Umění je držet se svého stylu a přesto ho neustále rozvíjet. Dark Tranquillity se to dařilo. Žánr neměnili a vždy bylo jasné, koho zrovna posloucháte, ale zároveň každá deska zněla jinak. To je i případ alba „Character“ z roku 2005. Kapela jako by zcela dospěla. Ctila svou minulost a přitom hleděla vpřed. Na začátek si Dark Tranquillity připravili menší překvapení. „The New Build“ totiž začne jako uragán. S blast beaty dosud kapela zrovna nekamarádila a zde vás mohou docela odrovnat. Úvodní song šlape jak hodinky, je svižný, důrazný a přesto chytlavý, nechybí mu melodie a různé kytarové harmonie nebo klávesové efekty. Už od začátku kapela skvěle buduje atmosféru.
„Through Smudged Lenses“ zní nebezpečně. Tempo se často mění a dominuje ponurá až post-apocalyptická nálada. Vše podkreslují skvěle využité klávesy. Jako třešinka na dortu funguje Mikaelův growl, který je o něco více „štěkavý“ než dřív a zároveň variabilnější. „Character“ je další deska, na které neuslyšíte čistý zpěv. Ačkoliv je album velice pochmurné, nabídne spoustu melodií. V „Out Of Nothing“ se do popředí dostávají klávesy a syntezátory, tempo trochu zvolní, ale není to nic, co by vás uspávalo. Největším hitem alba a jednou z největších koncertních tutovek je „Lost To Apathy“, ke které byl natočen i úspěšný videoklip. Song střídá rychle agresivní pasáže s těmi, ve kterých především klávesy tvoří ústřední melodii. Ale ani kytary nezahálejí a je zde patrný klasický kytarový zvuk, který k Dark Tranquillity patří. To nejvíce vyčnívá v kytarovém sólu „made by DT“.
Další skladby pokračují ve stejném duchu a album šlape jak hodinky. V některých písních jsou dominantnější klávesy, v jiných kytary, nad vším vyčnívá Mikaelův parádní growl. Parádně emocionálně vypjatá je ohromně silná „Am I 1“ i závěrečná „My Negation“, která je zároveń nejpomalejším kouskem nahrávky. Zní epicky a melancholicky, ostatně samotný název naznačuje, že tady nepůjde o nic veselého.
„Character“ je jedno z nejtvrdších alb Dark Tranquillity. Nenajdete na něm čistý zpěv, Mikael growluje jak o život. Album má jednolitou atmosféru, přesto tu není prostor pro nudu. Skladby jsou energické, většinou svižné nebo dokonce pořádně rychlé. Klávesy a kytary se předhání v lepších nápadech, deska působí moderně a nekompromisně. V prodejních žebříčcích to album dotáhlo v domácím Švédsku na třetí místo, ve Finsku na třicáté. Kapela vyjela na své doposud nejmasivnější turné a počet odehraných koncertů se v roce 2005 zastavil na rovné stovce. Dark Tranquillity zažívali úspěch za úspěchem.
|
