28.09.2021
JUDAS PRIEST
Britská kapela musela přerušit právě probíhající ..více

28.09.2021
LIBERTY N JUSTICE
Zpěvák těchto křesťanských hardrockerů Justin Murr, ..více

28.09.2021
HOLLYWOOD GODS N MONSTERS
Ať už bylo za odchodem basisty Lexxiho Foxxe že Steel ..více

27.09.2021
STATUS QUO
Ve věku 72 let zemřel zakládající člen této britské ..více

27.09.2021
GUNS N`ROSES
Fanoušci americké legendy zbystřili, když se přece jen ..více

27.09.2021
DEEP PURPLE
Signály, že se v táboře britských hardrockových legend ..více






BRAINSTORM - Wall Of Skulls
Za mě spokojenost, dobrá deska. Určitě lepší ..

RAGE - Ressurection Day
Stále stejný RAGE, nevím co tam kdo slyší :-) ..

RAGE - Ressurection Day
Holt každému nevyhovíš ..

RAGE - Ressurection Day
Pouze díky Peavyho zpěvu je pro mě toto ještě ..

THE SWEET - Give Us A Wink
To rumcajs, Pepsi: Pokud mě paměť neklame, pěk ..

Billy IDOL - The Roadside
Možná nebudeme daleko od pravdy, když budeme ml ..

Billy IDOL - The Roadside
Predposledny albac "Kings..." bol paradny. Uprimne ..

MANIC STREET PREACHERS - The Ultra Vivid Lament
Journal je super album. Ten čo po ňom nasledoval ..

AURA - Falling Darkness
Stačilo poslechnout jednu "skladbu" a jediné co ..

EXORCIZPHOBIA - Friend Of Lunacy
Slušnej nářez! Kluci jsou jistota kvality. Jen ..




Za poslední měsíc:
IRON MAIDEN - Senjutsu
8020x

KISS - Hot In The Shade
2951x

KISS - Revenge
2499x

Miloš Dodo DOLEŽAL (VITACIT) - Starám se o svůj odkaz na scéně
960x

IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?
867x

THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Aeromantic II
808x





článků celkem: 8620
recenzí: 7109
reportů: 574
rozhovorů: 517













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


THE SWEET - Desolation Boulevard

Přestože se mohlo zdát, že rok 1974 byl pro The Sweet nejlepším kariéře, všechno nebylo tak růžové. Ještě v době, kdy nebyla na světě deska „Sweet Fanny Adams“ došlo k události, která měla mít na kariéru těchto Angličanů neblahý vliv a předpokládaný rozchod s autorskou dvojicí Nicky Chinn a Mike Chapman proti tomu byl jen pouhým čajíčkem. Jednoho večera začátkem téhož roku se totiž zpěvák Brian Connolly stal terčem násilného útoku, po kterém skončil s poraněným krkem a hlasivkami v nemocnici. V tu chvíli nebylo jasné, jestli bude ještě schopen zpěvu. Kapela musela zrušit jarní turné a za své vzalo i megavystoupení na fotbalovém stadionu v Charletonu, kde se The Sweet měli představit ve společnosti svých velkých idolů The Who. Dokonce se i uvnitř kapely objevil názor, že by bylo třeba se Connollyho zbavit a nahradit jej jiným zpěvákem, protože dny utíkaly a album „Sweet Fanny Adams“ pomalu mizelo z hitparád.

K výměně Connollyho nakonec nedošlo, protože zpěvákova rekonvalescence nebyla tak dlouhá, jak se předpokládalo, ovšem útok se neobešel bez následků a Connollyho hlas se už nikdy nevrátil do tak vysokých pozic, jakými se vokalista do té doby prezentoval. Kapela se chtěla už nadobro zbavit Chinna s Chapmanem, kteří ji neustále tlačili do popovějších poloh. Skladba „The Six Teens“, vydaná v červenci 1974, jí ještě v neodkladném kroku zabránila. „Měli jsme dost toho, jaký vliv chtěli mít na naši tvorbu,“ řekl bubeník Mick Tucker, „ovšem nemohli jsme přejít fakt, že „The Six Teens“ byla opravdu dobrá věc, ta nejlepší jakou pro nás kdy napsali.“ „The Six Teens“ ocenili i fanoušci a dostali jméno The Sweet zpět do singlové hitparády. Není proto překvapující, že tento hit, ozdobený souhrou akustických a elektrických kytar a vrcholící ve skvělém refrénu, otevírá třetí desku kapely „Desolation Boulevard“, která nakonec vyšla pouhých šest měsíců po „Sweet Fanny Adams“.

