29.05.2020
THE DOORS
Po deseti letech se s novou sólovkou hlásí kytarista ..více

29.05.2020
DOKKEN
I když se stále mluví o nové desce této americké ..více

29.05.2020
STRYPER
Podle zpěváka Michaela Sweeta dokončují tito američtí ..více

29.05.2020
SORCERER
Švédská kapela, kde působí někdejší basista Tiamat ..více

29.05.2020
MOUNTAIN WITCH
Němečtí milovníci mixu stoner rocku, doom metalu a ..více

29.05.2020
ANCILLOTTI
Po čtyřech letech se s novým studiovým albem hásí tato ..více






MERCYFUL FATE - Mellisa
a blackmetal? To ani omylem, ta fošna je jenom t ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
To |Pepsi stone : díky. ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Recenze na Anděla na útěku tady je, v podstatě ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Už to písu poněkolikaté, ale o Venom jako o bl ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
To Pepsi stone : Moc bych si přál abyste v reda ..

ROYAL HUNT - Collision Course
to Dave78: ty jo, trvalo to jen dvanáct let, než ..

ROYAL HUNT - Collision Course
Skvělá deska skvělé kapely, recenze povedená. ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
To Pepsi stone : Venom je rock n roll ! Ale hran ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
Jediným spolehlivým měřítkem jsou v tomto př ..

MERCYFUL FATE - Mellisa
V nadpisu má být - První black byl Venom. ..




Za poslední měsíc:
Zdeněk ČERNÝ (TITANIC) - Kluci se vyblbnou v Cradle Of Filth a v Titánech budou klidnější
1308x

VAN HALEN - Balance
1006x

Adrian TĂBĂCARU - Lucifer-A rock opera
890x

Michal PIXA (VISACÍ ZÁMEK) - Čas letí jak splašená punková kráva
866x

VAN HALEN - Van Halen III
780x

TRIVIUM – What The Dead Men Say
763x



12.06.2020
GOSPEL OF THE FUTURE, DROM, OR, atd......
Dub nad Moravou, začátek od:13:00, vstupné:

12.06.2020
TASS, HAKMAK, MARASTIC BLUES, POZOR MAMUT...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150

13.06.2020
KÚROVEC, VPV, SALAZAR, BANDA...
Havlíčkův Brod - Oko klub, začátek od:20:00, vstupné: 150



článků celkem: 7668
recenzí: 6301
reportů: 571
rozhovorů: 410













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


DIE HAPPY - Guess What

O aktivitách Marty Jandové v posledních letech si každý může myslet leccos, ať už se to týká účasti v muzikálech rozličné kvality, soudcování v různých obdobách SuperStar (kde platila za tu rozumnější porotkyni), účinkování v nováckých mýdlových operách, duetů s tuzemskými umělci, kteří nestojí vlastně ani za zmínku nebo vydařeného (avšak veskrze popového) alba „Barvy“ z roku 2018. Po návratu do České republiky, kde se tato zpěvačka vdala a stala se matkou, šla totiž její kapela a bezesporu nejslavnější štace Die Happy tak trochu stranou. Mluvilo se o rozpadu, o složitém vztahu Jandové a kytaristy Thorstena Mewese (ten byl jejím prvním manželem) kolovaly po internetu různé zkazky, ovšem šestileté mlčení je rázem u konce.

Die Happy byli ve své době protežovaná a velice dobrá kapela, která rozhodně netěžila jen z toho, že otcem Marty je legendární frontman Olympicu Petr Janda. Svou slávu si vydřeli od základu, neboť začínali v první polovině devadesátých let jako jedna z mála klubových kapel na rockové scéně jižního Německa. Nasedli na tehdy moderní vlnu alternativního rocku a jejich mládí jim dovolilo i trochu grungeové melancholie a zbytku glammetalového pozlátka, ale postupem času se z nich stala vyspělá rocková kapela, která v sobě stále měla alternativní vlivy, ale i patřičný nadhled, jež jim zaručoval poslouchatelný univerzální sound. Marta je navíc dobrou zpěvačkou a její specifický hlas Die Happy odlišoval od konkurence. Průlom na světovou scénu se sice až tak úplně nekonal, ale kapela s deskami „Beautiful Morning“ a „The Weight Of The Circumstances“ dosáhla velice slušného renomé, druhou jmenovanou navíc poháněl velký hit „Big Boy“. Marta Jandová rázem hostovala v programu kapel jako Dog Eat Dog, Apocalyptica či In Extremo a Die Happy stáli na svém vrcholu.

