21.10.2020
FEAR FACTORY
Kapela, která aktuálně prožívá po odchodu zpěváka ..více

21.10.2020
TURBO
Legenda českých rockových zábav natáčí alba i bez ..více

21.10.2020
W.E.T.
Zpěvák Jeff Scott Soto natočil se svým projekem, který ..více

21.10.2020
SISTER SIN
Švédští rockeři vedeni zpěvačkou Liv Jagrell ..více

21.10.2020
SKELETAL REMAINS
Deset let existence zúročuje tato deathmetalová formace z ..více

21.10.2020
AGONANIST
Záhadný blackmetalový projekt z americké Kalifornie ..více






Robb WEIR (TYGERS OF PAN TANG) - Počkejte si na nové skladby. Jsme lepší a lepší!
Letos jsem si oživil celou diskografii Tygers. Ta ..

ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...
I tak se to dá prezentovat. Záviš je předevš ..

ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...
Záviše znám jen povrchně z vystoupení a pár ..

ZAKK SABBATH - Vertigo
Tak tomu rozumím. "Je mi to sympatičtějš í" a ..

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains
Abych se přiznal, já vlastně od nových BÖC ne ..

ZAKK SABBATH - Vertigo
Zakk Sabbath je samozřejmě revival a netváří ..

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains
jsou kvalitná kapela. Poslední album je hodně d ..

ZAKK SABBATH - Vertigo
...není nic jiného, než revival. Jaký ti to d ..

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains
To bys měl, protože je to výborná věc. Bohuž ..

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains
jsem poslouchal včera a je fakt skvělá. Věci z ..




Za poslední měsíc:
BON JOVI - 2020
1214x

KING DIAMOND - The Puppet Master
990x

PARADISE LOST - Lost Paradise
797x

KING DIAMOND - Give Me Your Soul... Please
761x

ZAKK SABBATH - Vertigo
750x

PARADISE LOST - Gothic
743x



23.10.2020
DECIBELO RETARDO, MIKEXWAZOWSKI, VPATĚTRN, DIE PUPPEN AUGEN, NERIUM..
Café na Půl cesty, začátek od:18:00, vstupné: Dobrovolné



článků celkem: 7922
recenzí: 6515
reportů: 573
rozhovorů: 439













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Nige ROCKETT (ONSLAUGHT) - Novinka je nasraná deska pro nasrané lidi

Sedm let trvalo britským thrasherům Onslaught než přišli s novou deskou „Generation Antichrist“. Ta se na trhu právě objevila a podle kytaristy, zakládajícího člena a hlavního mozku kapely Nigea Rocketta, se s ní Onslaught vrací ke svým kořenům z osmdesátých let. “Je to 666procentní nenávistný metal! říká Rockett v rozhovoru, který nám poskytl krátce před vydáním alba. Rozpovídal se v něm také o nedávném odchodu zpěváka Sy Keelera, který se zprvu jevil jako smrtelná rána pro Onslaught, ale kapela z něho vyšla jako vítěz. Nebyl to pro ni první personální kotrmelec. Víte, že jednu dobu stál v Onslaught za mikronem i Steve Grimmett z Grim Reaper nebo původní zpěvák Anthrax Neil Turbin?

Naše nová deska vyjde za týden. Co bys k ní mohl říct, ještě než se dostane k vašim fanouškům?
„Generation Antichrist“ je docela jiné album než bylo předchozí „VI“. Není tolik technické, celkově jsme se vrátili k našim kořenům a hlavní složkou atmosféry je teď agresivita a síla. Někdy je třeba udělat malý krok vzad, abys pak mohl udělat velký krok vpřed, a to je přesně to, co teď děláme. Mám pocit, že se nám povedlo něco speciálního. Na desce je cítit spousta svěží energie a myslím si, že si fanoušci cestu k této desce opravdu najdou. Je na ní devět věcí, žádné výplně, jen devět zabijáckých skladeb. Nejlépe bych novinku popsal jako nasranou desku pro nasrané lidi.

