Do progresivního power metalu se dnes řadí kde kdo, tahle škatule zní dobře, aktéři dávají najevo vyšší ambice a schopnost hrát, mnohdy jde ale o zavádějící označení. Kupříkladu kapela Melodius Deite, která v těchto dnech shodou okolností vydává novinku "Elysium", brousí daleko víc progové hrany, zatímco Řekové Fortress Under Siege (opravdu se nenašel lepší název?) na své aktuální fošně "Atlantis" prezentují v podstatě čistokrevný power metal, ve kterém prog hraje zanedbatelnou roli.
Což ale neznamená, že jihoevropský sextet neumí své skladby naplnit členitostí, ať už rytmickou nebo obsahovou. První dva kousky "Love Enforcer" a "Lords Of Death" jsou právě takové, rychlé tempo variují pomalejší plochy, a ty jsou zase prokládany temnějšími riffy nebo táhlými smyčci. Jako největší devíza se ukáže zpěvák Tasos Lazaris, který patří mezi klasické výškaře a hravě si poradí s lecjakou vokální nástrahou. Těch na něj ve studiu čekalo několik, a jsou to právě nástavbové pěvecké úseky, jež značně pomáhají tradičním - zejména refrénovým - pasážím. Ty se totiž začnou po prvotním vtažení celkem rychle oposlouchávat, a při pátém šestém jetí nahrávky už vládnou sotva poloviční chytlavostí (chorusové nápěvy jsou na tom o něco lépe).
Titulní skladba nabídne orientální pochod, jehož předvídatelnost opět oživí Lazaris svým uchulibým jekotem. V položce "Silence Of Our Words" jej zase ve slokách slyšíme hardrockově naléhavého, jedinou slabší výtku tak můžeme spatřovat v momentech, kdy se snaží až příliš stylizovat do Bruce Dickinsona, jako např. v kousku "Vengeance". Ale protože ve druhé - spíše heavymetalově zaměřené - půlce alba začnou Řekové výrazněji ztrácet dech, finální hodnocení nebude lehké. Chvílemi jde o velmi solidní power metal, také zvuk je slušný, pokud ale vezmu v úvahu chuť, se kterou se chci pouštět do opětovného přehrání alba, pak musím jít se známkou přece jenom o kousek níž.
|