Dark Tranquillity připravovali na rok 1999 nové album. To ještě nahráli ve stejné sestavě, jako „The Mind´s I“, ale aby ho mohli podpořit živým hraním, nastala netypická personální rošáda. Kytarista Fredrik Johansson chtěl být více doma, věnovat se otci a udržet si práci. V kapele tak skončil. Jeho místo obsadil dosavadní basák Martin Henriksson a u čtyř strun jej nahradil Michael Nicklasson. Další změna sestavy souvisela s hudebním vývojem skupiny. Dark Tranquillity angažovali klávesáka Martina Brändströma. Sice si na nové desce ještě nezahrál, ale bylo to znamení, že Dark Tranquillity něco mění.
Čtvrtá deska Dark Tranquillity dostala název „Projector“, vyšla u Century Media a od prvního momentu zněla jinak. Kapela do svého projevu přidala důležitou ingredienci – gothic metal. Úvodín "Freecard" začíná klavírní předehrou, ta vyvrcholí přechodem k melo-death metalu. Brzy přichází refrén, který je čistě zpívaný. V zásadě to není až tak překvapivé, Mikael Stanne trochu svého čistého zpěvu ukázal již dříve, ale zde poprvé své hlasivky pořádně provětrá. Prostředek skladby nabídne zajímavou mezihru, ve které dostanou prostor klávesy a Dark Tranquillity ukazují, že svůj zvuk chtějí zmodernizovat. Prvky gotiky jsou decentní, ale jasně rozpoznatelné. Už úvodní skladba ukázala progres kapely.
„Thereln“ je jeden z největších hitů kapely a je jasné proč. Nabídne totiž všechno. Pořádný nářez, ale také velice chytlavé melodie. Stanne chrčí, growluje, předvádí svůj baryton a občas barvou hlasu připomíná Davea Gahana. Song osciluje mezi melodickým deathem a gotikou, to se projevuje i ve střídání rychlých a uvolněných pasáží. „Thereln“ je nesmírně dynamická skladba, která je pevnou součástí koncertních setlistů kapely. Podobný fígl se střídáním tvrdých a jemných pasáží využije i „Undo Control“. Začíná jako balada, kterou zpívá hostující zpěvačka Johanna Andersson. Do klidu a pohody však vyskakují brutální deathové nájezdy, kterým dominuje takřka šílený Mikaelův řev. Nejsilnější stránkou písně jsou krásné harmonie vybrnkávaných kytar i samotná hlavní melodie, která se vám uloží hluboko do paměti. Prostřední instrumentální pasáž je pak až hudebně „mazlivá“ a vy si můžete vychutnávat každý nástroj. Následuje regulérní balada. Šest minut dlouhá „Abduction“ je jednou z nejměkčích skladeb Dark Tranquillity. Vadí to? Ale vůbec ne! Stanne naplno předvádí svůj rozsah a píseň je nesmírně povedená, nabídne emoce, melodie i silnou atmosféru.
Ze začátku „To A Bitter Halt“ by se mohlo zdát, že kapela chce pokračovat v pomalém tempu, ale píseň se brzo rozjede. Dark Tranquillity dobře chápou, kdy je třeba přitvrdit a zrychlit. Začátek nejrychlejšího nářezu „The Sun Fired Blanks“ by rozhýbal i zapřisáhlého speed metalistu. Je to jediná položka, kterou Stanne kompletně odzpívá growlem. Nejdelší a nejvariabilnější kousek
„Nether Novas“ promíchává baladičnost, doom metal, gotiku i death metal. „Day To End“ poprvé ukáže elektronické choutky kapely, což evokuje určitou severskou verzi Depeche Mode. Netradiční tvář vydatně zpestří hudební výraz Dark Tranquillity. „Dobermann“ výborně plní úlohu hitovky a především jedné z nejenergičtějších sskladeb. Podobně působí i závěrečná „On Your Time“, která zaujme velice kousavými riffy a Mikaelovým procítěným zpěvem. Jako by vás kapela chtěla na závěr probudit a načerpat do vás novou sílu.
„Projector“ je explozí nápadů a skvělých melodií. Je to deska, kde Mikael Stanne nejvíce zpívá čistě a naplno dává na odiv svůj rozsah (i v rámci growlu). Je to i jedna z nejměkčích nahrváek Dark Tranquillity, ale to neznamená, že by kapela vyměkla. Tvrdé pasáže působí ještě agresivněji, když se prolínají s těmi „jemnějšími“. Deska je návyková a pro Dark Tranquillity byla absolutním vítězstvím. Nejenže zaznamenala velký úspěch, ale především dala kapele znamení, že se nemusí bát více experimentovat. Fanouškům nevadily ani jemnější skladby, větší využití kláves a špetka elektroniky. Kvalitu alba podtrhla nominace na švédskou cenu Grammy. Kapela se vydala na koncertování, které bylo největší za dobu jejich dosavadní existence. V pražském Rock Café si zahráli Dark Tranquillity spolu s In Flames, Arch Enemy a Children Of Bodom. To byla sestava, že?
|