Od posledního alba „VI“ kapela razantně změnila sestavu. Proč v ní z tehdejšího složení působíš jen ty a basista Jeff Williams?
Život kapely není snadný, hlavně když dojde na cestování. Já a Jeff jsme ale této kapele plně oddáni a máme jasnou vizi, pokud jde o budoucnost. Máme jasný směr a jsme odhodláni dosáhnout našich cílů. Pokud chceš v hudbě něčeho dosáhnout, musíš pracovat skutečně tvrdě, ale ne všichni jsou připraveni vynaložit takové úsilí.

Fanoušky zaskočila zpráva o nedávném odchodu dlouholetého zpěváka Sy Keelera. Co se v kapele stalo?
Jsou za tím problémy, se kterými se v dnešní době kapely potýkají. Když nejsme na turné, tak nevyděláváme žádné peníze. Když jsme s koncertováním v roce 2018 skončili, abychom začali dělat novou desku, Sy šel do práce. Ta mu bohužel nedovolila pravidelně cestovat, ale my jsme se zase koncertování a dalších závazků vzdát nemohli. Museli jsme udělat důležité rozhodnutí. Je samozřejmě smutné, že jsme se museli rozejít, ale nebyla jiná šance. Nemohli jsme Onslaught zastavit.

Zkomplikoval rozchod s Keelerem práce na albu „Generation Antichrist“?
Vůbec, žádné kompikace. Mohla to být pro kapelu katastrofa, ale všechno šlo naprosto hladce. Celé album už bylo napsané, takže tady žádný problém nebyl. Pak šlo o nahrávání. Důležitá věc byla, že jsme měli domluvené všechny termíny a že jsme pracovali s producentem Danielem Bergstrandem. Nemohli jsme si to už nechat ujít.

Kde jste tak narychlo našli nového zpěváka Davea Garnetta?
Davea Garnetta známe už léta, protože s námi jezdil na koncerty. Naposledy to bylo ve Švédsku, když už Sy nemohl, tak hrál s námi Dave. Odvedl skvělou práci a proto jsme věděli, že talent skutečně má.

Musel tedy ve studiu přezpívávat už hotové skladby?
V podstatě ano. Dave nahrával vokály pro hotové věci, stejně jak to udělal Sy. Vždycky píšu texty a vokální linky pro Onslaught tak, aby nedošlo ke změně skladby a skladatelského procesu.

Na novém albu je i skladba „A Perfect Day To Die“, kterou jste věnovali Lemmymu Kilmisterovi. Co pro tebe tento legendární muzikant znamenal? Ovlivnili Motörhead hodně tvojí tvorbu?
Lemmy a Motörhead měli na Onslaught obrovský vliv. A to nejen hudebně, ale i na osobní úrovni. Lemmy byl skvělý chlápek ve skvělé kapele. Znali jsme se od roku 1985 a pak jsme měli tio štěstí, že jsme mohli s Motörhead jezdit po Evropě při jejich turné „Orgasmatron“. To bylo pro Onslaught neuvěřitelné. Chlapi z Motörhead i jejich beďnáci pro nás na celém turné udělali hodně moc. Dali nám všechno, co jsme potřebovali a naučili nás hrozně moc věcí, včetně toho, jak nejlépe prožít turné a my se tím řídíme dodnes. Napsat pro Lemmyho speciální skladbu bylo to nejmenší, co jsme mohli udělat.

Pilotní singl „Religiousuicide“ vyšel koncem května. Vystihuje tato skladba podstatu celé nové desky?
„Religiousuicide“ je rozhodně jedna z nejlepších skladeb na albu. Minimálně je to ta nejbrutálnější a nejvýbušnější věc na desce a proto jsme ji vybrali jako singl. Je to krátká, úderná a násilná věc. Žádné kecy, žádné kudrlinky… 666procentní nenávistný metal!

