Co chce ještě sdělit punková kapela, když vydává čtrnácté album? Vždyť i ikony stylu The Clash se zcela vyčerpali po šesti deskách a Sex Pistols k tomu, co chtěli říct, stačilo album jediné… Losangeleští NOFX jsou dlouholetou trvalkou, která si vždycky udržovala svou úroveň, přestože staré punkové ideály jim byly vždycky trochu ukradené. Bylo by nespravedlivé hodit je do jednoho pytle s neopunkovými zázraky poloviny devadesátých let Green Day, Blink-182 či The Offspring (přestože slavili své největší úspěchy souběžně), protože NOFX přece jen byli vždy o něco uvěřitelnější a upřímnější. Staří punkeři, pamatující si léto 1977, kdy byla číratá revoluce na vrcholu, na ně sice vždycky hleděli skrz prsty, ovšem s výhradami museli uznat, že NOFX mají něco do sebe, přestože jejich čistokrevný punk byl vždy ředěn trochu komerčnějším přístupem či vlivy ska nebo reggae.
Přesto má tahle parta zástup fanoušků, kteří nedají dopustit na alba z devadesátých let „Punk In Drublic“ či „Heavy Petting Zoo“, na kterých NOFX dosáhli svého nezpochybnitelného vrcholu. Jenže to nebyli napomádovaní hezounci jako Green Day, tak se jim velký úspěch vyhnul obloukem. NOFX nepovolili a jelikož se do hitparád vždy podívali jen na skok, vyhnuli se tvrdému dopadu, s dalšími deskami přicházeli ve vcelku pravidelných intervalech a pětiletá pauza mezi předposledním albem „First Ditch Effort“ a novinkou „Single Album“ je tou nejdelší v jejich historii. Možná proto parta kolem zpěváka a basisty Fata Mikea chtěla nejprve připravit dvojalbum. Na poslední chvíli si to rozmyslela, jelikož by podle vlastních slov potřebovala takové množství materiálu propagovat na koncertech, což teď jaksi nejde, a vydala desku pouze jednu, jen něco málo přes půl hodiny dlouhou. Tím se vysvětluje i název alba, který mohl zavánět kompilací starých, úspěšných věcí, ovšem deska obsahuje samé novinky.
„Single Album“ je typickou prací NOFX v novém miléniu. Už je jasné, že entuziasmu starých ab z devadesátých let, či výborné „The War On Erroism“ z roku 2003 nedosáhnou. Další desky nebyly vůbec špatné, ovšem postihlo je to nejhorší, co se punkové kapele může stát - částečná ztráta energie. Je to ospravedlnitelné věkem členů, kteří už dávno překročili padesátku a proto je jasné, že mladická energie dvacátníků je prostě pryč. Přestože se NOFX na novém albu vybičují k pořádným výkonům, jsou zde i místa, kde řetěz padá a ztrácí se posluchačova pozornost. Start v podobě nenápadné a utahané „The Big Drag“, kterou kapela roztáhla skoro na šest minut, je velmi nešťastným vstupem do desky. Nezafunguje ani zamýšlená dramatická atmosféra, naštěstí NOFX nasazují výbornou dvojici „I Love You More Than I Hate You“ a „Fuck Euphemism“, což jim vrací sílu, protože použijí své nejsilnější zbraně - ostré riffy, vražedné tempo a silné refrény. Částečně je těmto skladbami přehmat z úvodu desky anulován.
Jenže ne na dlouho… NOFX sice vsadili na rozmanitost, ale to je fakt, který „Single Album“ ubírá na síle. Tvrdé punkové vypalovačky, jako jsou obě výše jmenované nebo singlová „Linewleum“, ostře kontrastují s nepřesvědčivými skladbami - ve „Fish In A Gun Barrell“ směřují NOFX k prosluněnému reggae, v „Doors And Fours“ opět nasazují vážnější polohu a dokonce se za použití jižanských kytarových postupů vracejí k úvodní „The Big Drag“. Z pokusů vykročit ze striktně punkového prostředí (kde jim ovšem je nejlépe) dopadla slušně pouze závěrečná „Your Last Resort“, v níž se zběsilá tvář z druhé poloviny skladby střídá s posmutnělým přednesem Fata Mikea, přednášeným pouze za doprovodu mírně goticky hraného klavíru. Zde trochu selhala produkční práce, jednotlivé nástroje, které měly znít sami za sebe, tvoří místy až nepropustnou zvukovou masu, což skladbě ubírá na její čitelnosti.
O pozici matadorů scény NOFX se „Single Album“ nepřicházejí, ale rozhodně se nedá mluvit o tom, že by s novou nahrávkou zaútočili na své pozice z devadesátých let nebo počátku milénia. Ukazuje se jisté zkostnatění a pohodlnost, což nelze zakrýt ani využíváním jiných než punkových vlivů. Ty spolu s méně energickými skladbami nahrávce škodí nejvíce. Od NOFX se vždy vyžadovala ostrá a rebelující nahrávka, což „Single Album“ úplně není.
|
