Čtyři roky trvalo, než se vypravěči starořímských příběhů pustili do další kapitoly. Ex Deo přišli se svým čtvrtým albem „The Thirteen Years Of Nero“ a jejich sestava, která se skládá téměř výhradně z členů Kataklysm (minulý rok také vydali desku) doznala jedné změny. Bubenickou stoličku opustil Olivier Beaudoin a k Ex Deo se přidal ostřílený bicmen Jeramie Kling (Venom Inc.,The Absence, ...).
Výlet do časů vlády císaře Nera začíná s „The Fall Of Claudius“ a Ex Deo spouští svou klasickou pochodovou a epickou verzi symfo-death metalu. Již od začátku je jasné, že (na rozdíl od domovských Kataklysm) Kanaďané nechtějí příliš experimentovat. Ex Deo se drží houpavých riffů, melodických vyhrávek a výrazné, ale nepřeplácané orchestrace. Hudba je často ve středním tempu a s trochou nadsázky se dá konstatovat, že mnohdy jsou Ex Deo víc Kataklysm než Kataklysm samotní. „Imperator“ je death metalový hit. Pokud byste měli death metalové rádio, tohle by byla skladba, o kterou by si lidé často volali. Tvrdé, cinematicky výpravné a především chytlavé.
„The Head Of The Sneak“ pořádně nakopne tempo a nasadí hru na riffovanou, která svádí k pořádnému moshpitu. Možná škoda, že kapela rytmus brzdí. Sice pak opět zrychluje a přidává songu pořádnou variabilitu, ale někdy by nebylo na škodu se více odvázat. Ex Deo místy zní až moc strojově. Příjemně překvapí „Boudicca (Queen Of The Iceni)“ ve které hostuje Brittney Slayes z Unleash The Archers. Její hlas září v songu jak kometa a přináší do valivého death metalu více atraktivity. Směrem k brutalitě zavelí „Britannia 9th At Cimuldonum“, ve které budete mít chuť vyrazit do boje. Rytmus, válečné bicí a Mauriziův growl k tomu vybízí. A právě zpěv jako takový je zde maximálně brutální, vzteklý a strhující.
Maurizův výkon je na desce obdivuhodný. Blackový skřehot, hluboký growl, vysoký growl, řev, křik. Jako zpěvák se svým hlasem výborně pracuje a i díky němu je deska velice zábavná. Druhá polovina alba není horší, jen kapela s ničím nepřekvapí a nevybočí ze svého stylu. Pro někoho to může být mínus, ale desku to činí velice dobře sjednocenou. Pocit, že vám Ex Deo vypráví velký příběh je všudypřítomný a absence nějakých stylových odboček zde vůbec nevadí.
K Ex Deo patří skvělá práce s orchestracemi, které dotváří epickou atmosféru nahrávky, ale posluchače neruší a nepřehlušují dominantní metalový základ. Ex Deo šikovně střídají tempa, i když vyšší rychlost by některým songům prospěla. Deska se valí jako buldozer a odlehčují ji pouze kytarové vyhrávky a melodie. O „The Thirteen Years Of Nero“ by se klidně dalo říci, že je jen další v řadě alb, ale pečlivost a skladatelská vyzrálost je na lepší úrovni než minule. Ex Deo jsou víceméně stále stejní, ale přesto je znát, že zúročují své zkušenosti. Zkrátka zrají jak víno. Kdo má rád mocnou epickou výpravnost a hutný death metal s melodiemi, měl by si Ex Deo pořídit.
|
