Přestože „Thrash The Trash“ od Arakainu byla první thrashmetalová deska, která po sametové revoluci vyšla, neméně důležitou úlohu má debut Debustrolu „Neuropatolog“. Ten ukázal, že se v tuzemské kotlině hraje thrash ještě mnohem zuřivější, než jaký prezentovala Brichtova parta, a že pojmenování „čeští Slayer“, které se za Debustrolem táhlo už od vydání dema „Vyznání smrti“, má své opodstatnění. Je k nevíře, že od původního vydání „Neuropatologa“ uplynulo třicet let, což je v životě thrashmetalové kapely obrovsky dlouhá doba. Změnilo se toho hodně, ovšem energie, nadšení a opravdovost, která z „Neuropatologa“ kdysi sálala, je v něm pořád. Možná i proto se Debustrol ke svému milníku stále vrací. Na koncertech, novým vydáním této klasiky nebo ve vzpomínkách, o které se s vámi podělí frontman kapely Kolinss, jediný současný člen Debustrolu, který při tom byl…
Co přesně myslíš, že „Neuropatolog“ pro českou scénu znamenal? Jaké jste do něho vkládali naděje?
Když jedeš točit debutovou desku, o které se ti ještě před rokem mohlo díky režimu, co tu vládl, jen zdát, tak od toho samozřejmě očekáváš to nejlepší. Jsi plnej nadějí a říkáš si… teď to přijde… budeme nejlepší metalová kapela všech dob… No a když tu desku natočíš, přijdeš zpátky na vlakový nádraží, z kterýho jsi vycházel a bubeník prohlásí, „tak hoši, musíme si přiznat, byl to debakl“, uvědomíš si, že země je kulatá a život jde dál.
Napadlo tě někdy, že byste mohli mít klasickou desku, když se demo „Vyznání smrti“ těšilo veliké oblibě a metal se pomalu stával součástí oficiální kultury?
Natočit klasickou desku je sen každé kapely. Ale vzhledem k tomu, že se narodíš do toho hnusu, co tehdy náš vzor Sovětský Svaz z naší republiky udělal, si vůbec nedovedeš představit, že by se ti to mohlo podařit. Takže jsme si mysleli, že natočit demo je vlastně strop a dál už se nedostaneme.
Hned po revoluci jste se objevili na sampleru „Ultrametal“. Jak důležitá pro vás tato nahrávka byla? Pomohla vám k debutové desce?
Nahrávka na sampler „Ultrametal“ byla strašně důležitá, protože teprve potom se šéf firmy Monitor pan Kočandrle rozhodl, že první, kdo bude točit elpíčko, budeme my.
Krátce před revolucí jste udělali změnu na pozici bubeníka, Melmuse vystřídal Michal Trůka, jehož jste na „Ultrametalu“ uvedli pod přezdívkou Nic Ventor. Proč jste si vybrali právě Trůku a proč tato přezdívka, když na albu byl pak uveden pod svým příjmením?
Trůka byl přijat stylem „hraj rychle a je jedno co“. Potřebovali jsme nutně sehnat co nejrychleji nějakýho bubeníka a vůbec jsme neřešili, kdo to bude. Takže jsme pro něj v tom shonu neměli ani přezdívku a jelikož byl opravdu trochu podobnej Ventorovi z kapely Kreator, tak jsme mu dali na sampleru takovouhle přezdívku.
Když jste točili „Neuropatologa“, první desky už měly venku další thrashmetalové party Arakain nebo Asessor. Necítili jste trochu tlak, že nejste mezi prvními?
Tlak jsme žádnej necítili. Věřili jsme si, že s náma to bude teprve ten správnej thrash.
Jaká nejsilnější vzpomínka z natáčení ti utkvěla v paměti?
Vzpomínek je hafo, ale jedna je přímo z natáčení a práce našeho producenta a zvukaře v jednom, Miloše Dodo Doležala. Když jsem natáčel sóla na celou desku, protože v té době ještě Trifid sóla nehrál, tak ze začátku se to všem líbilo. No ale časem už jsem viděl protažený ksichty, že už bylo toho „pákování“ jako dost. Až to Dodo nevydržel, přiběhl ke mně a tu páku mi z kytary vyšrouboval… A pak už jsem bez páky zahrál úplný hovno (smích).
Proč jste tehdy zvolili jako obal plakát Freddyho Kruegera?
To byl momentální nápad, kterej nás napadl po cestě do studia Citron v Ostravě ve vlaku. Furt jsme se dohadovali, co teda dáme na ten obal, no a najednou někdo vykřikl: „Dáme tam Freddyho!“ A bylo hotovo.
To, že deska obsahuje pět skladeb z dema „Vyznání smrti“ je dostatečně známé. Byly ale ostatní věci úplně nové nebo jste je už v té době hráli na koncertech?
Většinu nových písní jsem vymyslel na vojně. Jen „Pokrok“ jsme už hráli s Melmusem těsně před odchodem na vojnu. Úplně nejnovější skladba byla „Krvavá práce“, kterou jsme složili těsně před natáčením a byli jsme na ni patřičně hrdý. Chtěli jsme na ni točit i první klip, ale osud a firma Monitor rozhodli jinak.
Čí to byl nápad a proč jste desku otevřeli a ukončili houkáním sanitky?
To houkání vzniklo úplnou náhodou. Měl jsem tehdy takovej booster, kterej měl při sešlápnutí držet poslední tón, který jsem hrál, ale místo toho takhle houkal. No a Dodovi se to líbilo, tak jsme to flákli na začátek i na konec.
