8.08.2020
VICIOUS RUMORS
Čas, který zbývá do vydání novinky "Celebration Decay" ..více

8.08.2020
HEATHEN
Letití thrashmetalisté zveřejňují prostřednictvím ..více

8.08.2020
WINGS OF DESTINY
Powermetalová formace z Kostariky se připomíná více

8.08.2020
DGM
Italší progresivci připravili na říjen v pořadí ..více

7.08.2020
OBITUARY
Legendy floridského death metalu mají pro své fanoušky ..více

7.08.2020
BLACK STONE CHERRY
"The Human Condition", to je název sedmého studiového ..více






ONSLAUGHT - Generation Antichrist
Zpěvák mi připomíná Souzu nebo Ellswortha. Hu ..

KING DIAMOND - Conspiracy
to rumcajs: v pohodě, stanou se horší věci ;-) ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Za ten odkaz se omlouvám, netušil jsem, co to zp ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Petronius: á pravda, neb Mozillu to nenabourá, n ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Neplechu tropí ten rumcajzův dlouhatánský webo ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Já proti designu nemám námitky, ale pokud by se ..

KING DIAMOND - Conspiracy
to JonathanGray: realita je jednoduchá - ti, kte ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Díky za reakce... K tomu webu. Tohle je věc prob ..

U.D.O. / Musikkorps der Bundeswehr - We Are One
Vypustit instrumentálky (čtyři, nikoli tři) a ..

KING DIAMOND - Conspiracy
Conspiracy, pro mne album mého života a tím byc ..




Za poslední měsíc:
Tonda Rauer (HARLEJ) - Plánované turné k 25 letům kapely odehrajeme na podzim
1278x

KING DIAMOND - Fatal Portrait
1238x

KING DIAMOND - Abigail
1074x

KING DIAMOND - Them
1030x

U.D.O. / Musikkorps der Bundeswehr - We Are One
953x

KING DIAMOND - Conspiracy
814x



23.08.2020
Folková zahrádka v Nároďáku Kapela MELISSA A DUE, instrumentáln folk r..
NÁROĎÁK JAROMĚŘ, začátek od:16:00, vstupné: Dobrovolné

05.09.2020
IRON ANGEL (Germany), INSULTER (Germany), STÍNY PLAMENU, KRYPTOR, SATOR MARTE, ..
Plzeň-Kalikovský mlýn., začátek od:13:00., vstupné: 500 Kč / 550 Kč.



článků celkem: 7774
recenzí: 6385
reportů: 573
rozhovorů: 428













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Kee MARCELLO (OUT OF THIS WORLD, EUROPE, EASY ACTION) - Hysterii The Final Countdown jsme naštěstí přežili my i fanoušci

Švédský kytarista Kee Marcello zažil obrovskou slávu v druhé polovině osmdesátých let, kdy vyjel jako součást legendárních Europe na jejich turné „The Final Countdown World Tour“ a následně s nimi natočil dvě skvělá alba „Out Of This World“ a „Prisoners In Paradise“, kde źanechal hodně silný otisk. Po „Out Of This World“ také pojmenoval svůj současný projekt, který má společně se zpěvákem Tommym Heartem z Fair Warning. S ním nahrává novou hudbu, ale nezapomíná ani na sólovou kariéru a dokonce znovu rozjel svou původní kapelu Easy Action. O tom všem se v našem rozhovoru rozpovídal, ovšem nezůstala opomenuta ani éra s Europe. Dozvíte se také, proč dnes už není členem této party a také proč v pokoji Hobbieho Buchannona Pobřežní hlídky visel právě plakát s obalem alba „Out Of This World“...

Jaká je teď situace na skandinávské hudební scéně? Už je pryč Nová vlna skandinávského glam metalu? Co je teď hlavní proud v rocku?
Nejsem si vůbec jistý, jestli v současnosti existuje nějaká zásadní vlna nebo trend. Máme tu různé druhy rockové hudby. Můžu ale říct, že ze Skandinávie v současné době vychází hodně kvalitních kapel.

Ty sám jsi poslední album vydal v rámci projetku Kee Of Hearts v roce 2017. Připravuješ v současnosti novou hudbu?
Ano, je to skutečně tak, ale už se nejedná o Kee Of Hearts, ale změnili jsme si jméno. Teď se ten nový projekt jmenuje Out Of This World.

