22.01.2021
PHIL X AND THE DRILLS
Současný kytarista Bon Jovi Phil X nezapomíná ani na ..více

22.01.2021
THE DEAD DAISIES
Ve chvíli, kdy kapele vychází album "Holy Ground" bylo ..více

22.01.2021
U.D.O.
Někdejší pravá ruka Uda Dirkschneidera, kytarista Andy ..více

22.01.2021
TOMAHAWK
Další z experimentálních kapel zpěváka Faith No More ..více

22.01.2021
PLASTIC TEARS
Finští hairmetalisté tentokrát nedodrží desetiletou ..více

22.01.2021
WEEZER
Hvězdní alternativci z Kalifornie představili ..více






Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone
Live stream koncerty? To je snad nějaká sranda? ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone
Nechápu, že vám tam chybí Live stream koncert ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Moloch
Jak to že vám tam chybí Titanic Live stream kon ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Moloch
Já se teda přidám. Za mě jsou alby roku rozhod ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone
Kdyz jsem sestavoval dvacitku alba, tak mezi temi ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone
Mě je to vlastně jedno, protože je neposlouchá ..

Redaktorská bilance roku 2020 - Pepsi Stone
htaedas: taky nechapu ... ..

WHITESNAKE - Ready An` Willing
Souhlasím i s hodnocením. K absolutoriu chybí d ..

WHITESNAKE - Ready An` Willing
Nevím, jaké CD se špatným zvukem konkrétně m ..

DREAM EVIL - The Book Of Heavy Metal
Knihu heavy metalu jsem si pořídil s velkým oč ..




Za poslední měsíc:
WHITESNAKE - Trouble
2647x

WHITESNAKE - Lovehunter
2612x

IRON MAIDEN - Nights Of The Dead, Legacy Of The Beast: Live In Mexico City
2524x

ORLÍK - Lesk a bída doby revoluční
1696x

SEBASTIEN - Integrity
1633x

WHITESNAKE - Ready An` Willing
1538x





článků celkem: 8107
recenzí: 6669
reportů: 573
rozhovorů: 460













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Kory CLARKE (WARRIOR SOUL) - Z vodky se snažím udělat kokain, ale není tak dobrý

Na začátku devadesátých let byla kapela Warrior Soul fenoménem. Dokázala smíchat heavymetalové kořeny, punkový přístup, lesk hollywoodského hair metalu a těžkou atmosféru grunge, vše navíc kořeněné buřičskými politickými texty, což jí předurčovalo velkou budoucnost. Na tu ale nedošlo a Warrior Soul v čele se svým charismatickým pěvcem Korym Clarkem se stali spíše kultovní záležitostí rockového undergroundu. Clarke se svými kolegy teď pracuje na nové desce, ovšem dobu karantén a protivirových opatření krátí vydáním alba coververzí „Cocaine And Good Other Stuff“. Na politické proklamace Clarke ale nezapomněl, když nás pozdravil heslem „Fuck Trump“, čímž se jasně vyjádřil k volbám amerického prezidenta… Věří, že Ameriku i celý svět ale čekají lepší časy. „Příští rok se uvidíme na turné,“ říká. „Snad,“ dodává však v druhé větě.

Řada garážových a punkových kapel ukazuje na Warrior Soul jako na svou inspiraci. Cítíš, že takový dopad má tvoje kapela právě na tuto scénu?
Ano, vím, že jsou některé kapely, které byly ovlivněny Warrior Soul. Pro mě je to velikým komplimentem, když slyším, že se o mé hudbě, přístupu a produkci některé kapely zmíní pozitivním způsobem. Doufám, že ty kapely jsou úspěšné.

Loni jste vydali desku „Rock N`Roll Disease“ a aktuálně přicházíte s albem coververzí „Cocaine And Other Good Stuff“. Proč jste se rozhodli toto album vydat tak brzy po loňské nahrávce?
Není to zas tak brzy. Je to už víc než rok a my každý rok něco vydáváme. Deska „Back On The Lash“ vyšla také rok a něco před „Rock N`Roll Disease“. Navíc už jsme začali dělat na dalším řadovém albu Warrior Soul, ale nejdříve si počkáme na výsledky prezidentských voleb v Americe a teprve pak budeme pokračovat (rozhovor proběhl 2. listopadu, tedy den před volbami, pozn. aut.), to ukáže, co se bude dál dít a kam se budou ubírat texty na nové desce.

„Cocaine And Other Good Stuff“ obsahuje coververze od Motörhead, Judas Priest, Van Halen, Kiss ale i od Jimiho Hendrixe nebo JJ Calea. Podle čeho jste skladby vybírali?
Nejdříve jsme přemýšleli o skladbách, na kterých bychom chtěli dělat. Nikdy předtím mě nenapadlo udělat album coverů, ale myslel jsem si, že během této pandemie, bychom mohli udělat něco, co přinese trochu radosti a nebude mě to tlačit do psaní textů.

