Název Grey Skies Fallen v podstatě charakterizuje tvorbu, jakou se tato americká kapela prezentuje. Melancholická muzika, jejíž kořeny jsou v hrubém death/doom metalu. Trojčlenná skupina datuje svůj vznik do roku 1996 a od té doby vydala pět alb. „Cold Dead Lands” vyšlo již vloni, ale nyní se dočkalo reedice, neboť Grey Skies Fallen si vzal pod křídla label Paragon records.
Kapela své desky vydává v dlouhých časových prodlevách, ale na výsledné nahrávce je znát množství práce a pečlivost. „Cold Dead Lands” obsahuje pouze šest skladeb, což napovídá, že nepůjde o tříminutové hitovky, ale pořádně rozsáhlé opusy. Úvodní „Visions from the Last Sunset” má jedenáct minut a jedná se o klasický, pomalý a ponurý doom metal. Kytary zní melancholicky, stejně jako procítěný a dostatečně silný zpěv. Skladba nikam nespěchá, ale ani se nedá říci, že by se vlekla. K jejímu konci se poprvé objeví growl, se kterým kapela prozatím šetří.
Titulní song pokračuje ve stejném duchu, jen kytary zní o něco tvrději a monumentálněji. Opět je zde výrazná melodie a hudba může připomenout známější doomové skupiny My Dying Bride nebo místy i Paradise Lost či Candlemass. „Procession to the Tombs“ změní tón alba, hudba sklouzne do death metalové podoby. Growl hraje prim a kytary řežou hluboko do masa. Tempo není nikterak rychlé, ale rozhodně na vás nepůjde spaní. Tvrdší tvář Grey Skies Fallen zní o poznání „čerstvěji“, což potvrdí jedenáctiminutová „Picking Up the Pieces“, která připomene Novembers Doom. V čistě zpívaných pasážích zpěvák Rick Habeeb hlasem připomene Warrella Danea (Nevermore). O zbývajících skladbách se nedá napsat něco jiného. Grey Skies Fallen si jedou stále to své a nemají potřebu něčím překvapovat nebo být jiní.
Klasický death/doom metal. Tohle slovní spojení na vás číhá v každé vteřině nahrávky. Pokud máte žánr rádi, bude se vám „Cold Dead Lands” poslouchat moc dobře. Dobrý čistý zpěv, uspokojivý hluboký growling, povedené kytary, výborné melodie, „příjemný“ pocit melancholie. Deska má svůj vrchol uprostřed a sluší jí to nejvíce v deathových pasážích. Řemeslně není téměř co vytknout, o mix se postaral slovutný Dan Swanö. Zamrzí jen to, že na desce není ani špetka něčeho překvapivého. Hudba často někoho připomene a chybí jí něco více osobitého. Pokud hledáte kvalitní death/doom metal, tak tady je. Jen nečekejte něco, co by vás donutilo přehodnotit žebříček nejlepších žánrových desek.
|