Kee Of Hearts byla kapela tvoje a zpěváka Tommyho Hearta z Fair Warning. Proč na ní napsal většinu materiálu italský klávesista a člen stáje Frontiers Music Alessandro Del Vecchio a ne vy dva?
Když mě tenkrát Frontiers Music oslovili, zeptali se mě, jestli bych se nechtěl podílet na sólovém albu Tommyho Hearta. Opravdu sólovém albu Tommyho. Souhlasil jsem s tím, přestože je to věc, kterou jsem dělal jen velmi zřídka, nahrávat něčí album. Ale dobře… Jenže pak se ukázalo, že to Frontiers začali prodávat jako novou kapelu, které jsem měl být součástí. To se mi nelíbilo. Kdybych to věděl, všechny bychom udělali jinak, měl bych i jiné požadavky co se týče peněz. Lhali mi, když mi řekli, že se bude jednat jen o nárazovou práci, o hudební session. Už je to pryč a teď se s Tommym budeme soustředit na Out Of This World, ale už rozhodně nebudeme spolupracovat s Frontiers.

Jaké tedy máš s Out Of This World plány?
Pro Out Of This World už máme nahrané a smíchané tři skladby a náš agent v současné obě jedná s vydavatelskými firmami. Na jaro 2021 už taky máme rezervované termíny pro turné po Evropě. Do té doby budeme mít určitě pár singlů, ne-li celé album.

Zajímavější než byla deska Kee Of Hearts se mi jeví tvoje sólová kariéra, především tvoje poslední deska „Scaling Up“. Souhlasíš se mnou, že je výborným mixem klasického hard rocku, pop metalu osmdesátých let a tvého bluesového zpěvu?
Díky! Myslím, že ten mix, o kterém mluvíš, je přesný. Vyrůstal jsem v sedmdesátých letech a právě hard rock sedmdesátých let pro mě byl velká škola. Ale pak přišla osmdesátá léta, to bylo všechno obrovské a mělo to na mou hudební kariéru velký vliv. A co se týká mého zpěvu, myslím si, že mám mnohem více společného s lidmi jako je Don Henley nebo Todd Rundgren než s metalovými zpěváky z osmdesátých let.

„Scaling Up“ více než „Judas Kiss“ navazuje na tvou práci s Europe. Nemáš chuť se v budoucnu pustit i do experimentálnějších věcí?
Momentálně pracuju i na věcech pro další sólové album a přestože bude ve stylu jako „Scaling Up“, mám pocit, že jsem do něj pustil více jiných vlivů a využil i jiné efekty. Při psaních těch skladeb nechávám volně plynout představivost. Darby Todd právě nahrává bicí a Ken Sundin basu do tří nových skladeb a můžu ti říct, že výsledek je hodně vzrušující. Ještě nemáme žádné dtaum vydání, ale všechno směřujeme k podzimu 2021. Mám v zásobě i jednu mnohem více experimentální věc, instrumentální fushion album, ale to je otázka vzdálenější budoucnosti.

V současnosti jsi členem také kapely Easy Action, se kterou jsi hrál na začátku osmdesátých let. Dá se od Easy Action čekat někdy comebacková deska, když doba přeje revivalu osmdesátých let?
Ano, tak to skutečně je. Znovu jsme dali dohromady druhou sestavu Easy Action s Tommym Nilssonem za mikrofonem. To se stalo minulé léto na Sweden Rock Festivalu, kde jsme odehráli skutečně kouzelné vystoupení před pětadvaceti tisíci fanoušky. Tohle byla chvíle, která nás donutila mluvit o comebacku. Začali jsme dokonce nahrávat nový materiál a zanedlouho přijdeme se singlem.

