Pokud poprvé ve více než dvacetileté kariéře změníte poznávací znamení kapely, dá se očekávat, že tenhle krok přitáhne pozornost i v případě, že nepatříte ke jménům skloňovaným všude a ve všech pádech. Do téhle kategorie ruští Arida Vortex spolehlivě pasují – aktuální novinka „Riders Of Steel“ je už jejich osmým albovým zápisem, za svoji dosavadní kariéru si určité renomé v power metalovém světě vydobyli, ale že by se někdy měli stát vlajkonošem stylu, se rozhodně čekat nedá, obzvlášť, když se v předchozích kolech (na rozdíl od tvorby ze svých raných let) nějakou stylovou čistotou příliš netrápili.
Před třemi lety v Arida Vortex došlo k poměrně výrazné personální změně. Dlouholetého křiklouna Andreje Lobasheva nahradil novic Jevgenij Epishin a druhé kytary se chopil Alexander Strelnikov. Nově vytvořená sestava poměrně záhy vydala trochu rozpačitý kraťas „Small Toy Soldier“. Rozpaky plynuly z toho, že jednoznačnou dominantou se stala předělávka titulní skladby debutového alba „Evil Sorcery“, za kterou novinkové položky lehce zaostávaly. Dvě z nich se ocitly i na aktuálním albu a navíc je kapela zařadila hned za lehce strašidlácké intro „Guests From My Nightmare“, což z hlediska chytání fanouška na první dobrou nebyl úplně ideální tah. Přece jen zrovna tyhle dvě písně patří (i přes veškerou pružnost Epishinova hlasu a nespornou energii, která z nich sálá) do kategorie poměrně obyčejných skladeb, u kterých si nejspíš řeknete, že posloucháte sice celkem dobrý, nicméně snadno zaměnitelný power metal. Vzhledem k tomu, že tohle aróma se vznáší i nad dalšími položkami, nebude se celkový rezultát příliš odlišovat. To, že hodnocení bude nakonec o něco vyšší, než jen u průměrného tuctového alba, je zásluha tří velmi vydařených položek. Ve sprinterské „We Will Rise Again“ (jasně, někde v pozadí stojí Helloween) Arida Vortex ideálně nakombinuje dravost a přímočarost s nadýchanými vokály a ohromně optimistickou náladou, v „Damned And Killed“ si kapela skvěle hraje s atmosférou, a díky pestrým změnám a bohatému ději si dokáže zajistit pozornost po celou dobu, přičemž je na místě zdůraznit, že se jedná o jednoznačně nejdelší položku alba. Právě v tom je jednoznačná odpověď na otázku, zda návrat Arida Vortex k jednodušším a přímočařejším kompozicím stoprocentně vyšel. V závěru alba pak klidná a křehká rocková balada „To Be Your Side“ s troškou škorpióního jedu zkompletuje trojlístek nejsilnějších skladeb a potvrdí, že rozmanitost ruské pětici svědčí.
Pozitivní zpráva je, že Arida Vortex nezapadli úplně do šedivého průměru, i přes to, že „Oceloví jezdci“ právě tenhle směr při své jízdě zpočátku nabrali. Pozitivní je i fakt, že stále mají na čem stavět. Nicméně hlavním důvodem, proč prozkoumávat tohle album, je ukojení zvědavosti, jak to šlape nové sestavě, nikoliv jeho samotný obsah.
|