Následující léta sice trochu jejich slávu i nadšení zmírnila, ale během nich si Die Happy našli pevné místo na scéně a i když poslední dobou spíše mlčeli, rozhodně se na ně nezapomnělo. I když poslední deska „Ever Love“ vyšla už před šesti lety, novinka „Guess What“ se objevuje bez většího mediálního humbuku. Za to však může především vytíženost Marty Jandové ve výše jmenovaných projektech. Za klasickými deskami totiž „Guess What“ nijak zvlášť nezaostává. Nabízí jakési shrnutí toho, co tahle kapela za bezmála třicet let kariéry dosáhla. Nereflektuje příliš dřevní začátky, ale představuje to, co od kapely čekají příznivci jejích nejslavnějších desek. Z novinky je totiž cítit jednak snaha o co nejdokonalejší sound, ale i o hitovost, která Die Happy v minulé desetiletce trochu chyběla.

Není tu sice druhá „Big Boy“, tedy hit, který by byl na první dobrou ránou mezi oči, ale je tu řada vydařených skladeb, které mají podobné ambice. Deska využívá klasického schématu, kdy kapela na začátek zařadila útočnou titulní věc, která však teprve rozehrává její hru, aby následující „Kiss Me“ vsadila spíše na vzdušnější aranže a nápaditou kytaru, která už nepotřebuje tolik riffovat jako v titulní věci (tedy kromě předrefrénové části) a nabízí spíše více alternativní pohled na věc. Největší hit si Die Happy tentokrát nabídli v „Here I Am“. Ta má všechny atributy klasické skladby Die Happy, nechybí houpavá sloka, optimistická nálada a zpěvný refrén se silnou melodií. Celá první polovina alba je důrazná a silná. „Love Suicide“ může s trochu fantazie připomenou snové nálady The Smashing Pumpkins, kde nechybí ani popové ambice a „No Tomorrow“ je energickou, skoro až punkovou věcí, kde kromě silného refrénu hraje prim velmi optimistická nálada.

Na druhou stranu „Give Me A Break“ a „Story Of Our Life“ jsou trochu tuctové záležitosti, kde sice je stále znát profesionální přístup kapely, ale stěžejní nápady jako kdyby této čtveřici docházely. Zcela nepřesvědčí ani „Die My Baby“, na kterou se sice sázelo, ale kapela jí nedokázala dát potřebný drajv, který se rozmělňuje v unylé sloce a zbytečně útočném refrénu. Lepší tvář nastaví „Trippin`“, kde zaujme futuristické echo před nástupem na přesvděčivý refrén, který je sám o sobě dostatečně silným. Sympatickou, i když nijak výjimečnou tečkou je závěrečná „Letter To A Friend“, která se pocitově vrací do devadesátých let a čerpá z tehdejších nálad, pocházejících se Seattlu nebo zasmrádlých losangeleských klubů.

Comeback Die Happy se tak odehrál se ctí a kapela může být s „Guess What“ spokojena. Spokojeni budou i fanoušci, přestože výbuchu supernovy se znovu nedočkají. Odměnou za šestileté čekání je jim poctivá práce, která čerpá z toho lepšího, co kdy tahle česko-německá kapela vytvořila. Důležité na „Guess What“ také je, že i vzhledem k řadě nedávných aktivit Marty Jandové je to deska uvěřitelná a dobře poslouchatelná.

Pepsi Stone             


www.diehappy.de

YouTube ukázka - Guess What

Seznam skladeb:
01. Guess What
02. Kiss Me
03. Here I Am
04. Love Suicide
05. No Tomorrow
06. Give Me A Break
07. Story Of Our Life
08. Die My Baby
09. Trippin`
10. Letter To A Friend

Sestava:
Marta Jandová - zpěv
Thorsten Mewes - kytara
Ralph Rieker - baskytara
Jürgen Stiehle - bicí

Rok vydání: 2020
Čas: 37:48
Label: Bullet Records
Země: Německo/Česká republika
Žánr: alternative rock/hard rock

Diskografie:
2001 - Supersonic Speed
2002 - Beautiful Morning
2003 - The Weight Of The Circumstances
2004 - Bitter To Better
2005 - No Guts No Glory
2008 - VI
2010 - Red Box
2014 - Ever Love
2020 - Guess What

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 18.05.2020
Přečteno: 554x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19656 sekund.