Australští death/doom metalisté vložili do třetí řadovky "Remembrance" velké úsilí a vzniklo tak osm skladeb, přičemž celková délka se vyšplhala na šedesát osm minut. Je to pořádná dávka hudby a ne každý si s ní poradí. The Maledict ale umí skládat, a to moc dobře.
Úvodní „Remembrance“ dá najevo, že kapela na stopáži nešetří a ráda se s muzikou mazlí. Téměř v devíti minutách předvede, co v ní je. Základem je masivní death/doom metal se hřmotnými kytarami a šťavnatým growlem, tak trochu jako Novembers Doom. V „Remembrance“ je však přítomný i gothic metal, který se projevuje celkovou atmosférou a využitím kláves. Přibude i čistý zpěv, občas možná nabydete (mylný) pocit, že tu snad hostuje Marco Hietala.
„Dolor Nil Finis“ pořádně zpomalý a nabídne špetku funeral doomu. Samozřejmostí je silná gotická atmosféra a teskné kytarové motivy. The Maledict však nejsou hloupí či tak ortodoxní, aby celých deset minut jeli ve stejné notě, takže skladba velice dobře vrcholí, rozvijí se a mění.
„Forever Adrift“ překvapí dlouhou houslovou předehrou a následně i akustickou kytarou. Píseň se postupně dopracuje do death/doomové podoby trochu ve stylu My Dying Bride.
Následuje dvojice songů, jež nesou jméno kapely. Obě skladby jasně prezentují styl skupiny, který je neměnný, ale velice působivý. Využívají klasických žánrových postupů, ale dělají to natolik zábavně, že kapelu nelze kritizovat. „Porous“ je o něco death metalovější a nabídne zajímavé vybrnkávané mezihry, které náladu písně vždy zcela změní. Nejdelší kousek si kapela nechala na závěr. Dvanáctiminutová „The River Ophidian“ je vrcholem desky. Doom metalové blaho. Song zní velice My Dying Bride-ovsky, k čemuž přispívá i fakt, že bych skoro přísahal, že zde hostuje zpěvák britské legendy. Prvky vážné hudby, dlouhé houslové pasáže, klavír v úvodu, atmosféra houstne a podmanivost je neskutečná. Je až těžké uvěřit, že The Maledict nemají nějaký label, že není „větší“, protože vše od zvuku po provedení je výtečné.
Pro „Remembrance“ mám skoro jen chválu. Skvěle zahrané, zazpívané, ozvučené a ke všemu natočené tak, že z toho člověk cítí radost z hraní. Nicméně na nejvyšší hodnocení to není, protože The Maledict někdy až moc často někoho připomenou. Drží se tradičních death/doom metalových postupů, a i když přidávají gotické či post-rockové koření, stále je to „jen“ klasický death/doom metal. Ten kapela umí výtečně a nebojím se říci, že patří mezi absolutní špičku stylu. Pokud tomuto žánru holdujete, vůbec neváhejte a The Maledict si najděte. Velice silné album.
|