Asi není na tuzemské rock/metalové scéně většího smolaře, než je kytarista teplického Motorbandu Libor „Máča“ Matejčik. Během své hudební kariéry prožil nespočet peripetií a držkopádů, že je až s podivem, že má v sobě stále sílu a energii, aby Motorband nejen udržel při životě, ale také je neustále posouval vpřed. To, že se mu to poslední roky daří, dokazuje nejen stále větší zájem o kapelu samotnou, ale i upřímná radost a chuť, s jakou se on i jeho spoluhráči vrhají do nové tvorby.
V loňském roce kapela Motorband vydala nové studiové album „Černá a bílá“. Časový rozestup od předchozí „comebackové“ desky „V“ trval (na poměry kapely) pouhé tři roky, ale nahrála ho opět jiné sestavě. Kromě Libora Matejčika a Karla Adama nezůstal v kapele nikdo z členů, kteří nahráli předchozí album. Odchod zpěváka Luďka Struhaře navíc rozvířila následný spor o ochrannou známku na název kapely. Vše dobře dopadlo a fanoušci se tak mohli těšit na novou desku tradičního heavy metalu s nabroušeným zpěvem. O ten se postaral Ladislav Korbel (s jednou výjimkou) a Motorband si nemohli vybrat lépe. Nejen, že Korbel bravurně zvládá zpívat ve velmi vysokých polohách (skladba „Pravda nebo lež“), ale dokáže se se ctí porvat i s něžnými či hrubšími polohami svého hlasu. Na druhou stranu se neustále vkrádá pocit, že občas tlačí na pilu až moc.
Album otevírá svižná „Co víc si přát“ se skvělým refrénem, která i díky svému svižnému tempu okolo vás doslova proletí. Než se nadějete, tak už hraje singl „Pár důvodů“. Skladba, která snad vypadla z dílny Michala Davida a kapela si ji jen upravila k obrazu svému. Je silná a velice chytlavá, jen se nedá vyhnout pocitu jisté podbízivosti. S „Ukaž svou tvář“ nálada alba citelně potemní a Korbelův hlas najednou zní zcela jinak. Hitový potenciál ani této skladbě nadále nechybí, ale temná nálada ho zcela pohltí tvrdostí, která společně s kvalitním zvukem nahání příjemnou husí kůži. Něžnější „Můžem se smát“ jen tak nenápadně proplová, „Vlky půlnoc probouzí“ si opět řekne o plnou pozornost.
Není však všechno zlato, co se třpytí. Od skladby „Kritik“ albu schází větší rozmanitost a širší využití možností, které sestava Motorbandu má k dispozici. Album přestává nabízet něco nového a omílá stále dokola postupy, které využila v prvních skladbách. Výjimky tvoří „Věřím v sedmej pád“ a „Dobrá nálada“, které posouvají celé album na úroveň první poloviny. Skladby „Srdce lvic“, „Dohoda duší“ či „Něžný nájezdník“ jsou už spíše sázkou na jistotu a v porovnání se skladbami z první poloviny alba jim schází správná chemie.
Závěrečná „Díky vám“, kterou nazpíval Libor Matejčik, musím označit za nejslabší článek desky. Přemíra patosu z ní dělá místy až neposlouchatelnou záležitost. To nejlepší si kapela schovala do bonusové skladby „Pravda nebo lež“, kterou považuji za to nejlepší, co bylo u nás za poslední roky natočeno. Neuvěřitelně našlapaná záležitost, které k dokonalosti nechybí absolutně nic. Přesně takhle se má dělat heavy metal! „Sraž mě znova“ je typický Motorband, který na koncertech bude mít jistě úspěch zejména díky svému refrénu.
Kapela Motorband má v současné době neuvěřitelně silnou sestavu s obrovským potenciálem a věřím, že se od nich v budoucnu ještě dočkáme velkých věcí.
|
