SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




TOMMY`S ROCKTRIP - Beat Up By Rock N`Roll

Tommy Clufetos je známý především jako dlouholetý koncertní bubeník Ozzyho Osbournea a také tím, že seděl na bubenické stoličce během finálního turné Black Sabbath. Přestože předtím působil na stejných postech u Alice Coopera, Teda Nugenta, Roba Zombieho a kytaristy Johna 5, jeho jméno se nejvíce skloňuje právě v souvislosti s Madmanem a Black Sabbath. Tato angažmá jsou s největší pravděpodobností důvodem, proč čtyřicátník Clufetos přičichl ke kouzlu staré hudby a dostal ji do krve. Teď přišel čas, aby svou letitou zkušenost po boku nejklasičtějších rockových umělců demonstroval na vlastní pěst. Jako prostor pro výtrysk inspirace mu má sloužit vlastní kapela Tommy`s Rocktrip, kterou situoval do minulého století, někde více do sedmdesátých, jinde zase do osmdesátých let. Žádná moderna se nekoná, což je nakonec dobře…

Tommy postavil kapelu, do jejíhož čela trochu překvapivě dosadil zpěváka Erica Dovera, někdejšího frontmana Slashovy kapely Snakepit a předtím člena poprockových Jellyfish a glamových Imperial Drag. Tato volba je trefou do černého, zpěvák disponuje silně charismatickým hlasem, i když málo využívaným, jelikož působil na postu kytaristy u Alice Coopera a v několika partách lokálního významu. Je skvělé slyšet jeho nakřáplý, bluesově zabarvený hlas, který se přesně hodí (jako kdysi na desce „It`s Five O`Clock Somewhere“ od Slash`s Snakepit) k energickému hard rocku, jenž má stejně daleko k blues jako k tradicím garážových kapel, a navíc je poučený punkovou energií. A Clufetos ví, že s takovým materiálem nemůže šlápnout vedle, přestože mu může být vyčítána jistá nepůvodnost materiálu, jehož stylové hranice nikam neposunuje ani o píď. Ovšem co se týče žánrových nahrávek, tak svým nadhledem, profesionálním přístupem, výtečným zvukem a ostatně i kvalitou skladeb samotných (na hranici rutiny), bude jistě patřit k tomu lepšímu, co letos vyšlo.

Prvním a nejdůležitějším prvkem na albu „Beat Up My Rock N`Roll“ je energie, která stříká ze všech skladeb. Skladby nezní sabbathovsky (nebo jako sólová díla Ozzyho Osbournea), což by byla pro Clufetose ta nejsnažší a nejsrozumitelnější cesta, ale využívají mnohem více tradic amerického rock n´rollu a jsou ovlivněny i neurvalým citem Motörhead. K takovým skladbám přispívá také Clufetosův přírodní, drsňácký hlas, neboť sám nazpíval tři skladby – „Make Me Smile“, „Beat Up By Rock N`Roll“ a závěrečnou „Power Of Three“. Zbylých osm kousků přenechal Doverovi, jenž podává podobně excelentní výkon jako kdysi na Slashově desce. Jeho mistrovským kousem je bezesporu úvodní „Heavy Load“, která těží z houpavých rytmů boogie, v níž Dover napíná svůj hlas k prasknutí i v mírně psychedelické pasáži, ženoucí zpěv přes studiový modulátor. I přes místy zkreslený projev ale neztrácí nic ze svého bluesového feelingu.

Přestože nejviditelnějšími muzikanty této desky jsou bezpochyby Clufetos s Doverem, je třeba ocenit také kytarovou práci dvojice Hank Schneekluth a Nao Nakashima. Oba sází úderné riffy, jenž jsou hnacím motorem alba a skrytým zdrojem energie. Díky ní mají „Welcome Tho The Show“, „The Longevity“, „Don`t Be Afraid“ či „Got To Play Some Rock N`Roll“ obrovský tah na bránu a znovu se v nich ukazuje punková dravost, která americkým muzikantům nikdy nebyla zcela cizí. Je to jejich největší deviza, protože Clufetos se nespoléhá na neotřelá témata. Hlavním motivem alba je zábava, hraná od srdce. V podstatě lze tuto desku definovat jako rozjetý jam session party kamarádů, kteří si užijí svou hodinku na pódiu a pak jdou dolů k baru, kde si dají pivo a plácají se po ramenou, jak jim to spolu skvěle hraje.

Clufetos s touto deskou ukázal, že může fungovat i sám za sebe, bez hlavních hvězd. Tou nejzářivější je tady on sám. Ukázal, že umí složit skladbu, která má hlavu a patu a že kolem sebe soustřeďuje skutečně skvělé muzikanty, o jejichž interpretačních schopnostech nelze říct křivého slova. Jako rozjezd sólové kariéry působí tato deska opravdu slušně.

Jan Skala             


www.tommyclufetos313.com

YouTube ukázka - Got To Play Some Rock N`Roll

Seznam skladeb:
1. Heavy Load
2. Welcome To The Show
3. You Got The Cash, I Got The Flash
4. Make Me Smile
5. Do It Again
6. Kid Blood
7. Don`t Be Afraid
8. Beat Up By Rock N`Roll
9. Got to Play Some Rock N`Roll
10. The Longevity
11. Power Of Three

Sestava:
Eric Dover - zpěv
Hank Schneekluth - kytara
Nao Nakashima - kytara
Eliot Lorengo - baskytara
Tommy Clufetos - bicí, zpěv

Rok vydání: 2021
Čas: 55:02
Label: Frontiers Music
Země: USA
Žánr: hard rock

Diskografie:
2021 - Beat Up By Rock N`Roll

Foto: archiv kapely


Vydáno: 28.05.2021
Přečteno: 841x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01971 sekund.