Někdo by si mohl položit otázku, jestli svět potřebuje další dokument věnující se thrash metalu, jenž je navíc zaměřený pouze na oblast Bay Area. Již zde máme výtečný počin "Get Thrashed" z roku 2006, najdeme i několik tematických epizod ukrytých v různých sériích. Pokud ale patříte k fanouškům daného žánru, nikdy nemůžete na podobný dotaz říct "Ne!". I když už všechno víte, stejně se znovu velmi rádi podíváte na vše, co s jedním z nejstarších metalových stylů souvisí. Zvlášť když režisér není ňouma a dokáže do svého počinu sehnat ty nejvlivnější hudební postavy celé historie.
A právě to se Adamovi Dubinovi, americkému autorovi tohoto snímku, povedlo. Adam se s několika kamarády a evidentními thrashery rozhodl natočit dílo inspirované stejnojmennou knihou, jež vyšla v roce 2011. Název "Murder In The Front Row" je pak vyňat z textu smečky Exodus, které je v tomto dokumentu věnován obrovský prostor. Hned vedle Metalliky, z níž zde reflektuje historii kapely i žánru celé osazenstvo a nejlepším vypravěčem se opět stává Kirk Hammett. Za Exodus mluví hlavně Gary Holt, najdeme zde ale také mnoho dalších protagonistů, jako je Tom Araya, Dave Mustaine, Dave Lombardo nebo "vnější" aktéři v čele s Brianem Slagelem z firmy Metal Blade Records. Snad s výjimkou lehce domýšlivého Kerryho Kinga mluví všichni věcně a snaží se úspěšně navodit dojem, že se je na dané otázky ještě v minulosti nikdo neptal.
Ano, pokud patříte mezi věrné fanoušky žánru, těžko vás tento dokument něčím překvapí, což ale neznamená, že není zábava jej sledovat. Snad jen mladí posluchači můžou být zaskočeni tím, že se v osmdesátých letech komunikovalo formou pohlednic, nebo že Metallica začínala jako běžná garážová kapela a že si první promo článek musel napsat sám Lars Ulrich. Film má své mušky, např. hned v jeho úvodu zaskočí průvodcovská narace, která je vlivem hlasitější hudby méně slyšet (v dalším průběhu tento problém mizí). Trochu rozporuplně působí prokládání animacemi, které sice jsou vtipné, je jich ale tak málo, že se nedá mluvit o nějaké koncepční promyšlenosti a nakonec působí spíše rušivě.
Pak je tu celkem očekávaný dramatický oblouk. Jde sice o dokument, ale nějaké dojetí je nutné, a jak něco takového aplikujeme do snímku, věnujícímu se thrash metalu? Samozřejmě se hodně zaměříme na úmrtí Paula Baloffa a Cliffa Burtona. Ale i to lze nakonec autorům prominout, zvlášť když se jim povedlo ke zpovědi přimět Cliffova otce nebo když zachytili Garyho Holta, jak v satanistickém tričku neskrývá pohnutí u Paulova hrobu. Přičteme-li k tomu hromadu dobových videí a unikátních fotek, je jasné, že se dílo povedlo a fandové thrash metalu budou prožívat učiněnou devadesátiminutovou slast.
|
