Možná ne zcela úmyslně, nicméně poměrně přesně se albem „Znelo lesom“ podařilo slovenským Ramchat reflektovat atmosféru současného světa. Náladově neveselo, truchlivo je na téhle desce. Což by s ohledem na stylové směřování kapely, ve kterém hlavní roli hraje pohanský black metal, nemělo být v podstatě až tak překvapivé. Tvorba Ramchat nikdy nebyla žádná prosvětlená selanka a postupně vypouštěné skladby (do vydání novinky stačil Ramchat představit skoro celou polovinu desky) tenhle trend podtrhly. To, že ubzučené kytary vytrvale řežou, že uchroptěná zpěvorecitace i vyhrocený čistší křik Martina Valkara působí značně depresivně, že z hutné a neprostupné nálady mrazí, to jako by samo o sobě nestačilo. Kytarista a většinový autor Pavel „Hirax“ Baričák navíc zdůraznil tíhu alba ponurými, přitom alarmujícími a až nepříjemně aktuálními texty.
Mrazivá, leckdy až depresivní a hrubá atmosféra pohlcuje, drtí, rve a celkově působí velmi neklidně. Tomu, že lze sílu a dosah textů dostatečně vnímat i přes vypjatou emotivnost hodně napomáhá celková přístupnost skladeb, které folkově slovanská melodika zjemňuje a částečně uhlazuje ostré blackové ostny. Hudebně tvoří album velmi konzistentní celek, takže i když v textech probleskne pozitivní námět, jakým je oslava vlastní svobody („Jastrab“) nebo výpravný mystický příběh o souboji dobra a zla („Bogyňa“) s nádherně křehkým vokálem osvědčené posily Iriny Zybiny (Grai), Ramchat neuhnou ze svého drásavého výrazu. Podstata alba je v tom, že Ramchat závažnost témat dokáží dokonale zdůraznit temným výrazem – plíživě jedovatou a důraznou „Matku ZEM“ („všetci sme vrahovia, Zem je naša matka, nemáme inej, len tejto modrej“), kousavě depresivní „Cestu“ ( „neznáme veľa, jedno však vieme, v človeku každom netvor drieme“ ), či „Lož a žlč“ se sekanými riffy ( „Konzum a mamon, to je to, čo ľudí zabíja, ach, slepí sme, živí-mŕtvi, ťazko sa lož žlčou zapíja“ ) si v jiném, než takhle dokonale padnoucí kabátu snad ani nelze představit.
Intenzita, energie, maximální nasazení a nápaditost zdobí Ramchat od jejich začátků, přesvědčivost je album od alba silnější. „Lesom znelo“ má atmosféru, hloubku, myšlenku i alarmující poselství. I přes celkově bezútěšný pocit (a jsem přesvědčen, že přesně tohle bylo záměrem alba), jde o hudebně nejsilnější i emotivně nejvyhrocenější položku v diskografii kapely.
Vodcovia klamú vlastný národ,
na ovciach činia chorý podvod
napadnúť susedov, vraždiť ludí…
Dokedy?
|