Která z jedenácti skladeb je ti nejblíže? Kterou kapelu z jmenovaných máš nejradši?
Určitě „Outlaw“, „American Band“ a „Good Times Roll“. Ale abych řekl pravdu, všechny jsou mi blízké a to je vlastně ten důvod, proč na té desce jsou. Ani nemůžu říct, která kapela se mi líbí víc, protože je mám rád všechny.

Máš velmi specifický hlas, spjatý s tvorbou Warrior Soul. Bylo pro tebe těžké zpívat na jedné straně Lemmyho nebo Alice Coopera a na druhé Roba Halforda?
Ani ne. Snažil jsem se je zpívat svým typickým hlasem, hlasem Warrior Soul. Nesnažil jsem se udělat tribute album jako takové. Mým fanouškům se můj hlas i můj přístup líbí, ovšem pokud si chceš poslechnout originál, tak vždycky máš možnost.

Desku jste údajně nahrávali v Americe, Anglii a Španělsku. Proč na tolika místech?
To, že se deska nahrávala v různých státech, bylo proto, že každý z členů Warrior Soul zůstal zaseknutý ve své zemi. Takže každý nahrával ve svém studiu, telefonovali jsme si, dělali videohovory a tak podobně. Nemohli jsme prostě létat a setkávat se. Letos jsme přišli o více než padesát koncertů a všechno původně mělo vypadat jinak. Měli jsme se už v červnu setkat v Dánsku, abychom nahrávali novou desku.

Mohl bys říct, jaká sestava dnes tvoří Warrior Soul a jak se tato sestava na „Cocaine And Other Good Stuff“ liší od té na „Rock N`Roll Disease“?
Pracoval jsem s každým, kdo se objevil na posledních dvou nebo třech albech Warrior Soul, až na jednoho člověka. Jsou tady kytaristé Dennis Post a Adam Arling, basista Christina Kimmett a bubeníci Ivan Tamargo a John Besser. Navíc na „Cocaine And Other Good Stuff“ pracoval na mixu a doprovodných vokálech John JJ Watt z Velké Británie, John Hogdson nahrával kytary rovněž v Anglii, klávesista Frank Mayer natáčel přímo v L.A. a dvě skladby nabubnoval Kath Edmonds, také ve Velké Británii.

Když jste na konci osmdesátých let začínali, byli jste blíž glammetalové nebo alternativní scéně?
My jsme nezapadali do žádné hudební kategorie. My jsme Warrior Soul! Vždycky jsme se snažili mít svůj specifický zvuk.

Vaše první deska „Last Decade Dead Century“ měla hodně blízko k Seattle soundu, ale dvojka „Drugs, God And The New Republic“ byla hodně heavymetalová. Chtěl jsi ukázat svou lásku ke klasickému heavy metalu?
„Last Decade Dead Century“ rozhodně nebyl žádný hair metal. Kdybychom byli ze Seattlu, určitě bychom byli politickou kapelou tamního hnutí. Nebyl to metal, i když vlivy tam byly. Píšu hudbu, která se mi líbí a věřím tomu, že se bude líbit i ostatním. Používám k tomu všechny styly rocku a dělám si na to vlastní názor.

V té době jste se objevovali na MTV. Proč jste nakonec nedosáhli tak velkého úspěchu a platinových prodejů alb?
My jsme prodali hodně desek. Ale je otázka, proč je nebe modré? Proč Hanoi Rocks nebo The Cult také nikdy neměli takové prodeje? Bylo to pro ně možná stejně nespravedlivé. Nevím. Možná jsem byl příliš bojovně politický, nebo jsem byl ze špatného města nebo nás Geffen nepropagovali tak, jak by měli. Možná to bylo vinou špatného managementu...

Když jsi zmínil Hanoi Rocks… Zajímavá je deska „Chill Pill“. Ta byla hodně experimentální a hostoval na ní právě jejich bývalý frontman Michael Monroe. Jak k té spolupráci došlo?
Měl jsem hodně kamarádů mezi sousedy, kteří žili ve stejné ulici v té „cool“ části města, kousek od CBGB`s v New Yorku. Michael mě požádal, jestli bych něco nenazpíval na jeho desku a já jeho zase o to, aby něco nahrál na mou. Byl to jediný chlápek, z těch co jsem znal, kdo umí hrát na saxofon. Pokud si dobře pamatuju, udělal to tenkrát za pár piv a kousek pizzy.

