Pestilence rovná se Patrick Mameli. Tuhle větu řekl jeden z průkopníků evropského death metalu v našem rozhovoru. Ví, o čem mluví. Je to právě on, kdo stojí za výtečnými, stylotvornými alby „Testimony Of The Ancients“ nebo „Spheres“, která se jednou pro vždy zapsala do dějin tvrdé hudby. Teď k nim znovuobnovená kapela přidává další desku „Exitivm“, která představuje od základu překopanou sestavu kapely. A tvrzení, že Pestilence jsou Patrick Mameli, potvrzuje. Přináší totiž klasický materiál, na který fanoušci několik let netrpělivě čekali. A čas ukáže, zda se i tato nová deska dokáže zařadit po bok klasických nahrávek ze začátku devadesátých let.
Právě vydáváte nové album „Exitivm“. Myslíš, že už mu budete moci dělat propagaci i na koncertech a turné?
Na tuhle otázku vlastně neexistuje žádná uspokojivá nebo dobrá odpověď. Já nejsem věštec ani psychotronik. Co vím, tak omezení platí v řadě zemí, po kterých jsme předtím normálně jezdili. Desku sice vydáváme, ale je obrovská škoda, že je teď takováhle doba.
„Exitivm“ zní jako typické album Pestilence. Bylo pro tebe důležité zachovat klasickou tvář kapely?
Ono to není zase tak těžké. Já prostě pořád trvám na tom, že budu vždycky skládat sto procent materiálu pro Pestilence. Tím naši fanoušci vždycky dostanou stoprocentní Pestilence. Myslím, že se to ukázalo jako jasně spolehlivý způsob, jak udržet tuhle kapelu naživu a hrát náš Pest metal.
Spojuje album nějaké společná idea nebo se jedná o skladby, které stojí každá sama za sebe?
Jde znovu o koncepční album, stejně jako tomu je i u jiných desek Pestilence. Samozřejmě můžeš poslouchat každou skladbu zvlášť, ale mě baví vyprávět v naší hudbě příběhy, které mi přijdou na mysli.
Pro album jste udělali velmi působivé intro i outro. Co mají tyto dvě položky symbolizovat?
Především to ukazuje mojí schopnost skládat i hudbu, která by se dala označit jako filmová. Intro i další mezihry jsou potřebné k tomu, aby se dosáhlo působivé atmosféry celé desky „Extivim“. Outro pak má symbolizovat doktora, který přijde do vesnice a po tom všem tam sbírá mrtvá těla.
Ke třem skladbám z alba jste natočili už i klipy. Je pro tebe důležité vizuální ztvárnění vaší hudby?
Jistě, produkce videoklipů je pro nás stále důležitější. Jejich prostřednictvím dokážeme naši hudbu správně vizualizovat.
„Exitivm“ je výrazově někde mezi vašimi deskami „Testimony Of The Ancients“ a „Spheres“. Souhlasíš s tím nebo máš jiný názor?
Já se nikdy neohlížím zpět. A to ani žádným konkrétním albem, které jsem s Pestilence vydal. Každá nová deska je jakousi směsí toho, co jsem ve své kariéře udělal. A je to vždycky lepší a rozšířenější verze.
Zaujali mě silné orchestrální momenty ve skladbě „Morbvs Propagationem“. Kdo je dělal?
Všechny skladby, koncepty i orchestrace jsem složil já sám. Právě vytváření orchestrací a zvukových scén mě vážně baví. Dává mi to jiný, další způsob vyjádření.
Mezi alby „Hadeon“ a „Exitivm“ Pestilence znovu zcela změnili sestavu a jediným původním členem jsi zase zůstal jen ty. Proč k tomu došlo?
Nejde to zcela uspokojivě vysvětlit, abys pochopil, proč se určité věci stávají, musíš být u toho. V jednu chvíli to všechno přestalo fungovat na profesionální i osobní úrovni. Koneckonců vždycky jsem byl jediným členem kapely. Pestilence jsou Patrick Mameli. Ovšem vždycky rád spolupracuji s talentovanými muzikanty a teď jsem našel poctivou partu hudebníků, kterým na Pestilence skutečně záleží.
Mohl bys představit hudebníky, kteří s tebou dnes Pestilence tvoří? Jde o zkušené muzikanty?
