28.07.2021
DREAM THEATER
Kapela Dream Theater udělá svým fanouškům 22.10. 2021 ..více

28.07.2021
ZZ TOP
Smrtka v posledních dnech řádí jako pominutá. Ve věku ..více

28.07.2021
CITRON
Ostravská legenda oznámila, že na nadcházejících ..více

28.07.2021
SLIPKNOT
V pouhých 46 letech zemřel původní bubeník této ..více

27.07.2021
SINNER GUARD
Nedávno tu byly uveřejněny dvě recenze kapel SkyEye a ..více

27.07.2021
METAL CHURCH
Nečekaně smutná zpráva přišla z tábora této ..více






KISS - Creatures Of The Night
To Desmond: Zásadní vtip obou použitých obalů ..

KISS - (Music From) The Elder
...ale mezi The Elder a Now and Then od Stanleyho ..

KISS - (Music From) The Elder
Kritikou bylo tohle album naopak přijato, s odstu ..

KISS - Creatures Of The Night
S Rock and roll hell je to přesně jak píše Zor ..

KISS - Creatures Of The Night
Připojuji se i já, super album - hlavně ty hrom ..

KISS - Creatures Of The Night
Vidím vzácnou shodu. Aby byla ještě vzácněj ..

KISS - Creatures Of The Night
recenze, Creatures je majstrštyk! 9/10 ..

KISS - Creatures Of The Night
A tohle je naopak skvělé album. Pepsi to napsal ..

KISS - (Music From) The Elder
Připojuju se ke kritikům. Strašné album, kter ..

KISS - Creatures Of The Night
...s Crazy Nights nejlepší řadovka KISS, která ..




Za poslední měsíc:
KISS - Unmasked
4757x

KISS - Dynasty
2563x

KISS - (Music From) The Elder
2506x

KISS - Creatures Of The Night
2432x

Ladislav KŘÍŽEK (CITRON, KREYSON) - O konci Citronu jsme vůbec neuvažovali
2240x

Ladislav KŘÍŽEK (CITRON, KREYSON) - Důležité je do každé skladby dát svoje srdce
1309x





článků celkem: 8496
recenzí: 7003
reportů: 573
rozhovorů: 503













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


PARADISE LOST - Lost Paradise

Těžko si pro vznik takového tělesa, jako byly na konci osmdesátých let Paradise Lost, lze představit lepší prostředí než je severní Anglie, kde se těžké mlhy válí nízko nad blaty a slunce svádí svůj marný boj s ponurými mraky, aby alespoň na chvíli zalilo svými paprsky koruny opadaných stromů. Už jen název – Ztracený ráj – nutně působí teskným dojmem, který nevyvolává žádné příjemné asociace. Temnota, dusivá atmosféra, žalozpěv krákajícího havrana, sedícího na špičce stromu, a až do morku kostí pronikající chlad… to bylo prostředí ve kterém si (alespoň ve svých začátcích) tahle pětice libovala. Její všeobjímající smutek a neradostné vyhlídky se měly navždy stát poznávacím znamením a stigmatem…

Paradise Lost přišli na svět ve městě Halifax, které leží v anglickém hrabství West Yorkshire a je známé právě svým nehostinným prostředím, v době všeobecného vzestupu death metalu. Ten se na britské ostrovy dral zpoza oceánu v podobě prvných alb kapel jako Death či Possessed a svedl k sobě dvě zdánlivě nesourodé duše. Milovníka Celtic Frost a německé thrashové scény Nicka Holmese a drsného Grega Mackintoshe, jenž nadevše miloval divoký mix punku, thrashe a crustu. Právě setkání těchto fanoušků tvrdé hudby (někdy na přelomu let 1987 a 1988) předurčilo jejich osud a položilo základ jedné z nejdůležitějších a nejstylotvonějších kapel devadesátých let. K tomu, aby se tak stalo, chyběl sice v té době ještě notný kus cesty, ale semínka úspěchu byla zaseta právě tenkrát v jedné z halifaxských hospod.

Trvalo něco přes rok, než k sobě Holmes s Mackintoshem našli vhodné spoluhráče a než se kapela sehrála. Nakonec se sestava ustálila a po boku ústřední dvojice stanul druhý kytarista Aaron Aedy, basista Stephen Edmondson a bubeník Matthew Archer, tedy trojice stejně smýšlejících podivínů. Rodící se death metal, který v popularitě u dospívající mládeže začal těžce válcovat thrash i klasický heavy metal, se ukázal být tím stylem, který je spojil pevným poutem. Paradise Lost, kteří si zvolili jméno podle kolosální epické básně anglického spisovatele Johna Miltona z roku 1667, popisující vypuzení Satana z ráje, však už od počátku dávali divokému death metalu trochu jinou příchuť. Libovali si v ponurých a někdy až k uzoufání pomalých tempech, v nichž nebyla nouze o inspiraci u raných Black Sabbath. Právě s takovým materiálem v zásobě a třemi demosnímky („Frozen Illusion“, „Paradise Lost“ a „Place Of Desolation“) natočili už pod křídly nezávislého vydavatelství Peaceville Records na konci roku 1989 svůj první a vcelku nesmělý počin.

