Sběratelskou lahůdku připravili tuzemští NĀV pro své fanoušky. Jejich poslední deska "Arcizlo" se konečně dočkala LP edice, přičemž kromě klasického černého vinylu je k dispozici i oxblood červená verze. O vydání se postaraly hned tři labely: MetalGate, Naše desky a The Barakos. Rozhovor jsme připravili se zpívajícím kytaristou Ivargem.
Zhruba po roce se "Arcizlo" dočkalo vinylové edice. Jaké jsou tvé pocity?
Radost, nadšenost. Pro mě osobně je to můj první vinyl, na rozdíl od kolegů z kapely. Jsem rád, že jde zrovna o "Arcizlo". Moc jsem se těšil, až se mi LP dostane do ruky. Jsem ohromen, artwork vypadá super a limitovaná edice barevných desek je prostě skvělá!
Proč jste se původně zaměřovali pouze na MC? CD považujete za mrtvý nosič?
Ano, CD na nás působí z hudebního hlediska chladně a mrtvě. Řekli jsme si, že tímto směrem nepůjdeme. Velkou roli také hraje finanční stránka, výroba kazet vyjde nejlevněji a působí líp než třeba pálená CD.
"Arcizlo" mělo výbornou odezvu. Jak s dnešním odstupem album hodnotíš?
Pořád jsem z toho alba nadšen. Když si vzpomenu na nahrávání, jak mě to neskutečně bavilo… ty extra věci jako synťáky, varhany, tympány, sbory nebo lesní roh…
Úspěch měl už váš debut "Smrtci". Čím si vysvětluješ, že se začínající kapela tak rychle dostala do povědomí blackmetalové scény?
Popravdě nevím… Schválně jsme dlouho tajili, kdo vlastně jsme, abychom se nevezli na jménech našich kapel a posluchači k nám přistupovali bez předsudků a srovnávání. Svůj podíl měl Viktor Palák, který rozeslal havrany ohlašující debut "Smrtci" správným směrem.
Dle mého názoru je vaší obrovskou předností prohnilá a nihilistická atmosféra. Jak moc je pro vás vytvoření atmosféry důležité?
Atmosféra v naší muzice být musí. To prohnilé v nás, společně s vnitřním nihilistou, musí ven. Hudba je pro tento účel skvělý prostředek.
Obě vaše desky zabodovaly v anketě Břitva. Jak podobná ocenění vnímáte?
Jak bylo zmíněno v tiskovce, která vyšla v rámci propagace vinylové edice "Arcizla", hudba se nedá brát jako sport, ale samozřejmě nás to moc těší. Třeba náš bubeník Herm Břitvu bere jako takovej přehled alb, co mu mohly uniknout.
r
Mezi prvními alby byl rozestup pouhého roku, proto se nabízí otázka, zda už chystáte nástupce…
Hehe, jsme docela napřed, jednoho menšího nástupce už máme hotového a dalšího velkého máme složeného a učíme se ho hrát. Možná z něj i něco brzy zahrajeme na koncertech.
Jak velkou roli u vás hrají koncerty? Snažíte se akce vybírat, nebo vás potěší každá nabídka na hraní?
Potěší nás každá nabídka, ale vybíráme si. Zase jezdit všechno za každou cenu, za guláš a pivo, z toho už jsme vyrostli. Přes léto jsme museli odmítat, protože se to vždycky trefilo do dovolených někoho z nás. Odmítneme samozřejmě hraní s nsbm a rac kapelami, naštěstí nám doposud nabídka na podobnou akci nepřišla.
Letos jste si zahráli na MetalGate Czech Death Festu. Jak se koncert povedl?
Hráli jsme asi po roce a půl, takže nejspíš byla znát trochu nervozita a Hrom dokonce set odnesl úpalem. Když jsem se ale procházel areálem, oslovovali mě cizí lidé, kteří nás chválili, chtěli se fotit, což je známka toho, že se to povedlo. Mám z koncertu dobrý pocit, a to i díky recenzím, které jsem pak četl. Tímto chci poděkovat Michalovi z Anime Torment za půjčení činelu. Zachránil nás!
Ačkoliv zníte velmi nekompromisně, vím, že ty sám máš jako hudební fanoušek žánrový přesah. Co rád v poslední době posloucháš?
Zrovna se vzpamatovávám ze smrti Dustyho Hilla ze ZZ Top, které teď poslouchám asi nejvíc, především pak album "Rhythmeen" z roku 1996. Dále zmíním Dirndl To Go od Aibrusher, což je projekt Františka Štorma. Čerstvě mám za sebou hodně intenzivní období, kdy jsem poslouchal jen a jen YOB a byl fascinovanej aurou Mikea Scheidta. Také mě baví High On Fire. Blacku jsem v poslední době moc nedal, dokonce jsem ani neposlechl novinku od Mayhem. Hodně mě také zajímají nejrůznější podcasty.
Před NĀV jsi sbíral zkušenosti v jiných kapelách. Můžeš na ně na závěr zavzpomínat?
Vzpomínám rád a často, s bývalými spoluhráči se dodnes vídávám. Nedávno jsem se dokonce vrátil z dovolené se dvěma ex-členy mé první opravdové kapely Indocumentado, se kterou jsme hráli první opravdové koncerty a dobývali okres. V dobách, kdy jsem fungoval ve formaci Swarm, vznikla má přezdívka, kterou používám na současných deskách. S Of The Woods jsme objeli vzdálenější kouty republiky a začali přičichat k blacku. S Daerrwin jsme se vydali i do vzdálenějších koutů Evropy. Na každé období vzpomínám rád, hodně mi dala a neměnil bych. Ještě zmíním Noise Cowboys, takovej stoner/rock’n’roll, kde jsem hrál asi pět nebo šest let současně s výše zmíněnými metalovými spolky. Byla to pohodová parta kamarádů, chodili jsme spolu hodně na pivo. Bohužel po vydání nahrávky se nakupily problémy, narodily se děti a kapela skončila.
|
