Americká formace Giant, kdysi důležitý prvek hardrockové scény, je zpět. I když opět bez svého někdejšího frontmana a skladatele Danna Huffa, ovšem s novou deskou „Shifting Time“, která se chce postavit čelem klasickým nahrávkám kapely. I když se Giant na scénu snažili vrátit několikrát, vypadá to, že tentokrát to myslí skutečně vážně. S novicem Kentem Hillim za mikrofonem a se třemi starými psy v sestavě. Jedním z nich je bubeník David Huff, Dannův bratr a zakládající člen, jehož hra je ke slyšení na všech deskách kapely. Tento aktuální vůdce kapely byl nejlepším parťákem pro rozhovor, který se ponejvíce točil kolem nové desky, ale zabrousil i na pár věcí z minulosti. Vždyť rozpad, který Giant ohlásili hned po vydání druhého alba „Time To Burn“ nebyl zcela uspokojivě vysvětlen....
Asi jen málokdo čekal, že se Giant vrátí na scénu. Je comeback definitivní nebo se jedná pouze o záležitost pro jedno album?
Když jsme v roce 2010 vydali album, tak jsme nedostali odezvu, jakou jsme si představovali a která by nás vedla k tomu, abychom vůbec další desku dělali. Proto jsme to ukončili. Všechno je otázka nabídky a poptávky. Když vezmu naši novou desku, tak jsme ji udělali z čisté lásky k Giant. Věřím tomu, že se u fanoušků chytne, protože první odezvy máme opravdu dobré. Proto také doufám, že vytvoříme i řadu dalších alb.
Říká se, že impulz ke comebacku vzešel z charitativní show v Nashvillu, kde jste hráli v roce 2017. Je od té doby Giant živá kapela?
Tohle je dobrá otázka… Určitě je to tak. Milujeme živé hraní, ale víš jaká je teď situace. Ovšem já věřím, že se konečně pandemie dostane pod kontrolu, abychom mohli znovu vyrazit ven.
Na té akci s vámi vystoupil tvůj bratr Dann, původní frontman Giant. Proč v kapele nezůstal?
Dann se nemohl zavázat k tomu, aby byl pevně v kapele. A my stálého člena potřebujeme. Ovšem pracujeme spolu na řadě jiných projektů.
V Giant nezůstal ani Dannův nástupce Terry Brock. Proč už není členem kapely?
Bylo to tak, že jsme po albu „Promise Land“ ani neudělali žádné koncerty. Myslím, že to bylo i proto, že Terry měl jiné povinnosti. Ale teď je situace jiná. Od chvíle, co nám naše vydavatelská firma představila Kenta. On je fantastický přírůstek do Giant!
Výměnu zpěváka jste řešili loni. Sháněli jste náhradu narychlo nebo jste měli Kenta Hilliho vytipovaného už předtím?
Rozhodně jsme nic nedělali ve spěchu. Jednalo se o předem dobře promyšlený proces ze strany mého přítele Serafina (Serafino Perugino, šéf vydatelství Frontiers Music, pozn. aut.) .
Kent má docela podobný hlas jako Dann. Nakolik pro vás bylo důležité najít podobně znějícího zpěváka, aby byla zachována tvář kapely?
Bylo pro nás důležité najít zpěváka, který má oduševnělý výraz. A také bylo důležité, aby se na něm shodla celá kapela. A Kent takový prostě je.
Vydáváte desku „Shifting Time“. Pracovali jste na ní ještě s Terrym Brockem nebo se jedná o věci, které jste složili už s Kentem?
Jsou na ní jen nové věci. Tohle album jsme začali dělat až ve chvíli, kdy k nám přišel Kent.
Jak moc do skladatelského procesu zasahoval producent Alessandro Del Vecchio? Produkoval album nebo jste si to produkovali sami?
Alessandro je jako „švýcarský armádní nůž“ rockové hudby. Původně jsem album produkoval jen já a Mike (Brignardello, basista a původní člen Giant, pozn. aut.) a vlastně jsme u toho chtěli tak zůstat. Jenže pak přišel Alessandro a stal se velmi důležitou součástí procesu, až se z něho nakonec vyklubal koproducent.
Tvůj bratr Dann se zúčastnil nahrávání, když nahrál sólo do skladby „Never Die Young“. Proč se do tvorby alba nezapojil víc?
Tady bych se asi už opakoval, protože se jedná pořád o to samé. Je v tom Dannova časová zaneprázdněnost na jiných projektech.
Zejména úvod desky obsahuje jasné hity, které se vrací k vašim prvním dvěma albům. Je to přesně to, co vaši fanoušci chtějí slyšet?