S Easy Action jste měli v polovině osmdesátých let šanci stát se minimálně ve Švédsku velkými hvězdami. Proč pak odešel zpěvák Zinny J. Zan a založil si Shotgun Messiah? Easy Action pak brzy skončili...
Jasně, první sestava Easy Action podepsala tenkrát smlouvu s legendou hudebního průmyslu Seymourem Steinem a jeho labelem Sire, který patřil do Warner Bros. To bylo v roce 1983 a byli jsme první švédská rocková kapela, která měla podepsanou smlouvu v Americe s velkou společností. Dělali jsme velká turné po Švédsku, vyjeli jsme i do světa a získali mezinárodní uznání. V Americe byly kapely, které kopírovaly náš styl a styl Hanoi Rocks z Finska. Třeba Poison ukradli mojí skladbu „We Go Rocking“ a udělali z toho jejich „I Want Action“, což nakonec vedlo k mimosoudnímu vyrovnání. Nakonec jsme ale opustili Sire Records a já jsem začal psát materiál, ke kterému se nehodil Zinnyho zpěv, proto jsme se rozešli a nahradili ho Tommym Nillsonem.

Ty jsi v roce 1986 nastoupil k Europe. John Norum odešel z této kapely proto, že začala hrát komerčnější glam metal. Tobě takový trend nevadil?
Existují odlišné verze, proč Norum kapelu opustil. Když jsem se přidal k Europe, kluci v kapele mi řekli, že ho vyhodili. A druhá verze byla ta „oficiální“, které se řekla médiím, aby byl klid. Proč ho tenkrát vyhodili, to jsem nevěděl a ani mě to nezajímalo. Jen jsem se připojil ke kapele, o které jsem věděl, že směřuje tam, kde jí můžu skutečně hodně pomoci.

Někde jsem četl, že turné k „The Final Countdown“, které jsi s Europe už jel ty, bylo naprosto šílené. Skutečně to leckde vypadalo, jako když vypukla nová beatlemanie?
Přesně! Myslím, že celá kapela tím byla hodně překvapená. Kdykoliv jsme někam vyšli, museli jsme mít bodyguardy a to se dělo kdekoliv po světě. Na našem prvním americkém turné jsme dokonce museli utíkat z koncertů, což znamenalo, že když jsme dohráli poslední skladbu, vyrazili jsme z pódia přímo do limuzíny a zmizeli, než lidé měli možnost opustit místo konání koncertu. Pokud bychom to neudělali, dostali bysme se do pasti tisíců hysterických fanoušků, kteří byli schopni udělat cokoliv, aby se k nám dostali. To se stalo několikrát předtím, než náš management přišel s tím utíkacím plánem. Nebyla žádná šance se s fanoušky potkat a pozdravit je. Bylo by to peklo a riskovali bychom životy. Ta hysterie se dostala na skutečně nebezpečnou úroveň, ale přežili jsme to my i fanoušci.

Když jste tvořili „Out Of This World“, tlak na vás musel být obrovský. Jak dnes na to období vzpomínáš?
Nemyslím si, že by někdo v kapele cítil velký tlak. Ten tlak byl spíš na nahrávací společnosti a managementu. Tenkrát jsme se všichni odstěhovali z Evropy, pořídil jsem si dům na Nassau Beach Road na Bahamách, kde jsem si postavil i domácí studio s vybavením, které jsem koupil v Miami. Tam jsem začal psát skladby, které se pak objevily na desce „Out Of This World“, ale i další. Jedna z nich „The River Of Karma“ skončila na mojí první sólovce „Shine On“ a „Finger On The Trigger“ jsem dokonce nahrál až v roce 2016 na desku „Scaling Up“.

Moc dobře si pamatuji, jak jsem byl udivený, když jsem v televizním seriálu Pobřežní hlídka viděl plakát „Out Of This World“ v pokoji syna Mitche Buchannona. Byli jste tenkrát v Americe skutečně tak velká kapela?
Jo, v Americe jsme byli skutečně velká kapela, o tom není pochyb, ale ta epizoda s Pobřežní hlídkou má trochu osobnější kontext. Davida Hasselhoffa jsem potkal v jedné televizní show v roce 1987 v Paříži, kde jsme s Europe hráli a David tam ukazoval Kitta, mluvící auto, ve kterém jezdil v seriálu Knight Rider. Bavili jsme se tam spolu a ukázalo se, že je fanouškem Europe. Vyměnili jsme si čísla a párkrát jsme se potkali později, když jsem bydlel v Los Angeles. Myslím, že ten plakát „Out Of This World“ v dětském pokoji bylo takové milé gesto z Davidovy strany (smích).

