Pro zpěváka Deze Fafaru jsou dnes kapelou číslo jedna už definitivně Devildriver. Někdejší naděje nu-metalu Coal Chamber, hrající například I s Ozzym Osbournem, je už přikryta vrstvou prachu a její odkaz není ani náhodou tak velký, jaký byl jejich úspěch na přelomu tisíciletí. Naopak hvězda Devildriver stále stoupá. Sice krůček po krůčku, rok po roce, ale je znát, že Fafara přesně ví, co dělá. Zbavil se už nu-metalové a de facto i groovemetalové škatulky a stále více Devildriver sune blíže ke klasičtějšímu pojetí metalu. Pochopitelně se nejedná o typický heavy metal a lá Iron Maiden nebo Judas Priest, ovšem vliv těchto klasiků na současnou Fafarovu tvorbu je stále více zřetelný. Stejně jako pořád narůstající podíl deathmetalového prvku. Tyto dva trendy jsou už v tvorbě Devildriver převládající. Ozve se sice sem tam ještě nu-metalový, či groovemetalový dovětek, ovšem vývoj kapely je dnes někde jinde.
Fanoušci tento trend zjevně oceňují, protože od přelomové desky “Pray For Villains”, kde jej kapela (sice trochu opatrně) nastoupila, ji neobyčejně podporují a Fafara si toho je plně vědom. “Nová deska bude naše nejlepší nahrávka,” řekl někdy letos na jaře a znělo to jako klasický reklamní trik. Neexistuje totiž kapela, která by tvrdila, že se její novinka zrovna nepovedla a i Devildriver, hlásící podobný slogan před každým albem, mají ve své diskografii několik takřka průměrných kusů. Jenže tentokrát Fafara skutečně věděl o čem mluví. Devildriver si v posledních letech spíše vybírali oddech. Po nahrávce “Trust No One”, jež nebyla rozhodně jejich nejzářivější, natočili v roce 2018 pouze sbírku coververzí “Outlaw`s Til The End: Vol. 1”. To jim poskytlo nějaký čas na přípravu nového materiálu, kterého se nakonec nashromáždilo tolik, že vydá na desky hned dvě. Pro Devildriver tak má být jejich “Use Your Illusion”. Tedy kapelním majstrštykem…
Srovnávat “Dealing With Demons” (zatím jen první díl) s gunnerskou “Use Your Illusion” je samozřejmě trochu mimo, protože tohle album je stylově úplně jinde a jeho dopad rozhodně nebude takový jako u Guns N`Roses, ovšem přístup ke svému dílu mají Devildriver skoro stejný. Pro oba díly (druhý se objeví příští rok) kapela natočila tunu materiálu, ze kterého se pak důkladně třídilo, vybíralo a vyhazovalo, což je hlavní předpoklad pro to, aby deska byla napěchována skvělými skladbami. Pro letošek jich Fafara a spol. vybrali desítku. Jejich snažení rozhodně mělo smysl. Přibližují se totiž (kvalitativně, stylově zase tolik ne) svému nejlepšímu dílu “Beast” z roku 2011. Devildriver za čtyři roky od “Trust No One” nabrali na síle, zmohutněli, zkorigovali svůj sound, který zbavili zbytečného studiového balastu a předložili svěží kolekci, která je přesně na tom správném rozhraní mezi klasickým a moderním pojetím metalu.
Na začátku alba se se singlovou “Keep Away From Me” a “Vengeance Is Clear” kloní spíše k tradičnějšímu soundu, v němž dominuje deathmetalový prvek, oscilující mezi melodickou a typičtější (dalo by se říci floridskou) tváří. Že do něho Devildriver dokáží dát melodické (a dalo by se s nadsázkou říct i hitové) ambice, ukazují ve dvou nejlepších skladbách - “Nest Of Vipers” a “Wishing”, což jsou pro kapelu velice důležité písně, právě v nich je nejvíce slyšet její dospívání. Zajímavou položkou je také “You Give Me A Reason To Drink”, kde Fafarovi pomohl s vokály jeho syn Simon. Tato skladba tvoří předěl desky, ohraničuje její deathmetalovější tvář od té, která je načichlá větší modernou a groovem. Ten se ve skladbách “Witches” či “The Damned Don`t Cry” objevuje sice jen v náznacích, ale zejména disharmonické kytarové vyhrávky a střídání rychlých, někdy zmatených a středních hardcorově houpavých temp v druhé jmenované Devildriver stále táhnou ke staré tváři. V tu chvíli je kapela o trochu méně zajímavá než v první polovině alba. Ovšem stále se drží v nadprůměru…
Úplně bez chyby sice “Dealing With Demons” není, zejména konec nahrávky už může zavánět jistou monotónností, ale i tak je jasné, že Devildriver předkládají velice dobrou kolekci, která předčí očekávání. Uvidíme, jak si s potenciálem prvního dílu poradí příští rok, ale pravděpodobně kapelu tenhle jejich dvoualbový projekt posune dál.
|
