První album italské powermetalové party From The Depth vyšlo před devíti lety. Šlo o ucházející představení pro-melodicky zaměřené žánrové linie, nic výjimečného se ovšem nedělo. Jenže devět let je dlouhá doba, během níž se může leccos změnit. V případě těchto Italů jde o významnou obměnu sestavy, která se do současné podoby ustálila v roce 2018, přičemž na svém setrval pouze zpěvák Raffaele Albanese a bicmen Cristiano Battini (i ten ovšem mezitím stihl jednou odejít). Všechny změny každopádně vedly k tomu, že se z celkem běžného spolku stala kapela, kterou už je potřeba hodně respektovat.
Zaprvé se zlepšil sound, o nějž se tentokrát postaral zkušený Simone Mularoni. Díky tomu mohla vyniknout rovněž pozvednutá skladatelská úroveň. Nové skladby jsou říznuté progem, který jim dodává ušlechtilou auru, přičemž ani v nejmenším nepotírá základní styly, kterými jsou melodický power a speed metal. Tuhle žánrovou fúzi italské kapely obecně umí, stačí vzpomenout na Secret Sphere, Vision Divine, Labyrinth nebo Hollow Haze a už se nám začne rýsovat celkem věrný odraz toho, co na své novince "Moments" předvádějí hudebníci z From The Depth.
Nešetří se ani symfonickými prvky, které rovněž posouvají křivku kvality nahoru (orchestrální generická forma slyšitelná v songu "Immortal" tvoří spíše pověstnou výjimku). Největší devízou jsou však vokály. Raffaele je výborný zpěvák, bez nějž by celé hudební představení ztratilo podstatnou část lesku a hodnoty. Je k tomu však stejným dílem nutné přičíst sborovou práci. Hostů bylo pozváno několik, mezi nimi třeba Roberto Tiranti (Labyrinth) či Giacomo Voli (Rhapsody Of Fire), a je to opravdu znát. Nástup vícehlasů je pokaždé náramně uchulibý, navíc se povedlo sepsat chytlavé vokální linky, které jsou mnohdy neodolatelně natlakované speedmetalovým tempem.
Nejprogresivnější moment nahrávky hledejme v singlovce "Spread Your Fire", i její temné riffové tvary ale postupně přejdou do povznášející rychlomelodické formy. Song "Missed" lze naopak označit za okamžitě fungující hitovku, položku "Ten Years" zase jako tvůrčí majstrštyk s nebývale důvtipnou strukturou. Najde se i prostor pro stylové zklidnění ("Streets Of Memory", "Somewhere" či pochmurně hypnotická mezihra "Hypnos"), celkově je ale desku "Moments" vhodné vnímat jako poctivý powermetalový příspěvek, který přestavuje italskou kapelu v nové a zatraceně líbivé tváři.
|
