Brazilští Semblant se konečně vrací. Od vydání jejich minulé desky „Lunar Manifesto“ uběhlo dlouhých šest let, byť pro nás Evropany byla prodleva mezi alby pouze tříletá, neboť na našem kontinentě deska vyšla o dost později než v domovině kapely. V každém případě měla kapela spoustu času na skládání nového materiálu a po minulé nahrávce budí i nemalá očekávání. Jedno je jasné. Senzace v podobě obřích shlédnutích na youtube jako to bylo v případě klipovky „What Lies Ahead“ (k dnešnímu dni více než 25 milionů shlédnutí) již znovu nenastala. I tak si ale Semblant po celém světě získali již řadu fanoušků.
Novinka „Obscura“ se pyšní temnou a velice povedenou obálkou. Hudebně pokračuje tam, kde minulá deska končila. Semblant se znovu prezentují se moderním metalem, který osciluje někde mezi gotikou, bohatou melodičností a také extrémním metalem. Hned „Murder Of Crows“ je toho ukázkou. Gotické klávesy, melodie všude, kam se podíváte a střídání zpěvu půvabné Mizuho a Sergia, který si to prozpěvuje jak čistě, tak různě řve, křepčí nebo growluje. Semblant v první písni vsadili na chytlavost a hitovost, což se jim absolutně daří. „Left Behind“ se vytasí s nekompromisním kulometným riffem a následně i s řádně groovy riffy. Growl versus silný čistý hlas Mizuho, to je oč tu běží, Semblant patří mezi ty kapely, které stále ctí model „kráska a zvíře“.
Poněkud více do temnoty se ponoří již čtvrtý díl ságy „Legacy Of Blood“ (kapela má na každé desce alespoň jednu skladbu, která tento název obsahuje). „Dethrone The Gods, Control The Masters“ vyjma velice chytlavého refrénu nabízí temné sloky a ve středním tempu servíruje svou tvrdší stránku. Velký prostor „vyřádit“ se dostává Sergio. Nechybí však ani vkusné kytarové sólo. „Porcelain“ či „Daydream Tragedy“ jsou díky krásným melodiím, emocím a citu ozdobou alba. Krásné melodie, emoce a cit. Kapela tak šikovně využívá jednu ze svých účinných zbraní – schopnost psát balady. Vrcholem desky je epická „Wallachia“, kde dostává prostor extrémní i symfonický metal. Mizuho se pouští dokonce do operních poloh a celá skladba je poněkud progresivnější než zbytek alba.
„Obscura“ je přímým pokračovatelem minulé nahrávky a Semblant zůstávají věrni svému stylu. Jedním z posunů vpřed je o něco vyzrálejší songwriting, ale také třeba zpěv Mizuho Lin, která vyzrála ve skutečně vynikající zpěvačku. Sergio sám o sobě používá všechny možné pěvecké techniky, jeho čistý zpěv je dobrý, nikoliv však strhující. To se dá říci i o jeho growlu či řevu. Někdy zní skvěle, drsně, jindy ale se pouští do různých skřeků, které však ve finále působí poněkud směšně nebo nemístně. Malá výtka směřuje i k nazvučení bicích, které zní někdy jako by s ozvěnou nebo příliš „dutě“.
Gotika, melodický metal, groove, core či melodický death metal, to vše se dá v hudbě Semblant nalézt. Mají svůj styl, kterého se drží, takže nemají jak překvapit. A i když jejich hudba není zrovna extra originální, je velice zábavná a chytlavá. „Obscura“ je zkrátka a dobře výborná metalová nahrávka, která jen tak neomrzí.
|
