Ronni Le Tekrø je výtečný kytarista, kterého lze s Johnem Norumem (Europe) považovat za nejlepšího a nejinspirativnějšího hráče severské hardrockové scény osmdesátých let. Na rozdíl od Noruma byl Le Tekrø stylově mnohem více rozevlátý a neukotvený ve výrazu, který z něho na albech TNT (za všechny jmenujme nejlepší „Tell No Tales“ a „Intuition“) udělal hvězdu mezinárodního formátu. V osmdesátých let byl typickým hardrockovým či hairmetalovým hráčem, ale v dekádě následující předvedl mnohem více rozptylu po nejrůznějších cestách, ať to byl progresivní rock, pop, tvrdší metalové styly, country, blues nebo různé experimentální divnosti. To jeho renomé posílilo a proto je dnes Le Tekrø legendou. Je uzavřený, žije tak trochu ve svém vlastním světě, ale to je fakt, který k význačným osobnostem rovněž patří.
Jeho nejvýznamnější hudební epizodou jsou TNT, zejména na evropské scéně byli svého času velký a zavedený pojem. Jenže Ronni se k nim vždy choval trochu macešsky. Od devadesátých let je běžně odstavoval na druhou kolej a byly roky, kdy dával přednost jiným kooperacím, ať to byl projekt Vagabond se zpěvákem Jørnem Landem, spolupráci s norským jazzmanem Terjem Rypdalem nebo vlastní sólové kariéře. A poslední záležitost je znovu nejaktuálnější. K budoucnosti TNT se Le Tekrø staví spíše rezervovaně (přestože je údajně v plánu jubilejní turné, navíc s klasickým zpěvákem Tonym Harnellem) a spíše se soustředí na vlastní věci. Předloni to byla deska „A Death Divine“ s americkým bluesmanem Ledfootem a teď přichází s další sólovkou. Po sedmi letech, v letech 2014 a 2015 představil svou další hudební cestu prostřednictvím dvou alb „Mein Ampf“. Ty jej vedly dál od teritoria TNT, přestože nezaměnitelný kytarový rukopis se Ronnimu nepodařilo skrýt ani v progresivnějším duchu.
Ten je důležitý i pro novinku „The Bigfoot TV“, přestože deska jako kdyby hledala průsečík mezi oběma světy, sólovým a tím, kde byli doma TNT. Logicky navazuje na obě díla „Mein Ampf“, ale Le Tekrø nejedenkrát podniká výlet i do osmdesátých let, kde se ozývá odlehčenější styl té doby. Tematicky i hudebně jej s tehdejší dobou spojuje zejména úvodní „Life On Long Island“, přímočařejší věc, náladou sahající někam k albu „Intuition“. V textu rovněž Ronni vzpomíná na dobu, kdy jako mladá rocková hvězda v roce 1985 poprvé navštívil Ameriku, z níž byl okouzlený. K dokonalosti této skladbě schází jen vášnivý projev Tonyho Harnella, protože jak Le Tekrø, tak ani druhý zpěvák Leif Knashaug nedisponují tak charismatickým hlasem. Ale v případě Harnellova angažmá by se dalo mluvit o čistokrevných TNT, což rozhodně nebyl Le Tekrův záměr. Odkazy na kapelu jsou jasné hlavně v kytarových sólech, která Ronni předkládá opět dechberoucí…
Skladby na „The Bigfoot TV“ mají leckdy až nečekaně jasnou strukturu, přestože sem tam do nich kytarista implantuje progresivnější prvky, ovšem na rozdíl od „Mein Ampf“ převládá úklon k tradicím. Takový druh kompozic zastupuje kromě „Life On Long Island“ především „The Black Rose“, „Not Today“ a „A Handful Of Time“, což jsou věci, které si najdou zejména fanoušky TNT. Těm se zalíbí i „New Day In The Morning“, přenádherná bluesová věc, v níž Le Tekrø skládá poklonu jednomu ze svých vzorů, Garymu Mooreovi, pocitově v této věci zaslechnete reminiscence na Mooreova slavná díla „Still In Love With You“ či „Parisienne Walkaways“, včetně stylu Le Tekrøva zpěvu, protože v „New Day In The Morning“ dokázal najít parketu, které k jeho (trochu zvláštnímu) hlasu dokonale sedí. Ve spojení s éteričtější „U.F.O.“ tato bluesovka představuje muzikantský vrchol desky, zejména v této dvojici, chytře umístěné za sebe do středu alba, je znát nespoutaný entuziasmus, který Le Tekra neopouští ani s pěti křížky na hrbu.
Že „The Bigfoot TV“ dokáže Le Tekrøvy fanoušky zasytit, se předpokládalo. O to více je potěšující fakt, že kytarista leckde atakuje mety minulosti a ukazuje, proč byl zvolen za jednoho z nejlepších hard n`heavy kytaristů všech dob. Jeho práce s prsty je znovu více než precizní (s jeho hlasem je to trochu horší), ještě více důležité je, že skladatelsky je letos Ronni hodně při chuti. Jestli tuto Múzu zúročí ještě jednou v rámci TNT nebo zda je to jen zbožné přání fanoušků, se teprve ukáže…
|