Na bicí hraje Michiel van der Plicht z kapely Carach Agren, basu má na starosti Joost van der Graaf z I Chaos a na druhou kytaru hraje Rutger van Noordenburg, který hraje i v kapele Shinigami. Všichni jsou velmi talentovaní a navíc jsou to skvělí lidé.
Když se vrátíme do minulosti, vzpomeneš si ještě na dobu, kdy jste tvořili debut „Malleus Maleficarum“? Co bylo vaší největší silou a motivací?
Největší motivací bylo, že jako hudebník a skladatel jsem chtěl nechat na metalové scéně vlastní stopu. Myslím, že takový přístup je v pořádku.
V prvních letech vaší existence jste zaznamenali velký vývoj ve vaší hudbě. Měl jsi tehdy velkou chuť experimentovat?
Každý hudebník by měl mít potřebu prozkoumat vlastní talent, svoje silné i slabé stránky. A tím se pak zlepšuje ve své hře. A to mě neopustilo. Pořád se snažím vyvíjet se a zlepšovat.
První dvě alba nazpíval Martin van Drunen. Proč odešel? A proč jsi ty převzal sólový zpěv?
Já jsem nazpíval už první demo Pestilence, takže sólový zpěv mi cizí nebyl a to ani v kombinaci s hrou na kytaru. Ale musím tě opravit, aby nedošlo k omylu. Martin tenkrát Pestilence neopustil. Se zbytkem kapely jsme ho prostě vyhodili.
Vaše třetí album „Testimony Of The Ancients“ je považované za největší deathmetalovou klasiku. Souhlasíš s tím, že právě tahle deska měla takový vliv na hudební scénu?
Tahle deska je určitě klasikou pro lidi, kteří vyrostli na první vlně death metalu. Dnes už je všechno jinak. Mladí lidé jen stěží vědí, kdo jsem já a co jsou Pestilence. Žijí podle úplně jiných standardů.
Velice zajímavým a revolučním počinem bylo album „Spheres“. Myslíš, že tohle album fanoušci zcela pochopili?
Jak by mohli… Není to zjevně opravdové album Pestilence. Navíc posloužilo jako záminka firmě Roadrunner k tomu, aby nás po něm vyhodila ze svého katalogu. Tak prosté a jednoduché to bylo.
Po „Spheres“ jste se rozpadli. Proč k tomu došlo?
Jak už jsem naznačil, velkou součástí toho byla firma Roadrunner. Už ani nepomohlo, že jsme udělali album, kde byl hudba skutečně neúprosná a chladná. Navíc z prvních čtyř alb nám nezaplatili vůbec žádné peníze. Ten dluh je tam vlastně dodnes.
Co jsi dělal po rozpadu Pestilence? Založil sis novou kapelu nebo jsi na čas scénu opustil?
Pracoval jsem jako finanční poradce a účetní v různých bankách a finančních ústavech. Živil jsem se naprosto bez stresu z toho, že si nedokážu dost peněz vydělat hudbou.
Než jsi dal Pestilence znovu dohromady, vedl jsi kapelu C-187. O co tehdy šlo a proč nevydržela delší dobu?
Někteří lidé hudbu této superskupiny označili jako gangsta rap, čímž ji naprosto zabili. Byla to obrovská škoda. Ale jen mi to zase ukázalo sílu internetu a co dokáže způsobit umělcům. Tam teď je každý recenzentem a kritikem…
Jaký byl hlavní motiv dát Pestilence v roce 2008 znovu dohromady?
Způsobili to vlastně naši staří fanoušci. Z celého světa mě bombardovali emaily a dopisy. Mě v tu chvíli došlo, že to celé ještě úplně neskončilo.
V roce 2014 následoval další rozpad. Proč jste se rozešli tentokrát a proč tím skončila dlouhá spolupráce s kytaristou Patrickem Uterwijkem?
To bylo zase dané problémy s vydavatelskou firmou. Navíc Patrick v té době vážně onemocněl a tak jsme se vzájemně dohodli, že pro něj bude nejlepší trochu zpomalit a vysadit, i co se týče dlouhých turné, což se nakonec taky stalo.
Když pominu současný line-up kapely, kterou sestavu z minulosti považuješ za nejsilnější?
Já ale současnou sestavu nemůžu nechat stranou, protože jsou to skutečně ti nejvíc talentovaní lidé, se kterými jsem kdy spolupracoval a doufám, že tak to bude pokračovat i v budoucnu. A taky věřím, že už se brzy s našimi fanoušky uvidíme na turné. Sláva Pestilence!
|