The Sweet poněkud ubrali na tvrdosti, která byla pro „Sweet Fanny Adams“ charakteristická, ovšem to neznamená, že by se vrátili do bubblegumových dob. Zvuk na „Desolation Boulevard“ si stále držel rockovou linii, ovšem došlo k výraznému vytažení melodií a k příklonu k americkému pojetí hudby. Z tohoto pohledu je album výstavním glamrockovým dílem a pravděpodobně nejdůležitějším počinem tohoto stylu ze sedmdesátých let. Album však trpí jistou roztříštěností, což může být důsledek toho, že deska vznikala ve spěchu a řada věcí byla natočena ještě předtím, než vyšla "Sweet Fanny Adams". To albu ubírá trochu na síle, přestože je nutné přiznat, že řada položek funguje i po dlouhých letech ne výbornou. The Sweet se na albu definovali jako hitová kapela, která si dokáže poradit i bez berliček externích autorů. Nejpádnějším důkazem je, že vedle „The Six Teens“ nejvíce zafungovala pravděpodobně nejznámější skladba celé historie The Sweet „Fox On The Run“, což je výstavní autorský, takřka hardrockový kousek, jenž se v dalších letech dočkal řady různých zpracování od jiných umělců.

„The Six Teens“ a „Fox On The Run“ se stali stěžejními skladbami desky, ovšem povedených kousků je zde mnohem více. Tvrdá „Turn It Down“, předobraz toho, co se v následující dekádě začalo dít v ulicích kolem losangeleského Sunset Stripu. Progresivněji laděná dramatická „Medusa“ a výtečná balada „Lady Starlight“, hitový kus, opírající se zejména o akustické kytary a líbivou linku Connollyho zpěvu. Jedním z vrcholů alba (který však řada lidí nepochopila) je „Man With With The Golden Arm“, využívající jazzové melodie ze stejnojmenného filmu z roku 1956. The Sweet tento motiv rozšířili do zatěžkané hardrockové kompozice, kde je ústředním prvkem bubenické sólo Micka Tuckera. To byl ovšem okamžik, během kterého řada fanoušků skladeb typu „Co-Co“ nad The Sweet zlomila hůl. Ovšem právě díky „The Man With The Golden Arm“ sklidila kapela úspěch u odborné veřejnosti, která konečně The Sweet začala brát vážně. Skladba, hojně využívající dechových nástrojů, stojí úplně mimo koncept alba, ovšem čas prověřil oprávněnost jejího zařazení.

Oproti sevřené „Sweet Fanny Adams“ se na „Desolation Boulevard“ najdou i méně výrazné (dalo by se říct i slabší) kousky, tvořící jakýsi protipól vůči zářivým hitům. Nenápadně se tváří hardrocková „Solid Gold Brass“ a zejména trochu bezradná „Breakdown“, disponující sice slušným kytarovým riffem, ale o to méně podařenější slokou i refrénem. Nakonec je zde i pocta velkým idolům The Who (možná jako úlitba za zrušené vystoupení) v podobě coververze „My Generation“. Tu The Sweet převedli do živelnější podoby, za kterou si vysloužili chválu od autora Petea Townshenda, ovšem řada fanoušků tuto jejich verzi nepřijala za svou. Trochu se tak The Sweet stala křivda, protože jejich adaptace má skutečně sílu a energii, kterou si tato věc po právu zasluhuje.

„Desolation Boulevard“ se oproti původním předpokladům nestala na britských ostrovech úspěšnou deskou, ovšem díky se konečně The Sweet probojovali do Ameriky, kde se jejich jméno skloňovalo čím dál častěji. V době, kdy album vyšlo, nestalo se kasovním trhákem ani bůhvíjak přelomovým dílem, jeho doba měla přijít mnohem později. Když se zeptáte na nejlepší a nejoblíbenější alba takových hvězd jako je Nikki Sixx z Mötley Crüe nebo bývalý kytarista a zásadní skladatel Guns N`Roses Izzy Stradlin, právě tahle deska v tom výběru rozhodně nebude chybět…

Pepsi Stone             


www.thesweet.com

YouTube ukázka - Fox On The Run

Seznam skladeb:
1. The Six Teens
2. Solid Gold Brass
3. Turn It Down
4. Medusa
5. Lady Starlight
6. The Man With The Golden Arm
7. Fox On The Run
8. Breakdown
9. My Generation

Sestava:
Brian Connoly - zpěv
Andy Scott - kytara, zpěv
Steve Priest - baskytara, zpěv
Mick Tucker - bicí, zpěv

Rok vydání: 1974
Čas: 41:09
Label: RCA
Země: Velká Británie
Žánr: hard rock/glam rock

Diskografie:
1971 - Funny How Sweet Coco Can Be
1974 - Sweet Fanny Adams
1974 - Desolation Boulevard
1976 - Get Us A Wink
1977 - Off The Record
1978 - Level Headed 1979 - Cut Above The Rest
1980 - Waters Edge
1982 - Identity Crisis

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 06.09.2021
Přečteno: 536x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Lady StarlightLady Starlight...7. 09. 2021 13:20 Dan


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.63244 sekund.