Loňská deska „26 East: Volume 1“ konečně vrátila do hry jméno původního zpěváka amerických pomp/AOR rockerů Styx, což bylo jen a jen dobře, protože kromě toho, že Dennis DeYoung s touto kapelou nazpíval její největší hity „Babe“, „The Best Of Times“ nebo „Mr. Roboto“, byla „26 East: Volume 1“ skutečně výborná deska, naprostá škola vyspělého rocku. Jak její název naznačoval, počítalo se už při vydání s jejím pokračováním. To si DeYoung nechal na letošek, přestože materiál na obě alba byl nahrán takřka v totožném čase. Jelikož DeYoung a řada doprovodných muzikantů, rekrutující se zejména z jeho dlouholetých přátel, toho natočila během posledních let hromadu, bylo logické rozdělit vše na dvě poloviny. Obě alba skvěle shrnují DeYoungovu formu několika posledních let, ve kterých se už zdálo, že se zpěvák se scénou definitivně rozloučil…
„Velkou zásluhu na tom měl Jim Peterik,“ říká na adresu svého kamaráda a bývalého kytaristy legendárních Survivor DeYoung, „bez jeho podnětu, povzbuzování a muzikantského vkladu bych tato alba nenahrál. Byl to on, kdo tvrdil, že svět ještě potřebuje moji hudbu.“ DeYoung na deskách bilancuje. Svou hudební kariéru rozjel už ve čtrnácti letech, což je letos rovných šedesát let a dokázal během té doby mnohé. Kromě toho, že byl léta vůdčí postavou a poznávacím znamením Styx, které dovedl až do pozice legendy s milionovými prodeji po celém světě, skládal i hudbu k filmům (namátkou „Karate Kid“ nebo „Shrek“), a v neposlední řadě zažil i velice úspěšnou sólovou kariéru. Ta částečně zabředla do dobovém popu osmdesátých let, ale i tak si uchovávala vysokou kvalitu, danou zpěvákovým skladatelským talentem.
Obě alba „26 East“ mají hořkosladkou příchuť. Kromě toho, že na nich DeYoung předvádí svůj nejlepší možný současný výkon, přibylo oznámení, že jeho návrat prostřednictvím těchto alb je jen dočasný a že jejich vydáním se Dennisova hudební kariéra nadobro uzavře. Nejeden fanoušek bude muset zatlačit slzu, ale přece jen nejde donekonečna chtít po jakémkoliv hudebníkovi, aby stále vydával nové desky. A jestliže „26 East“, pojmenované podle adresy na předměstí Chicaga, kde kdysi DeYoung zakládal svou první kapelu, představuje zpěváka opět ve výtečné formě, je to to největší bonus, jakého se příznivci jeho hlasu a skladatelského stylu znova může dočkat. Bylo to tak před rokem, je tomu tak i teď.
V případě „26 East: Volume 2“ (stejně jako v případě jedničky) má posluchač co do činění s naprosto precizním, výstavním AOR, který pokukuje po popových momentech (ne však těch současných), leckdy sklouzne k hardrockové říznosti a nad vším ční klenuté melodie a dokonalý DeYoungův hlas. I ten je velikou devizou alba, protože zpěvák ve svých čtyřiasedmdesáti letech zní stále velice mladě, takřka na chlup stejně jako v dobách největší slávy Styx, což je věc naprosto neuvěřitelná. A pak jsou tu skladby samotné… Ty jsou profesorsky dotažené do nejmenšího detailu, instrumentálně i vokálně precizní a skladatelsky se pohybují znovu v typických deYoungových intencích. Jsou tu velké žánrové hity „Hello Goodbye“, „Land Of The Living“, „St. Quarantine“ či „There`s No Turning Back Time“, což jsou věci, které by se neztratily ani na slavných albech Styx. Jsou tu popovější kusy v baladickém ražení „Your Saving Grace“, „Proof Of Heaven“ nebo „Little Did We Know“, ve kterých posluchače nadchne zejména práce s melodiemi v refrénech. A nakonec jsou tu věci překvapivější… Čekali byste od DeYounga spolupráci s rapmetalovým revolucionářem Tomem Morellem z Rage Against The Machine? Jedna z nejméně pravděpodobných kooperací funguje v „The Last Guitar Hero“ na výbornou, uhlazený zpěvákův projev doplňuje typická Morellova kytara, vyšívající riffy po vzoru raných Led Zeppelin. Zaskočit (v dobrém) může i „The Isle Of Misanthrope“, jež navozuje zprvu nostalgickou náladu, aby pak svou sílu rozepjala do epické šíře a dramatického patosu. Všechny tyto skladby znovu spojuje velice přesvědčivý výkon jejich hlavního tvůrce.
DeYoung se loučí stále ještě na vrcholu sil. Možná je to tak dobře. Do poslední chvíle má co říct, jeho hlas je pořád nebývale silný. Jisté je, že na scéně bude chybět, ovšem jeho rozhodnutí je konečné a nezvratné a vlastně se mu ani nelze divit. Užijme si proto oba díly „26 East“ a popřejme mu zasloužený odpočinek…
|