Onslaught jsou řazeni ke klasickým představitelům britského thrash metalu. Ovšem v začátcích kariéry jste hráli hardcore punk. Kdy přišel ten moment, že jste začali hrát thrash?
Asi neexistoval žádný zlomový okamžik, protože thrash metal byl teprve na začátku svého vývoje. Jsem ale rád, že i Onslaught sehráli v tomto vývoji svou roli, který byl zpočátku ovlivňován hardcore punkem a kapelami jako Discharge a Motörhead. Tyhle dvě kapely byly pro nás na začátku nejvíce důležité a ovlivňovaly nás jako muzikanty i jako skladatele exrémního metalového odvětví. Promluvily hodně do našich osudů.

Ve Velké Británii jste byli pravděpodobně první thrashmetalová kapela, která vydala debutovou desku. Jak se po pětatřiceti letech díváš na album „Power From Hell“?
Jo, myslím, že jsme skutečně v Británii byli jediná thrashová kapela, která na začátku roku 1985 měla album. „Power From Hell“ je velice syrová nahrávka a má intenzivně temnou atmosféru a rozhodně nezní jako něco jiného, co bylo předtím. I když už z něho dneska moc věcí nehrajeme, stále jsem na něj pyšný. Tvoří velkou součást naší historie a inspirovalo řadu dalších kapel.

Pro druhé album „The Forge“ přišel do Onslaught zpěvák Sy Keeler. Znamenalo to tehdy pro kapelu velký posun vpřed?
Ale jo, určitě. Syův vokál nám otevřel řadu dalších hudebních možností a skladby už byly jiné než na „Power From Hell“. On skutečně přepsal pravidla. Začali jsme také hrát se dvěma kytarami, přidali víc dynamiky a to ve spojení se Syovým vokálem stvořilo novou bestii - „The Forge“.

Sy po „The Forge“ ale odešel a nahradil ho Steve Grimmett z Grim Reaper. S ním jste natočili desku „In Search Of Sanity“, která se stala vaší nejúspěšnější. Proč nevydržel ani Steve?
Steve Grimmett v Onslaught skutečně dlouho nevydržel. On nebyl součástí thrashové scény a myslím, že fanoušci to cítili taky. Nechápej mě špatně, je to skvělý zpěvák, ale pro nás to nebyla ta správná volba. Myslím, že Steve měl dobrý důvod se k nám přidat, byla to pro něj skvělá příležitost, protože právě skončila jeho kapela Grim Reaper a on tak mohl pokračovat v kariéře. U nás ale nebyl ani rok a po odchodu z Onslaught rozjel sólové projekty. To už je ale jiný příběh.

Které ze tří alb vaší první éry je podle tebe nejlepší a pro Onslaught nejcharakterističtější?
Pro mě osobně je to „The Forge“, to je nejlepší deska našeho prvního období, které definuje Onslaught i v roce 2020. V „The Forge“ a „Generation Antichrist“ také cítím určitou návaznout. Má podobný přístup, vibrace a atmosféru.

Proč jste se v roce 1991 rozpadli? Mohl za to úpadek zájmu o metalovou hudbu?
Bylo hrozně moc důvodů, proč se kapela rozpadla. Bylo v tom hrozně sraček a negativismu. Problémy s Polygram Records, Stevem Grimmettem a samozřejmě nástup grunge. Všechno pěkné a veškerá zábava toho muzikantského života byla najednou pryč. Nakonec jsme se sešli, udělali společné rozhodnutí a ukončili to. Bylo to smutné.

