Austrálie sice nechrlí stovky metalových kapel, ale tamní party nejsou v žánru něčím exotickým. Ze země koal a klokanů pochází i mladá pětice Ironstone, která vznikla teprve před dvěma lety a její prvotinou je šestiskladbové EP „Prophecy“. Ironstone se označují jako progresivně metalová skupina, ale je nutné dodat, že s orientací na moderní žánrové vlivy.
Úvodní „Downpour“ se zpočátku jeví jako příjemná prog metalová pecka ve středním tempu. Kytary reflektují dnešní moderní djentový sound, zaujme především využití orientálních prvků. Zpěvák Dan má poměrně civilní projev, zpívá pěkně, i když na zadek vás jeho výkon neposadí. Občas využije i extrémnější řev, ale ten rovněž není v takové kvalitě, abyste sejmuli klobouk ze svých hlav. Skladba kolem vás prosviští jak nic, poslouchá se dobře, ale vyložené nadšení nevyvolá. „Bound“ pokračuje v naprosto stejném duchu, ale ústřední melodie je o poznání chytlavější. Kapela se navíc snaží o atmosféru, kterou šikovně tvoří i klávesy. „Better Unseen“ je nejkratší skladbou a také největší vypalovačkou nahrávky. Tempo pořádně zrychlí a riffuje se o sto šest. Rychlost je ale zabržděna a refrén sklouzává k podobnosti s předešlými písněmi. Ve slokách se hraje na tvrdost a Dan chrlí svůj řev, jak nejlépe dovede. Ačkoliv jsou drsné riffy opravdu dobré (ale slyšené u desítek jiných kapel), ona „tvrdost“ není úplně uvěřitelná, pasáže se scream vokálem jako by byly zkrátka navíc.
Ironstone jsou bezpochyby velice zruční muzikanti, ale ve své podstatě vlastně nejsou nijak zvlášť progresivní či inovativní. Djent nebo core do své hudby dnes přidává nejedna kapela. Svým stylem mohou připomínat Malum Sky z Walesu, ti ale moderní pojetí progu vzali za lepší konec a skloubit tvrdost a melodie se jim daří lépe. Dalším stylovým souputníkem by mohli být i Vola, kteří jsou pro změnu žánrově pestřejší.
„Prophecy“ je bezesporu dobře zahrané a ambiciózně pojaté EP, ale má příliš „ale“. Zpěvákův projev je dobrý, ale ničím výjimečný. Nahrávce chybí nějaký moment překvapení a po první skladbě máte Ironstone takřka „přečtené“. To ale není až takový problém, jako to, že jen málo melodií skutečně chytí a zůstane v paměti (výjimkou jsou skladby „Bound“ a „Hollow“). Ironstone natočili solidní debut, i když zatím zůstávají jen jednou z mnoha kapel podobného ražení.
|
