Když druhé album amerických Pile of Priest otevře klavírní intro, může se posluchač příjemně zasnít. Je však jasné, že death metalová kapela nebude takhle „milá“ stále. Následná „The Aversion“ již přinese death metal ve středním tempu, kterému by mohl slušet i přídomek „old school“. To platí pro styl, nikoliv pro zvuk, který zní současně. Píseň i díky zabarvení hlasu growlera Evana může připomenout některé ostřejší kousky death/doomařů Novembers Doom.
Pile Of Priest ale nejsou ryze death metalová kapela. Velice rádi si hrají s náladami a strukturou skladeb. Proto se tu dá hovořit i o progresivním metalu. Šestiminutová, „Death Of The Paragon“ to potvrzuje. Zpočátku velice jemná a příjemná muzika je rázem zničena pořádným „kvapíkem“. Velkou pozornost může vzbudit nápaditá baskytara, která připomene způsob, jakým ji do své hudby implementuje například Obscura. Hudba peláší vpřed, ale kapela nezapomíná na melodie a atmosféru.
„Exile Unto Divination“ nabídne rychlejší tempo a přímočařejší přístup. Riffy zní jako by byly obohacené o thrash metalové palivo.
Jméno Novembers Doom už zaznělo a na mysl se dostane opět při „Conjuction Of Souls“. Z počátku se jedná prakticky o stejný styl, později však překvapí hostující hlas. Také growl, jen o něco vyšší a křepčivější. Patří Adrienne Cowan, kterou můžete znát ze Seven Spires nebo Avantasie. Nahrávku rozdělí dvouminutová mezihra „The Threshold“. Potvrzuje se, že Pile Of Priest rozhodně nehrají jen na tvrdost, a pracují s náladami a emocemi. Mezihra posluchače trochu uklidní a připraví ho na vyvrcholení desky.
„Deus Delenda Est“ překvapí skutečně brutálními hlubokými riffy. K nim jako kontrast zní dlouze sólující kytara. Malé ohlédnutí ke klasickému old school death metalu je „Bloodstained Citadel“. Vrcholem nahrávky je ale více než osmiminutové finále „The Restitution“. Skladba začíná velice pozvolna a mírumilovně, pohodu doprovází opět Adrienne Cowan. Tentokrát zpívá však čistě a procítěně, když však její hlas zhrubne do chrapláku, je jasné, že přichází změna. Kytara kvílí a hudba se přelije do metalu. A ten je panečku povedený. Milovníci sól si užijí, stejně jako ti, co rádi trochu technického death metalu.
„Pile Of Priest“ je koncepční nahrávka. Příběh se odehrává před mnoha staletími ve smyšleném vesmíru a pojednává o princi vyhnaném do exilu a jeho snaze ukončit vládu jeho despotického otce. I to je důvod toho, že album zní jak od vyspělé kapely. Je skvěle zahrané a velice dobře nazvučené. Zvuk je organický a skvěle čitelný. O mix alba se postaral slovutný Dan Swäno (muzikant z hromady kapel, producent neskutečného počtu desek), který má čich na dobrý death metal.
Pile Of Priest natočili velice silné album. Směs tradičního old school death metalu, progresivního přístupu, death/doomu a také thrash metalu zní dohromady velice povedeně. Samo o sobě deska nepřináší nějaké novátorské hudební prvky a mnohdy připomene jiné spolky. To však nic nemění na tom, že se poslouchá velice dobře.
|
