Recenzi na předešlou desku italských Secret Sphere jsem načínal opěvováním zpěváka Michele Luppiho. Stále platí, že tento borec patří mezi nejlepší vokalisty světa, jeho jméno už ale se Secret Sphere spojovat nemůžeme. Michele z kapely vloni odešel, fandové si ale stýskat nemusí. Na místo frontmana se totiž vrátil Roberto Messina, který nazpíval prvních šest alb, tedy valnou většinu metalografických zářezů této formace. Zároveň bylo avizováno, že na novém počinu "Lifeblood" dojde k propojení původení powermetalové energie s modernějšími prvky, které do hudby Italů pronikaly zejména v uplynulé dekádě.
A to se do určité míry opravdu stalo. Každopádně můžeme slyšet speed metal, např. v titulní položce, kde je slušný, ještě lépe se ale textury daného žánru povedlo nastínit v kusech "Alive" a "Solitary Fight", a to zejména díky velmi pěkným refrénům. Messina je skvělý, řemeslnou úroveň není důvod jakkoli zpochybňovat. Zároveň však nelze přeslechnout spojitost s Helloween a hlavně Stratovarius, která se ještě silněji obnaží v písni "The End Of An Ego". Zde už osobitost chvílemi úplně mizí, což u Italů nebývalo zvykem. Stejně tak je otázkou, jak vnímat některé další skladby nového alba.
Dvojice "Against All Odds" a "The Violent Ones" se pěkně poslouchá, druhá jmenovaná okouzlí dalším nadmíru líbivým chorusem, Italové zde ale výrazně sjíždějí k rocku, což nemusí sednout každému, zvlášť když jeden z navazujících kousků "Skywards" jede v baladické - tedy opět nemetalové - rovině. S rockem, tentokrát s emo-gothickým zabarvením, koketuje i song "Life Survivors", v něm už se ale dají vypozorovat zajímavé progresivně vedené struktury, které podporují - na albu hojně využívané - orchestrace. Prog zaslecheme ve skladbě "Thank You", kvůli tuctovému refrénu se ale nelze ztotožnit s jejím názvem. Závěrečná "The Lie We Love" znamená jakési souhrnné stylové prolnutí, nikoli špatné, avšak z celkového pohledu lehce nekonzistentní. Výsledkem je album snažící se zasáhnout všechny možné okruhy fanoušků, které si kapela za více než dvě dekády existence nastřádala. Kousek radosti by si měl vyzobnout téměř každý, otázkou zůstává, kolik lidí zasáhne novinka Italů v celé své délce.
|