Jsem rád, že to tak vnímáš. Jsou to milá slova a děkuji ti za ně. My jsme si nahrávání a tvorbu desky hodně užili a věřím, že to tak budou mít i naši fanoušci. Že je deska potěší, protože skutečně to je nahrávka, která nese jasný punc Giant.
Zejména na debutu „Last Of The Runaways“ jste zněli více progresivněji než zbytek tehdejší americké hardrockové či glammetalové scény. Tentokrát sázíte více na přímočařejší hity. Byl to záměr nebo jde o přirozený proces?
Já si nemyslím, že by se nad tím mělo uvažovat tak, že by šlo o nějaký záměr. Když tvoříme album, vždycky se snažíme o to, aby znělo co nejautentičtěji. A to byl i jediný záměr, který jsme při tvorbě nového alba měli.
Balada „It`s Over Now“ by mohla být pokračovatele slavné „I`ll See You In My Dreams“? Myslíš, že bude mít takový ohlas jako váš největší hit z roku 1989? Není právě „I`ll See You In My Dreams“ typem skladby, kterou se podaří napsat jednou za život?
To uvidíme. Vždycky musíš doufat, že se ti podaří vydat další velký singl. Takový, který bude hodně dobrý a zároveň se bude hrát a bude hodně vidět. To je ale ještě předčasné předjímat. To všechno se teprve uvidí.
Na albu se objevili i externí skladatelé Kristian Fyhr nebo Peter Alpenborg. Jak moc jste jr nechali zasáhnout do výsledku alba?
Všechny skladby připravené pro album procházejí demokratickým procesem výběru. Vždycky jsme prosazovali systém, že vítězí nejlepší skladby a už méně záleží na tom, kdo s nimi přišel. Všechno probíhá bez jakýchkoliv postranních úmyslů nebo protlačování vlastních skladeb kohokoliv. Nejlepší věci pak vytvoří album, jako je to v tomto případě.
Giant zažili největší úspěch s alby „Last Of The Runaways“ a „Time To Burn“. Proč se po nich kapela rozpadla?
Ufff… Slyšel jsi někdy kapely jako Nirvana, Pearl Jam a další? Navždy změnily ráz rock n`rollové scény v Americe. Aby nedošlo k omylu, já tyhle kapely mám opravdu rád. Když druhá deska vyšla, měli jsme před sebou velké turné, které jsme ale museli zrušit. Pak už jsme nic neudělali. Všichni jsme se museli vrátit k tomu, co nám dokázalo zaplatit účty a hypotéky.
Když jste s albem „III“ ohlásili comeback, brzy vás opustil Dann. Proč se to stalo?
Ono to bylo trochu jinak. Musíme vycházet z toho, že se Giant rozpadli v roce 1992 a ne z toho, že nás Dann opustil po vydání „III“. Tahle deska obsahovala nevydaný materiál z doby prvních dvou alb a její účel byl, že měla otestovat, jestli je trh připravený na nový materiál Giant.
Jak fanoušci reagovali na to, když jste začali vystupovat s jiným zpěvákem než s Dannem?
S Giant jsme tenkrát odehráli jen jeden koncert a byla to benefiční akce pro kamaráda, který přišel o domov a o všechno vinou požáru. Myslím ale, že fanoušci, kteří na tom vystoupení byli, odcházeli spokojeni.
Vaším členem je opět kytarista John Roth. Ten je zároveň členem Winger. Nebude to pro Giant v budoucnu komplikace?
Pevně věřím, že to problém nebude, i když kromě Winger hraje také se Starship. Ostatně všichni máme v hudebním byznysu i jiné závazky.
Letos uplyne třicet let od vydání „Time To Burn“. Chystáte nějaké speciální koncerty k tomuto výročí, kde by si s vámi zahrál i Dann?
Zatím jsme nic takového neplánovali. Teď potřebujeme překonat pandemii, mám hodně dobrých přátel, kteří dříve hráli ve velkých arénách a teď už dva roky stojí. Je těžké dělat nějaké plány, když je situace pořád nestabilní. Doufám ale v to, že na jaře se to všechno zase změní.
Pocházíte z Nashvillu, což je centrum country music. Jsi příznivcem tohoto hudebního stylu? V tvorbě Giant moc slyšet není…
Když jsem v Nashvillu vyrůstal, rozhodně se nedalo říct, že bych byl nějak velkým fanouškem tohoto stylu. Ale postupem času jsem do toho začal pronikat a mělo to na mou hudební cestu velký vliv. Souhlasím s tebou v tom, že v hudbě Giant se prvky country příliš neobjevují, ale i tak je důležitou součástí mé hudební kariéry.
|
