Sólovky kytaristy Alice In Chains Jerryho Cantrella byly vždy velmi vyhledávaným artiklem určité skupiny posluchačů. Těžko by v nich našel zalíbení někdo libující si v mainstreamovém rocku či optimistických náladách, ovšem pro jedince, který má v sobě kus zádumčivé povahy, je Cantrellova tvorba lahůdkou. Samozřejmě se opírá o specifický styl, který z Alice In Chains udělal před lety nervní, psychotickou hydru, ale jeho sólová tvorba má mnohem větší přesah než striktně nalajnovaní Alice In Chains. Ti si nemohou své fanoušky rozházet a proto jejich nová etapa se zpěvákem Williamem DuVallem věrně navazuje na původní epizodu s Laynem Staleyem. Na sólové dráze je Cantrell odvážnější. To ukázaly první dvě desky „Boggy Depot“ a „Degradation Trip“, a novinka „Brighten“ tento trend plně podtrhuje.
První dvě desky točil Cantrell v době, kdy Alice In Chains byli ve fázi klinické smrti a nečekalo se, že se ještě někdy proberou k životu. Poté zemřel Staley, když jej naprosto požrala zničující heroinová závislost a Cantrell se věnoval více filmu či hostování u Ozzyho Osbournea. Dnes jsou Alice In Chains více než deset let reaktivovanou kapelou a Cantrell nemá potřebu pod vlastním jménem natáčet alba, která by suplovala další desky jeho domovské kapely. Jestli jeho první dva sólové počiny zaváněly steskem po tehdy nedopsaném příběhu Alice In Chains a vznášel se nad nimi temný grungeový mrak, novinka „Brighten“ jde zcela jiným směrem. Cantrellův rukopis je na ní znát, stejně jako ozvěny raných Alice In Chains (dejme tomu z dob skvělého alba „Dirt“), ale zároveň z desky dýchá uvolněnost a čirá radost z hraní, což je u Cantrella docela novum. Natočil si tuto desku pro radost. Jak sám přiznává, bylo to tak poprvé. Neměl svázané ruce předsudky, nepotřeboval vyplnit díru po krachu domovské kapely. Prostě jen vzal do ruky kytaru a napsal osmičku skvělých skladeb, které doplnil coververzí „Goodbye“ od Eltona Johna.
Na „Brighten“ si pozval řadu hvězdných hostů, kteří jsou jeho dlouholetí přátelé. Kraluje jim basista Guns N`Roses Duff McKagan, který byl u losangeleských Pistolníků tím, kdo do jejich tvorby vnášel nádech punku, grunge a alternativního rocku. Dalším z vyvolených je frontman rozpadlých progresivistů The Dillinger Escape Plan Greg Puciato, jenž obstaral pouze pár doprovodných vokálů a větší otisk na desce nezanechal. To se nedá říct o bývalém bubeníkovi od Marilyna Mansona Gilu Sharonem a producentovi Tyleru Batesovi, jenž je také neodmyslitelně spjat s hollywoodským strašákem Mansonem. Všichni zúčastnění (až na výjimku McKagana) však hrají ve prospěch celku a zcela se podřizují Cantrellovu feelingu a jeho typického stylu psaní. Ten je ředěn kompozičním rukopisem basisty Guns N`Roses, oba dva však tvoří ze stejného těsta.
Vybrat nejlepší skladby je složité. „Brighten“ je naprosto vyrovnaná deska, která má jistý vrchol v singlových „Atone“ a titulní „Brighten“, ovšem jim jsou stavěny na roveň ostatní kompozice. Nijak nevyčnívají, spíše dotváří výraz desky. Ta posluchače zavede do různých potemnělých zákoutí, v nichž dominuje naléhavý Cantrellův hlas a jeho kytara. Ta nevytváří drsné, někdy až apokalyptické riffy, jak jsou jeho fanoušci zvyklí z alb Alice In Chains, ale spíše kouzlí akusticky zabarvené tóny, pohybující se v intencích alternativního rocku se silným nádechem country a blues. Že je to od Cantrella nečekané? Není, jeho typický rukopis, blížící se dvěma kultovním EP, akustickým „Sap“ a „Jar Of Flies“, je rozpoznatelný a čitelný takřka okamžitě. Cantrell je v první řadě dnes už rockový písničkář, který se nebojí kovbojských témat v „Siren Song“, komorního pojetí „Black Hearts And Evil Done“ či temného country v „Nobody Breaks You“. Vše, co dělá, dělá skutečně skvěle a s nečekanou noblesou.
Cantrell stárne a není už chlápkem, který psal riffy pro desky „Facelift“, „Dirt“ nebo svá dvě první alba. Dnes je moudřejší, má v hlavě utříděné hodnoty a pohled na okolní svět je rozhodně střídmější. „Brighten“ působí vyklidněným dojmem, protože ji vytvořil umělec s velkým nadhledem. Rozhodně se jedná o jeho nejdospělejší desku, ať v rámci sólové tvorby nebo Alice In Chains.
|
