V osmdesátých letech byl Don Dokken bezpochyby hvězda. Kapela, která nesla jeho jméno, prodávala bestsellery „Under Lock And Key“ a „Back For The Attack“ v milionových nákladech a hrála na nejprestižnějších rockových akcích světa. V roce 1988 ale přišel rozpad, a i když Dokken byl v dalších letech respektovaným umělcem, k hvězdnému statusu se už nikdy nevrátil. V době rozpadu své kapely vydal sólový debut „Up From The Ashes“, který nesl průvodní znaky jeho domovské formace, ale v devadesátých letech už Dokken, za vydatné podpory tehdy dvorního kytaristy George Lynche, dělal skoro nemožné, aby se svého charakteristického zvuku zbavil. Dopadlo to tristně a kapela (už bez Lynche) se kajícně vrátila k původnímu výrazu, přestože dávná forma (možná až na album „Lightning Stikes Again“) byla pryč.
Dnes Dokken studiově už osm let mlčí. Prapodivně také působí zvěsti, které přicházejí z tábora kapely, u nichž ani nevíte, kdo v té kapele vlastně hraje. Mluví se o návratu původní sestavy v čele s Lynchem, záhy zase přiletí zpráva, že se Dokken rozhádal s jediným původním členem v druhé sestavě kapely, bubeníkem Mickem Brownem, který je zcela mimo hru. Situaci halí neprohlédnutelná mlha, které nahrává údajně i mizerná koncertní forma samotného frontmana. Do té situace se na trhu objevuje Dokkenova další sólovka „Solitary“. Tu sám Don prezentuje jako nové dílo, přestože tomu tak není. Situace se tak stává ještě zamotanější.
Nahrávka „Solitary“ totiž pochází z roku 2008, kdy ji Dokken nahrál a následně uklidil do šuplíku, protože se mu nepodařilo vyjednat patřičnou vydavatelskou smlouvu. V tomto ohledu je dnes, v době všeobecného stahování a neprodejnosti fyzických nosičů, situace úplně jiná, navíc vydání alba zaštítila společnost Cleopatra Records, a tak se konečně deska dostává na světlo světa v oficiální podobě. I když už léta kolují po internetu uniklé verze v rozlišné kvalitě, je její vydání pro Dokken i fanoušky v současné době důležité. Přestože je tohle album úplně odlišné od všeho, co Dokken kdy vydal, nebyl by bez něj katalog jeho tvorby nikdy úplný. Zapomeňte na to, že Don měl kdysi na kontě heavymetalová alba i hairmetalové trháky, protože „Solitary“ je deskou, která stojí především na akustických nástrojích a jeho ještě hodně pevném hlasu.
„Solitary“ nenavazuje na „Up From The Ashes“, ale stojí vedle něj hrdě jako mnohem dospělejší bratr. Zapomeňte na hard rock, protože tahle deska jej nabízí jen ve značně vzdálených náznacích. Hned úvodní „In The Meadow“ zcela postrádá zkreslené kytary a Donův hlas není vypjatý jako u domovské kapely, ale nabídne pestrou paletu nálad, kde převažuje melancholický pocit a souhra Dokkenova vokálu a zvonivých akustických kytar. Ty rozpínají svá křídla na klávesovém podkladu a pomalých tempech, kde se nehraje na dravost, ale do popředí vystupují spíše pocity z hudby samotné. A když Dokken sáhne ke svižnějším tempům jako v „I`ll Never Forget“ nebo v překvapivě nasazené coververzi „Where The Grass Is Green“ od svého někdejšího spoluhráče Johna Noruma (kytaristy Europe, který hrál na „Up From The Ashes“ a albu „Long Way Home“ od Dokken), vyváží je tesknějšími a zadumanějšími skladbami typu „Sarah“ nebo „Someday“.
Oproti původní verzi, která kdysi unikla na internet, je oficiální vydání „Solitary“ rozšířenější a obsahuje hned dvanáct skladeb. Z těch, které jsou úplně nové, vyčnívá (v záporném slova smyslu) coververze Celine Dion „My Heart Will Go On“. Dokken ji upravil na své vokální možnosti, zbavil ji bombastického balastu, ale ani tak jeho verze nezní příliš přesvědčivě, i když se o velký průser nakonec nejedná a ani tahle skladba nepůsobí na albu přílišně rušivým dojmem. Spíše jen podtrhuje jeho celkou náladu, i když bezpochyby nepatří k vrcholům.
Vydání „Solitary“ lze považovat za Dokkenův splacený dluh minulosti. V podstatě se totiž jedná o výbornou, i když zcela nečekaně prezentovanou desku, u které by byla veliká škoda, kdyby zůstala navždy v Donově soukromém trezoru. Dokonce se dá zařadit mezi čtyři nejlepší alba (spolu s „Dysfunctional“, „Erase The Slate“ a „Lightning Strikes Again“), které Dokken vypustil na trh od dob „Up From The Ashes“.
|