Když „Out Of This World“ nedosáhlo takového úspěchu jako „The Final Countdown“, byla v kapele špatná nálada?
Na nějakou špatnou náladu jsme neměli čas. Hned po vydání „Out Of This World“ jsme vyrazili do světa na promo turné, které ihned potom následovalo „Out Of This World Tour“. Měli jsme toho hodně a nemohli jsme sedět doma a vrtat se v problémech. A navíc „Out Of This World“ se prodaly tři miliony kusů, což je stejné číslo, kterého třeba dosáhli Ratt s jejich první deskou „Out Of The Cellar“, která byla jejich nejúspěšnější. Z toho přece blbou náladu mít nebudeš.

Podle mě je nejlepší deska Europe „Prisoners In Paradise“. Proč byla nakonec vaše poslední v devadesátých letech?
Od doby, co gurnge změnil hudební průmysl, jsme cítili, že nemáme žádnou inspiraci ani chuť dělat další desku v hudebním klimatu, kde se zdálo, že nikoho nezajímají dobré skladby. Naše společnot Epic z toho neměla vůbec žádnou radost, přece jen jsme stále byli kapela, která prodala miliony desek, tak po nás chtěli „Prisoners II“. My to ale tak nechtěli. Naše pauza byla jen z čistě uměleckých důvodů.

Po Europe jsi nastartoval sólovou kariéru. Proč znělo album „Shine On“ hodně countryově?
Jak jsem už řekl, jako zpěvák jsem se vždy ztotožňoval s lidmi jako Don Henley. Tentkrát jsem chtěl změnu a udělat akustické album. Pokud si myslíš, že zní jako country, je to tvůj názor, ale myslím, že s ním bys mohl naštvat hodně lidí z Nashvillu (smích).

Na Silvestra 1999 jsi byl součástí velkého comebacku Europe. Proč jsi s kapelou nepokračoval dál, když udělali comeback se „Start From The Dark“?
Já a Tempest jsme měli každý hodně odlišné představy o tom, jak by ta kapela měla dál znít. Já chtěl pokračovat v silných melodických věcech, ale on chtěl jít jinou cestou.

Jak to bylo s deskou „Melon Demon Divine“, kterou jsi natočil se Snowym Shavem? Mělo to být debutové album kapely K2 nebo tvoje další sólovka?
K2 byl opravdu můj sólový projekt a proto také později bylo album „Melon Demon Divine“ vydáno jako moje sólovka. Nahrával jsem na něj kromě bicích úplně všechno. Basové party jsou sice připsány někomu pod jménem Klaatu, ale to byla jen moje přezdívka. Desku jsme sám napsal, natočil a smíchal, což se rovná jasně sólové práci. Ale to je něco, co už dělat nebudu. Od té doby spolupracuju se zvukovými inženýry, protože je nemožné všechno si udělat sám, zůstat soustředěný a udržet si odstup. Byla to ale skvělá zkušenost a spolupráce se Snowym Shawem byla mimořádná. Navíc je to jedna z jeho nejlepších prací, kterou jsem kdy slyšel.

Znáš alba, která Europe nahráli od svého comebacku od roku 2004? Zdá se mi totiž, že tvoje sólová alba dnes zní mnohem více jako klasičtí Europe než oni na deskách typu „Start From The Dark“, „Bag Of Bones“ nebo „Walk The Earth“…
Myslím, že to klidně můžeš otočit a říct, že „Out Of This World“ a „Prisoners In Paradise“ zní jaka alba Kee Marcella a myslím si, kdybych na nich zpíval, bylo ty to docela nerozeznatelné od mých vlastních věcí. Skutečně si myslím, že tenkrát jsem měl na kapelu velký vliv a jsem na to pyšný. Budu v tom pokračovat, protože dělám svou jasně originální a rozpoznatelnou hudbu a tak to bude v budoucnu. Pokud jde o ty tři desky, které zmiňuješ, tak můžeš hádat, jaký je na ně můj názor…

Jaký si asi myslíte, že má Kee Marcello názor na zmíněné tři desky Europe a celý, zvukově a stylově odlišný comeback jeho dřívější domovské kapely? O tom se můžete rozepsat do diskuze...

Pepsi Stone             


www.keemarcello.com

Související články Kee Marcello
Související články Europe
Související články Kee Of Hearts

Foto: archiv umělce


Vydáno: 26.07.2020
Přečteno: 656x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
KMNo, Kee nesahá...26. 07. 2020 0:24 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.69373 sekund.