Z jakého důvodu jste se rozhodli na desku dát pět věcí z „Vyznání smrti“ a podle jakého klíče jste je vybírali? Proč třeba „Příchod zla“ a ne „Velký hřbitov“ nebo „Nekrokrematorium“?
Protože ty věci zabírali na koncertech nejvíc. Žádnej klíč není lepší než naši fanoušci.
Podle mě je na albu cítit přechod od antikresťanských textů starých věcí typu „Příchod zla“ či „Antikrist“ k typičtějším perverznějším textům budoucího Debustrolu. Měnil se tehdy tvůj styl nebo jsi už nechtěl zpívat o Satanovi, pekle a podobně?
My jsme o Satanovi zpívali vždy s nadhledem. Dělali jsme si z toho prostě prdel. Takže se Satan časem z těch textů vytratil úplně. Což je ale i příklad vývoje textů našich vzorů Slayer.
Zajímavá je věc „Údolí Hádu“, která odkazuje textově k tvorbě švédských Bathory. Byl jsi jejich velkým fanouškem?
Bathory a jejich první tři desky miluju dodnes. Jednou mi jeden kamarád věnoval pár přeložených textů od Bathory do češtiny ať se prý mrknu, jak se ty texty vlastně mají dělat. No a mě se text „Hades“ zalíbil natolik, že jsem ho komplet celej jen s drobnýma úpravama vsunul do naši písně „Údolí Hádu“.
K „Údolí Hádu“ jste tehdy natočili svůj první klip. Jaký to byl pocit, když se v československé televizní hitparádě umístil mezi Karlem Gottem, Palo Haberou, Shalom nebo Ladislavem Křížkem?
Natáčení samotného klipu začalo totální hádkou mezi námi a šéfem firmy Kočandrlem, protože my jsme chtěli natáčet klip na „Krvavou práci“ a oni na „Údolí Hádu“. Už jen místo na tom smeťáku nás strašně sralo… My nejsme kurva punková kapela, ale thrash metalová… A další skvělý věci jsme tam na sebe řvali. Celej štáb Československý televize čuměl jak jelita, co se to děje… Ale zpětně musím přiznat, že měl Kočandrle nakonec pravdu a klip na „Údolí Hádu“ byl od něj geniální tah. Co se týče našeho umístění v televizní hitparádě, to byl pro všechny šok. "Neuropatolog" byl šestnáctou nejprodávanější deskou za rok 1991 a dokonce se umístil výš než deska mistra Karla Gotta. Co se týče samotné účasti na slavnostním vyhlášení na Kavčích horách, tak tam bylo nejsilnějším zážitkem setkání s Karlem Krylem. Ten tam měl s sebou kytaru a když jsme se mu představili, tak si vzpomněl, že jsme byli jediná metalová kapela, kterou pouštěl na rádiu Svobodná Evropa a dělal té desce takový recitál. Okamžitě jsme si padli do oka a začali jsme spolu u jednoho stolu chlastat a Karel přitom vytáhl kytaru a začal nám hrát živě jen tak ty jeho nesmrtelný fláky. Pak nás z Kavčích hor vyhazovali, že je jako konec a už tam nemáme co pohledávat. No a Karel nám objednal taxíka a rozvážel nás po nádražích k domovu. Ještě bylo super, že se k tomu stolu přisral Křížek a Karel ho poslal do prdele (smích).
Máš přehled kolik se vůbec „Neuropatologa“ prodalo?
„Neuropatologa“ se prodalo přes 50 000 nosičů.
„Neuropatolog“ byl samozřejmě debut, ale má pro tebe i z jiného důvodu výsadní postavení v diskografii Debustrolu?
Výsadní postavení má pro mě demo „Vyznání smrti“ a teprve potom „Neuropatolog“. Jsou desky v naší diskografii, které mám raději než „Neuropatologa“, ale on byl první elpíčko, takže si to druhý místo po demáči zaslouží…
Když dnes hrajete koncert, kolik a jaké věci z této desky hrajete?
Náš fanoušek si koncert Debustrolu bez skladeb „Protest“, „Antikrist“, „Údolí Hádu“ a „Vyznání smrti“ nedovede představit a já taky ne. Takže to jsou stálice, které hrajeme na každém našem koncertě.
Po vydání „Neuropatologa“ ze sestavy kapely zmizel bubeník Trůka? Proč v Debustrolu skončil?
Vyhodili jsme ho. Potřebovali jsme poněkud zručnějšího bicmena. Je asi zajímavostí, kterou moc lidí neví, že už jsme tenkrát dávali lano našemu nynějšímu bubeníkovi Herr Milerovi. Ale on si v tu dobu myslel, že se svou kapelou Leviathan udělá díru do světa, tak to lano nevzal. Zkus se ho na to někdy zeptat …
Teď vydáváte album znovu. V čem je největší rozdíl mezi původním a současným vydáním?
Žádný rozdíl až na pár detailů tam doufám nebude. Chtěl jsem zachovat vše, jak bylo.
Když jste před třiceti lety desku vydávali, napadlo tě, že tu Debustrol bude i v roce 2021 a bude mít stále výsadní postavení na české metalové scéně?
Je to dílo našich věrných fans, kteří jsou nám naprosto oddaní. Debustrol buď lidi nenávidí anebo milují a v tom je jeho kouzlo. Buď propadneš peklu a nebo naopak.
Třicet let je pěkné výročí. Je šance, že se při nějaké speciální příležitosti objeví Debustrol ve složení v jaké desku vydal. Tedy i s Trifidem, Cizákem a Trůkou?
S tím bych opravdu vůbec nepočítal. Možná na jednu píseň z alba. Přece jen už jsou to starší páni (smích).
|