Ten se objevil v únoru následujícího roku a zacílil spíše na věrné fanoušky, které si kapela nasbírala během doby, kdy s materiálem, jenž se na debutu „Lost Paradise“ objevil, koncertovala po undergroundových klubech kolem rodného města. „Lost Paradise“ není až tak dobré a zvlášť výjimečné album. Je na něm slyšet nevyzrálost materiálu a skladby samotné, až na pár výjimečných míst, neobsahují mnoho z toho, co udělalo tuhle kapelu v dalších letech tak skvělou a průkopnickou. Deska spíše cituje trendy a klišé dané doby. Po ponurém (a nic moc vypovídajícím intru) nastoupí tvrdý riffy, podladěné kytary a Holmesův ještě ne zcela vyspělý murmur. Jeho záhrobní chrčení nastartuje svižnější skladbu „Deadly Inner Sense“, jež však podstrádá invenci a technickou zdatnost zámořských vzorů. Mackitosh se v sólech už ukazuje jako potenciálně zdatný hráč, ovšem stále se jedná jen o záblesky jeho budoucího umu.

Jsou zde sice i lepší chvilky, ve kterých lze už cítit závan kreativity a toho, co přijde v příštích letech, ale pořád se jedná jen o střípky do budoucí mozaiky. Nejdůležitějším kouskem se nakonec stala stará skladba „Frozen Illusion“, v níž už Mackitosh začíná tříbit svůj specifický styl, ovšem stále ještě klade důraz spíš na zatěžkané riffy, a křišťálově čisté tóny, jimiž se v příštích letech tak proslavil, jen probleskují pod nánosy sludge/doommetalových poryvů kytar. Dobré sólo pak tento hráč zasadil do věci „Paradise Lost“, ovšem v titulní instrumentálce „Lost Paradise“ trestuhodně nevyužívá poskytnutého prostoru, čímž přijde celá atmosféra a nápad vniveč. Nepřesvědčivým prvkem je i vokální projev Nicka Holmese, který postrádá budoucí expresivitu a topí se v nemelodických pasážích, kde svůj hlas využije pouze k deklamovanému murmuru a nikoliv k nějakým zásadním vokálním kouskům.

Pokud se podíváme na budoucí velkou doom/gothic metalovou čtyřku devadesátých let, tedy Paradise Lost, My Dying Bride, Anathema a Tiamat, vidíme prakticky totožný případ. Stejně jako u ostatních tří kapel je debut „Lost Paradise“ rozpačitým dílem, které dokumentuje sklepní začátky a teprve se po scéně rozhlíží. Bez něho byl sice příběh této kapely nebyl kompletní, ovšem pro její další vývoj a slávu nebyl nijak směrodatný.

Pepsi Stone             


www.paradiselost.co.uk

YouTube ukázka - Frozen Illusion

Seznam skladeb:
1. Intro
2. Deadly Inner Sense
3. Paradise Lost
4. Our Saviour
5. Rotting Misery
6. Frozen Illusion
7. Breeding Fear
8. Lost Paradise
9. Internal Torment II

Sestava:
Nick Holmes - zpěv
Greg Mackitosh - kytara
Aaron Aedy - kytara
Stephen Edmondson - baskytara
Matthew Archer- bicí

Rok vydání: 1990
Čas: 40:49
Label: Peaceville Records
Země: Velká Británie
Žánr: death/doom metal

Diskografie:
1990 - Lost Paradise
1991 - Gothic
1992 - Shades Of God
1993 - Icon
1995 - Draconian Times
1997 - One Second
1999 - Host
2001 - Believe In Nothing
2003 - Symbol Of Life
2005 - Paradise Lost
2007 - In Requiem
2009 - Faith Divides Us - Death Unites Us
2012 - Tragic Idol
2015 - The Plague Within
2017 - Medusa
2020 - Obsidian

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 08.10.2020
Přečteno: 1566x




počet příspěvků: 10

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Tak rozbieha sa...15. 10. 2020 19:55 Meres
Dakujem za serial o...9. 10. 2020 21:36 Demonick
Pepsi StoneOk dík...9. 10. 2020 10:27 Metal fan
Jenze PL zacali...8. 10. 2020 21:00 Pepsi Stone
-A navíc PL vydali...8. 10. 2020 19:40 Metal fan


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.50452 sekund.