S koncertováním je konec! Tak se rozhodli členové The Beatles, i přes nesouhlas manažera Brian Epsteina, když podnikli katastrofální turné po Asii, na němž se jim jen o vlas podařilo uniknout z Filipín, kde se dostali do nemilosti diktátora Ferdinanda Marcose za údajnou urážku jeho manželky a kdy je pranýřovala americká média za Lennonův výrok o Ježíši Kristu. Přestože s tím Paul McCartney nesouhlasil, padlo definitivní rozhodnutí, že v příštích měsících se budou The Beatles soustředit výhradně na studiovou tvorbu. Navíc se udála věc, která měla mít na život kapely velký vliv. Během vernisáže Nedokončené obrazy a předměty se v londýnské galerii John Lennon seznámil s extravagantní japonskou umělkyní Yoko Ono, dcerou bohatého tokijského bankéře, která mu na první pohled učarovala. Stejně se mu už rozpadalo manželství se Cynthií a Lennon začal hledat útěchu v náručí o sedm let starší Asiatky. Ostatní členům The Beatles to bylo trnem v oku, protože Lennon trávil s Ono stále více času a věnoval jí energii, kterou předtím investoval do kapely. „Teprve teď jsem poznal, co je to láska,“ vykřikoval Lennon a McCartney zoufale lomil rukama…
V té době už existoval koncept pro novou desku. Ten si pohlídal zejména McCartney, za ostřížího dohledu producenta George Martina a drobných úprav Lennona. Kapela uvažovala nad tím, že příští album mnohem více rozšíří obzory, nastíněné „Rubber Soul“ a „Revolver“, a odvede The Beatles ještě dál od rock n`rollových kořenů. Uvažovalo se o desce, která bude stát na černošském rhythm n`blues, ale zároveň bude mít silné aspekty popu, soulu a psychedelického rocku. Martin se snažil experimentální cítění kapely mírnit a snažil se Lennona a Harrisona přesvědčit o tom, že je třeba napsat i hity, které by kapelu udržely v hitparádách. The Beatles na to šli mazaně a docílili kompromisu mezi Martinovou vizí a chutí kapely po něčem novém. Přestože byli stále ještě drženi pevnou Epsteinovou rukou, psychedelická obrazutvornost začínala dostupovat vrcholu. Díky jejímu oparu je „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ strhujícím dílem, plně reflektujícím dobu největšího rozmachu hippies, s tím, že všechny umělce reprezentující tuhle scénu strčili The Beatles do kapsy.
Jestliže na „Revolver“ působila Harrisonova skladba „Love You To“, plná orientálních a indických či nepálských zvuků, jako rána mezi oči, ukázala se být vůdčí skladbou, která The Beatles táhla směrem k „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“. Na tomto albu začala nejúchvatnější éra The Beatles. Kapela se na novou tvorbu soustředila s plnou vážností, nebyla rozptylována koncertními vystoupeními a nenechala na sebe působit ani žádné okolní vlivy, s výjimkou opojení marihuanou a LSD, kterého si členové užívali asi nejvíce za celou kariéru. To, že album zní tak rozostřeně, psychedelicky a neklidně, přičítal v budoucích letech McCartney návykovým látkám, ač byl v kapele jejich nejstřídmějším uživatelem. Byl tahounem celého tvůrčího procesu, který byl podle jeho slov ovlivněn novátorským albem Beach Boys „Pet Sounds“. Vliv tohoto díla amerických souputníků The Beatles je místy skutečně hmatatelný.
McCartney, od něhož se očekávali nekomplikované hity, šokoval fanoušky titulní skladbou „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“, která je na míle vzdálena líbivým popěvkům typu „Yesterday“, a album uvádí tím nejcharakterističtějším způsobem. Jeho sound je zahalen do hašišového kouře, který se převaluje i nad skladbou „With Little Help From My Friends“, v níž se vokálního projevu ujal Ringo Starr, a postupně se rozplývá i v refrénu čarokrásné „Lucy In The Sky With Diamonds“, která pro Lennona znamenala dosavadní tvůrčí vrchol. Doluje v ní melodie z nejhlubších pater vnímání a sází je do lehce mlžného oparu, který prosvětluje zejména zpívající Harrisonova kytara. Opodstatnění mají i zjevně méně nápadné McCartneyho věci „Fixing A Hole“ či „Lovely Rita“, protože na tomto albu nelze najít jedinou položku, která by působila zbytečně či nedotaženě. Každý tón, každý melodický zvrat i každé slovo básnických textů má své pevné místo, přestože kapela při tvorbě byla sotva při plných smyslech. V tom se projevila profesionalita George Martina, jenž držel nad kapelou v marihuanových oblacích přísný dohled.
Poprvé v historii The Beatles na desce hostuje řada velkých osobností, většinou však s rockovou hudbou nesouvisejících. Je tu významný indický hráč na sitár Ravi Šankar, je tu harfistka Sheila Blomberg, ale jsou tu i královští filhamornici, kteří udělali ze závěrečné skladby „A day In The Life“ malou symfonii. Všechno dohromady zafungovalo ohromným dojmem. Druhá polovina šedesátých let podobně laděným experimentům, kde se proplétaly vzletné psychedelické motivy, mírná drogová schizofrenie a stále ještě citelná porce hitovosti (i když schovává pod nánosy nebeskopekelné atmosféry), skutečně přála, přestože The Beatles postupně zbavovala ječících fanynek. Pro ty „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ byla příliš neskousnutelná porce „divné“ hudby, ovšem pro řadu umělečtěji založených posluchačů představovala nepopiratelný vrchol dosavadní tvorby kapely. Mezi nimi bezpochyby byli i budoucí členové zatím ještě neexistujících Led Zeppelin, kteří museli Harrisonovu skladbu „Within` You Withou You“ slyšet rozhodně víckrát než jednou, než se pustili do podobně laděné experimentální tvorby na albech začátku sedmdesátých let.
„Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ je jednou z nejinspirativnějších desek šedesátých let. Měla velký vliv na rockovou a vlastně i metalovou scénu dalších let, stejně jako na alternativnější hudební směry. The Beatles si s ní udělali renomé i u těch, kteří na ně dosud hleděli jako jen na popový zázrak minulých let. Kapela překročila svůj stín a nakoukla do jiných sfér hudby. Byla barevnější než kdy dříve, ale také sofistikovanější. „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ představuje vyvrcholení umělecké tvorby kapely, protože v příštích měsících už mělo být všechno zcela jinak…
|
