Kanadská pětice Sven Gali měla jednu dobu nakročeno k celosvětovému úspěchu. Když v roce 1992 vydala svůj bezejmenný debut, stylově spřízněný se Skid Row, čekali se od ní velké věci. Ovšem album, obsahující silný třeskutý materiál na vlnách hard rocku a street rocku, vyšlo v době, kdy explodovala Nirvana a pro Sven Gali už bylo pozdě. Druhé album „Inwire“ natočili s producentem Kelly Grayem, který Sven Gali nasměřoval na modernější grungeovější zvuk. Album propadlo a Sven Gali skončili. Když se zdálo, že se vše obrací v dobré a tito sympatičtí Kanaďané se vrátí na scénu ve velkém stylu, zasáhla je znovu rána osudu, neboť rakovině podlehl kytarista Dee Cernile. Sven Gali se proto definitivně vrací až nyní, s novým materiálem v podobě EP „3“. To je dobrý důvod vyzpovídat jejich frontmana Davea Wanlesse, který je v kapele od jejích začátků.
Jste dlouhá léta součástí kanadské rockové scény. Jaká je teď na ní situace?
V Kanadě je v současné době spousta skvělých kapel. Funguje to i kvůli sociálním médiím, kdy se hrací pole po celém světě vyrovnalo a jde o to, že dnes díky technologiím už můžeš nahrávat desku v podstatě kdekoliv a znít skvěle. To platí i pro Sven Gali...
Váš nový singl „Kill The Lies“ zní moderně. Mohl bys popsat, jaké je vaše nové EP „3“?
Zní jako klasičtí Sven Gali, ovšem pro rok 2020. V průběhu let jsme rostli jak hudebně, tak osobnostně a to je na výsledku znát. Neobjevují se u nás žádné hádky a nejsme pod žádným tlakem.
Proč „3“ vydáváte jako EP a ne jako regulérní řadovou desku?
Vlastně jsme neměli v úmyslu dělat ani to EP. Ale když jsme psali „Kill The Lies“, cítil jsem, že je to skladba, která dobře zní. Teď jsou v kapele všichni chlapi na svých místech a máme jeden společný cíl - dělat spolu a užívat si naší muziku. Všechno do sebe zapadá a těšíme se na další společnou práci.
Dá se „3“ chápat jako souhrn skladeb od reunionu v roce 2017 nebo jako start nové éry Sven Gali?
Je to start nové éry. Můžeme sice vzpomínat na to, co bylo a co jsme udělali, ale teď spolupracujeme s firmou RFL Records a to je pro nás budoucnost a jak jsem už řekl, těšíme se na ni.
Chtěli jste vydat desku už po comebacku 2007? Zastavila tehdy kapelu smrt kytaristy Deeho Cernilea?
Smrt Deeho byla pro mnoho lidí hodně těžká. Tenkrát jsme byli někde v polovině toho, abychom comeback nastartovali a přišla ta nešťastná událost. Andy (Frank, kytarista Sven Gali, pozn. aut.), Shawn (T.T. Minden, baskytarista Sven Gali, pozn. aut.) a já jsme věděli, že potřebujeme trochu vydechnout, vyčistit si hlavu a znovu všechno promyslet.
Sven Gali začínali jako cover band v polovině 80. let. Co jste tehdy hráli?
Tenkrát jsme hráli každý den, někdy dokonce dvakrát denně a byli jsme skvěle sehraní, což se stále více na koncertech projevovalo. Hráli jsme řadu věcí, v podstatě všechno od Deep Purple přes Ratt až po Roda Stewarta. Ovšem měli jsme jiný cíl, stále více jsme tvořili vlastní věci a chtěli jsme co nejdříve získat smlouvu.
To se nakonec povedlo, ale trvalo pět let, než jste vydali bezejmenný debut. Obsahoval skladby, které jste hráli v té době už běžně na koncertech?
Hodně skladeb, které se objevily na debutu, jsme měli už delší dobu v zásobě. Když jsme ale přišli do studia, začali jsme s nimi experimentovat a některé z nich se změnily. Nakonec jsme se ale vrátili k tomu, že skladby zněly tak, jak jsme je hráli naživo.
Váš debut je skvělé dílo. Kritika tvrdila, že je hodně ovlivněn Skid Row. Vnímali jste to také tak?
Ale Sven Gali fungovali ještě předtím, než Skid Row dostali svou podobu. Znali jsme samozřejmě Sebastiana (Bacha, zpěváka Skid Row, pozn. aut.), ale ještě když hrál se svou dřívější kapelou Kid Wicked, než se přidal ke Skid Row. Tenkrát bylo hodně kapel, které hrály podobný typ hudby a vlastně dodnes nevím, proč si ze scény, která v Torontu tenkrát žila (Sven Gali pochází z města Hamilton, asi šedesát kilometrů od Toronta, pozn. aut.), nevybrali nás. Každopádně Skid Row se podařilo dřív přijít s tou hudbou a my s tím neměli problém. Dodnes chovám velkou úctu k tomu, co Sebastian se Skid Row dokázal.
