích byl a v tý době nás oslovili Tři sestry, jestli s nima nepojedeme Gambrinus Tour. Takže mě prostě všichni přemluvili.

S kapelou jsi pak natočil album „Lepší už to nebude“. Myslíš si, že může tahle deska konkurovat prvním třem albům?
To se takhle asi říct nedá, protože i na těchhle deskách je pár zásadních věcí. Ale logicky songy vzniklý vlastně ještě za soudruhů měly svoji hodnotu.

V E!E to vypadalo docela na idylku, než přišel prosinec 2013, kdy zemřel Bakča. Věděli jste, že je nemocný?
Samozřejmě. Bylo to dlouhodobý a přes relativní vyléčení to jeho tělo neustálo. Jezdil jsem za ním do Plzně do poslední chvíle.

Nenapadlo vás po Bakčově smrti činnost E!E ukončit?
Vůbec ne. Možná naopak jsme chtěli dál šířit i jeho odkaz. Vzpomínáme na něj i s fanoušky na každém koncertě.

Místo Bakči dnes v E!E hraje Robin Davídek, který předtím hrával s Krucipüskem nebo Alešem Brichtou, což je přece jen trochu jiná muzika. Nepůsobil na vás jako kytarista z jiného světa?
Kdepak. Na rozdíl od nás umí aspoň hrát. Na turné se Sestrama jsme se potkávali s jeho domovskou kapelou Doktor P.P. a jednou nemohl náš kytarista Stawy, tak jsme ho oslovili. Od tý doby, pokud má volno, jede s náma. Obě varianty, jak s jednou naší nebo takhle se dvěma kytarama, mají svoji atmosféru.

Je podle tebe v České republice nějaký punkový dorost nebo na vás chodí ti, kteří nosili číro už před třiceti lety?
Určitě je a převážně jsou to vlastně děti těch starých punks z dávných a dobrých časů. Takže na naše koncerty chodí vlastně už tři generace.

Pepsi Stone             


www.eecka.eu

Foto: archiv Bořka Řehoře


Vydáno: 26.04.2020
Přečteno: 543x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17183 sekund.