Po „Chill Pill“ odešel kytarista John Ricco i bubeník Mark Evans a vy jste vydali album „The Space Age Playboys“. Po něm jste se ale rozpadli. Proč?
Nejprve byl v roce 1993 vyhozen Ricco a o něco později i Evans, všechno bylo z různých důvodů. I když „The Space Age Playboys“ měla skutečný úspěch, já jsem chtěl už pracovat na něčem jiném než byli Warrior Soul. Proto vznikl v podstatě můj sólový materiál a kapela Space Age Playboys.

Klasická sestava Warrior Soul se sešla ještě v roce 2000 na krátké turné, ale kapela znovu končí. Chtěl ses spíše věnovat právě projektu Space Age Playboys?
Ne, už nebylo možné pracovat znovu se starou sestavou. Všichni se změnili, změnila se i doba a oni už nechtěli poslouchat to, jaké jsme měl představy o tom, jak by kapela měla fungovat.

V roce 2009 jste vydali comebackové album „Destroy The War Machine“. Proč jsi uvažoval nad tím, že se bude jmenovat „Chinese Democracy“, když desku s tím názvem ohlašovali už několik let předtím Guns N`Roses?
To byl jen takový vtip, protože to trvalo tak dlouho než ho skutečně vydali a byla vlastně jen náhoda, že to vyšlo skoro ve stejnou dobu. Chtěl bych ale říct, že jsem je nezažaloval za to, že mě kopírovali. Taky si myslím, že je dobré říct, že naše deska je lepší (smích). My jsme nakonec změnil název na „Destroy The War Machine“.

Proč se v posledních letech sestava Warrior Soul hodně měnila? Jsi s tou současnou spokojený?
Warrior Soul mají tým hráčů, kteří jsou jak ze Spojených států, tak z Evropy a já si vždycky vybírám, kdo s kapelou vyrazí na cesty a kdo bude nahrávat album, v závislosti na dostupnosti a na tom, kde ten který člen bydlí. Všichni znají jeden druhého a komunikujeme spolu téměř denně.Je zo skvělý způsob a naši fanoušci znají dobře všechny hráče. Všichni byli představeni na jednom nebo více albech a to se týká i turné.

Tvoje novější alba už nejsou tak politicky zaměřená jako nahrávky z devadesátých let. Znamená to, že jsi na politiku rezignoval?
V mých textech je skrytá spousta politiky, i když to není na první pohled tak zřejmé. Pouhý pohled na název skladeb neznamená, že by nebyly politické, i když ne samozřejmě všechny takové jsou. Ale trváme na tom, že jsme protifašističtí a protirepublikánští. Podívej se třeba na skladby „I Get Fucked Up“ z desky „Back On The Lash“ nebo na „War Ride Children“ nebo „Up The Dose“, což je o zneužívání amerických farmaceutických společností a pak jsou tu věci protitrumpovské a proti nacistické policii z alba „Rock N`Roll Disease“. Samotné album „Stiff Middle Fingers“ má titulem zase směřovat k pravicovému establismentu, protože jsou tam skladby jako „2012“, „Occupy“, „Planetary Revolution“, „Rubicon“ nebo „Light Your Bonfires“. Neudělal jsem tedy dost politických věcí? A samozřejmě pak je tu deska „Destroy The War Machine“, jejíž titulní skladba nebo „Fuck The Pigs“ jsou protivládní a protiválečné písně. Také moje sólové věci „Opium Hotel“ a „Opium Hotel II“ jsou posety postoji proti establismentu, a protifašistickými a protiválečnými náměty zase skladby „Reverse“, „Another War“ nebo „This Revolutions For You“, abych byl zcela konkrétní. Takže takové skladby dělám vlastně i proto, že je nikdo jiný nedělá nebo se nepřibližuje tomu, co dělám já.

Existuje možnost, že se Warrior Soul v budoucnu dají dohromady ve své klasické sestavě z devadesátých let?
Ne! Pokud by tedy v tom nebylo hodně a tím myslím skutečně hodně peněz. Stali se snad Axl, Slash a Duff znovu skvělými kamarády? Lol!!! (smích)

Řada tvých skladeb, včetně titulu nového alba - „Cocaine And Other Good Stuff“ - je o drogách. Baví tě stále experimenty s nimi nebo už jsi dávno čistý?
O čem mám zpívat? O své přítelkyni? Nebo o tom, jak si každou noc jdu lehnout – ohh ahh ohh ahh (smích). A to experimentování? Jo, z vodky se snažím udělat kokain, ale jestě není tak dobrý. Takže jsem čistý?

Pepsi Stone             


www.warriorsoulofficial.com

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 05.12.2020
Přečteno: 387x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.43428 sekund.