Deska obsahovala čtyři výborné singly - "Under the Influence", „Love Don`t Live Here Anymore“, "In My Garden", and "Tie Dyed Skies". Který z nich se stal největším hitem?
Tak hity byly v zásadě dva. “Under The Influence” dostala několik ocenění, jako třeba za nejlepší hardrockový klip, ale co se týče hitparád, tak tam si nejlépe vedla “Love Don`t Live Here Anymore”.
Debut vyšel v době, kdy byl na vrcholu grunge. Myslíš, že kdyby vyšel o dva roky dřív, mohl mít větší úspěch?
Možná to tak je. Tu desku mám ale pořád rád, líbí se mi. Všechny skladby jsou dobré, ale jejich problém byl, že vydání trvalo tak dlouho. Jak známo, časy se mezitím změnily...
Proč jste na „Inwire“ z roku 1995 změnili styl z glam metalu na grunge? Byla to podle tebe chyba?
Každý člověk roste, vyvíjí se a věří, že to, co v tu chvíli dělá, je dobře. Osobně jsem nikdy necítil potřebu se nějak měnit, protože to byl trend. Myslíš, že „Inwire“ zní jako grungeová deska? Já ani ne, mám za to, že je to hudba chlápků v kapele, kteří chtěli udělat v tu chvíli to nejlepší, co mohli. Hudebně jsme rostli a ta hudba vycházela přímo z nás.
Na desce hostovali muzikanti jako Christopher Thorn z Blind Melon nebo Kevin Martin z Candlebox. Proč jste se rozhodli zrovna pro ně?
„Inwire“ produkoval Kelly Gray, který pak hrál s Queensrÿche, a on produkoval i první album Candlebox. Byl to jeho nápad, že požádal Kevina Martina, aby na naší desku nazpíval nějaké vokály, když jsme album točili v London Bridge Studios v Seattlu. Co se týče Christophera, tak toho jsme předtím slyšeli hrát na mandolínu a chtěli jsme, aby na ni zahrál do skladby „Tired Of Listening“.
Mohla za změnu stylu výměna zkušeného bubeníka Gregga Gersona za Mike Fergusona nebo se jednalo o rozhodnutí celé kapely?
Člověče, tak to už fakt nevím, co se tam tenkrát stalo. Ale myslím si, že Gregg měl na práci i další věci než nás. Mike byl dobrým kamarádem Kellyho Graye a byl to právě Kelly, který nás přesvědčil, že Mikeův styl se dobře hodí k písničkám na „Inwire“.
„Inwire“ je podle mě výborná deska, ale fanoušci ji nepochopili. Cítili jste, že vás opouští?
V té doby byli všichni tak nějak rozpolceni, co vůbec poslouchat. Ano, Sven Gali změnili styl a tím jsme určitě nějaké fanoušky ztratili, ale rozhodli jsme se desku tak udělat a byli jsme upřímní sami k sobě.
Byl neúspěch „Inwire“ důvod, proč jste se po turné v roce 1996 rozpadli?
Nikdy jsem „Inwire“ nebral jako náš neúspěch nebo selhání. Ta deska byla znovu jen špatně načasovaná. Ale, kdybychom tenkrát neudělali „Inwire“, dnes bychom neudělali „Sven Gali 3“.
Sven Gali přestali fungovat, ale ty jsi s hudbou neskončil. Kde jsi hrál mezi roky 1996 a 2007?
Pořád jsem na té scéně jednou nohou byl. Bavilo mě hrát a jamovat se svými přáteli. Měli jsme kapelu Betty Ford, která hrála převzaté věci a hráli jsme po barech v okolí. Byly to dobré časy...
Co může čekat člověk, který dnes přijde na vaše koncerty? Stavíte hlavně na debutu a novývch věcech, nebo hrajete i skladby z „Inwire“?
Hrajeme samozřejmě i z „Inwire“! Jsme na tu desku stále hrdí… Ty skladby do našeho setu dobře zapadají a doplňují ty z debutu a ty novější.
Považeješ Sven Gali dnes za čistě hardrockovou kapelu, která má kořeny v osmdesátých letech nebo jste moderní rocková formace?
To jsi trefil přesně. Sven Gali jsou dnes moderní rocková skupina, ale máme velmi silné kořeny, které samozřejmě ctíme. Víme naprosto přesně odkud jsme přišli a budoucnost je pro nás otevřená.
|
