Z kostela se ozývá zpěv, ze sadomaso salónů křik a od Gutalaxu chrochtání. Všechno je tak v nejlepším pořádku, chrochtání Gutalaxu je zase o něco hlasitější a razantnější. Jejich třetí deska „The Shitpendables“ velí všem prasofekálním úchylům, aby se spojili znovu do jednoho šiku. Festival Obscene Extreme má na příští rok o senzaci postaráno, Gutalax není kapela, která přichází s novým materiálem každý rok. Když se tak stane, je z toho pro lidi rochnící si grindcorové a goremetalové žumpě vždycky událost. Gutalax je totiž jasným tahounem této naprosto extrémní tuzemské scény. Fekálie a hajzlpapíry létají vzduchem, méně odolní jedinci blijí pod pódium, na němž stojí kapela z jihočeské Křemže, jež ví, že na prvním místě je především sranda a humor. I když v tomto případě hodně zvrácený.
Gutalax jsou alespoň v českých luzích a hájích legendou a ta nemá potřeby měnit zaběhlé pořádky. Po uječeném a prdícím začátku posluchače atakuje grindový nářez, hnaný do vysokých otáček, podladěné kytary řežou hutné riffy a do nich frontman Maty imituje zvuky z prasečího chléva. Textu je pomálu a není ani moc důležitý. Když se Maty odhodlá k normálnímu zpěvu (řevu), tak mu stejně většinou není rozumět a pokud ano, plive do éteru jen názvy skladeb. V těch kapela zase namíchala anglické i české výrazy a proto našince zaujme zejména skladba „Nosím místo ponožky kousek svojí předkožky“. Humorem se hýří stejně jako při starých kouscích „Vykouření dařbujána vietnamského veterána“, „Šoustání prdele za slunné neděle“ nebo „Kocourek Mourek podráždil si šourek“, už patří ke koloritu kapely.
Na desce je jedna výjimka, odlišující „The Shitpendables“ od obou starých alb kapely. „Duch sratý“ svedl dohromady kroky jihočeské legendy s domácí horrorcorovou/rapovou hvězdou Řezníkem a jeho projektem Sodoma Gomora. „Feat s grindcore prasatama z Gutalaxu vás zahřeje na prdelích,“ napsal Řezník na svůj facebookový účet a sklidil s tím velký aplaus. „Duch sratý“ je bezpochyby nejvýraznějším nátěrem nového Gutalaxu. Je jiný, zejména kvůli Řezníkovu hardcorovému řevu a proto z desky vyčnívá, i když Řezníka a jeho kumpána DeSadea doplňuje Matyho chrochtání. Tato spolupráce se Gutalaxu vyplatila, alespoň podle ohlasů na facebooku, řada Řezníkových příznivců nabádá rappera k ostrému příklonu k metalu. Společné hostování by bylo cestou i pro Gutalax, který by vystoupil ze své vlastní škatulky. Pro příznivce obou táborů by další spolupráce byla určitě přínosná. Podobným směrem se vydává i „Shit Hit“, v níž vokální hardcorovou složku obstaral Maty. Tohle jsou místa, dělající ze „The Shitpendables“ nejpestřejší desku Gutalaxu.
Je na místě pochválit zvuk. Kytary jsou nazvučeny opravdu brutálně, mají zvuk srovnatelný se světovou grindovou špičkou a citlivý mix udělal z toho „chlíva“ dobře poslouchatelnou desku. Jestliže Gutalax neposune dál, tak určitě upevní jejich pozici domácí grindcorové jedničky. Šest let čekání na album může být prominuto…
|