V době rozpadu jste údajně měli připravenou čtvrtou desku. Co se s ní stalo?
Myslím, že jsmě měli napsaných asi pět skladeb pro album, které by navazovalo na „In Search Of Sanity“. Určitě tam byly nějaké skvělé nápady, ale teď jsem opravdu moc rád, že to nikdy nevyšlo. Stejně jako řada jiných thrashových kapel jsme i my v devadesátých letech chtěli experimentovat s různými odlišnými postupy, čímž jsme se chtěli vyrovnat s poklesem popularity metalové hudby. V té době to bylo opravdu těžké… Bylo to taky hodně vzdálené od Onslaught z osmdesátých letech i od toho, co kapela představuje od roku 2005.

Byl jsi hudebně činný v letech 1991 až 2005, kdy došlo ke comebacku Onslaught?
Udělal jsem několik projektů v letech 1991 až 1995, ale potom, co hudební průmysl šel do sraček, tak jsem se na to vykašlal a deset let jsem na kytaru nehrál. Byl jsem tak rozčarovaný z hudební scény a celého grunge. Skutečně kurevsky nasranej, že jsem se vším praštil. Pak ale někdo měl skvělý nápad dát Onslaught znovu dohromady (smích).

A kdo měl ten skvělý nápad?
Steve Grice! To byl hlavní iniciátor comebacku a ten, kdo chtěl v roce 2005 dát Onslaught dohromady. Myslím, že já jsem se tomu ze začátku trochu bránil, bylo to už tak dlouho, co jsme hráli spolu. Myslel jsme, že všechno už je pryč a že to bude docela risk. Ani první zkoušky nebyly moc dobré, ale potom, co se profláklo, že se Onslaught dávají znovu dohromady, začaly přicházet nabídky na různé koncerty a my jsme si museli zamakat, i když to stálo za hovno. Ale když jsme odehráli první koncert, bylo všechno zpět. Oheň v nás zase začal hořet a už nebylo cesty zpět.

Ovšem byl to právě bubeník Steve Grice, kdo kapelu pak opustil a nebyla to jediná změna v sestavě. Nastalo pro Onslaught zase neklidné období?
Ne. vůbec ne. Pro Onslaught to bylo skvělé období a kapela byla plná síly. Podepsali jsme smlouvu s AFM Records, koncerty byly rok od roku větší a větší a my jsme jeli na pořádné vlně. Už dřív jsme zažili změny v sestavě, tak to pro nás nebylo nic nového. Jen se udály postupně a nakonec byly přínosem.

Mohl bys objasnit působení bývalého zpěváka Anthrax Neila Turbina u Onslaught? Proč k němu došlo, když byl Sy stále členem kapely?
Turbin s námi nakonec byl jen chvíli, protože Sy nebyl schopen odjet na americké turné kvůli nemoci jeho syna. Nechtěli jsme to turné rušit, protože promotéři do něj investovali už moc času a peněz, a tak jsme požádali Turbina, aby s námi odehrál dvaačtyřicet koncertů. Všichni si mysleli, že je to skvělý nápad, i na papíře to vypadalo moc pěkně. Mohla to být velmi speciální várka koncertů, ale nakonec to tak skvělé nebylo.

Považuješ teď už sestavu kapely za stabilizovanou?
(smích) Opravdu v to doufám, ale když se na to podíváš komplexně, tak tomu pravděpodobně tak není. V thrash metalu je to zapeklitá situace kolem pěti kapel – Testament, Exodus, Anthrax, Annihlator a Onslaught. Vždyť v těch kapelách se dohromady vystřídalo už přes sto lidí v průběhu let. To je neuvěřitelné...

Dočkají se fanoušci další desky Onslaught dříve než za sedm let? Chcete vyjet po skončení koronavirové pandemie na turné?
Sakra že jo! Už jsme začali pracovat na sedmi nových skladbách. Ta sedmiletá pauza byla pro nás netypická a pevně věřím tomu, že už nikdy nenastane. Onslaught vyrazí na turné, hned jak tahle pandemie skončí a pojedeme… Vždyť to je ten důvod, proč být v kapele.

Pepsi Stone             


www.powerfromhell.com

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 09.08.2020
Přečteno: 388x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.32642 sekund.