V době, kdy nás média bombardují jednou špatnou zprávou za druhou, není vůbec na škodu zpestřit si život nějakou pozitivně laděnou muzikou. Je ironií osudu, že v době nejtěžšího řádění covidové pandemie a s ní souvisejících lockdownů se dá dohromady kapela, jejíž existence je postavená na skládání veselých party songů. Každý, kdo někdy viděl některý z klipů The Groggy Dogs, okamžitě pochopí, že v případě této svébytné španělské smečky jde především o humor. Kapela svůj styl označuje jako pirátský punk a pokud máte rádi spolky jako Dropkick Murphys, bude se vám jejich nenáročná, chytlavá a ne úplně původní hudba určitě líbit
.
V loňském roce kapela vydala svůj debut s všeříkajícím názvem „Grog o´Clock“ a letos na něj navázala opět velmi trefně pojmenovanou deskou „Still Groggin´“. Novinka obsahuje pouze osm písní (stejně jako předešlý počin) a nabízí silně melodický celtic punk s občasnými přechody do ska, irské lidové hudby a metalu. Jak už názvy desek napovídají, hlavní textovou náplní alba je chlastem nasáklý námořnický život. Nutno ovšem dodat, že přesně polovina písniček je čistě instrumentální, takže víc prostoru než halekající hrdla opilých námořníků dostávají tóny lidových nástrojů (zejména houslí).
Klipovky „Leave Her Johnny“ a „Old Maui“ fungují jako dokonalý zlepšovač nálady. Z čistě instrumentálních skladeb nejvíce zaujme „Grog´s Reel“, která připomíná švýcarské metalisty Eluveitie. Že kapela umí zvolnit tempo a ubrat ze své divokosti dokazuje lehce melancholická skladba „The Dreadnought“.
The Groggy Dogs vás na chvíli přenesou do přístavní krčmy, kde rum stříká proudem. Během toho vám do uší narvou hromadu důvěrně známých melodií, u nichž si budete jistí, že jste je už někdy v minulosti slyšeli, ale přesto jejich kouzlu podlehnete. Nahrávka „Still Groggin´“ nabízí půl hodinku bláznivé zábavy, která dokonale zlepší náladu. Jen škoda, že je tak nestandardně krátká.
|
