Na festivalu v Monterey hrál Jimi Hendrix se svou partou jen něco málo přes půl hodiny. Tak krátký čas mu stačil na to, aby zde psal dějiny rockové hudby. Do programu festivalu se dostal náhodou. Jeho jméno nemělo takovou sílu jako řada jiných účastníků, ať už to byl Otis Redding, Janis Joplin nebo kapely The Byrds a The Animals, mezi ně jej dostal jeden z spoluorganizátorů akce Paul McCartney. Ten nedlouho předtím viděl Hendrixe hrát na jednom londýnském koncertě, kde jej jeho styl a kytarové eskapády zaujaly natolik, že ho prosadil do hlavního programu akce. Pro Hendrixe, který byl v Americe takřka neznámým umělcem, to byl obrovský krok vpřed. Vystoupení bylo šokujícím výbuchem energie, agresivitou a razancí zastínil ostatní umělce. Výjev ze závěru koncertu, kdy benzinem polil, následně zapálil a poté zcela rozmlátil svou kytaru patří k nejpamátnějším okamžikům rockových dějin. Jestliže za vrchol revolty bylo považováno neomalené chování The Rolling Stones a opilecké výlevy Jima Morrisona, ukázal Hendrix trochu jinou stránku rebelství, protože tolik energie, které dokázal vložit do své koncertní hry nebylo vídané a slýchané.
Jeho hvězda letěla vzhůru i v domovské Americe. Přispěchala za ním společnost Reprise Records s nabídkou spolupráce a chtěla i v Hendrixově domovině vydat debutové album „Are You Experienced“, které už měsíc plnilo svou průkopnickou roli v Evropě. Po Monterey bylo všechno jinak, Hendrixův debut se rozlétl do všech koutů amerického kontinentu a stal se z něho obrovský hit. Nejen mezi hippie komunitou, která Hendrixe chtěla vzít za svého (ač se spojení s tímto hnutí vyhýbal), ale zejména mezi rockovou mládeží, která se na hippies dívala skrz prsty. Smlouva s vydavatelstvími obsahovala klauzuli, podle které měl Hendrix za rok 1967 dodat ne jedno album (debutové), ale díla dvě. Situace dospěla do paradoxního finále. Materiál na album byl připravený, deska nazvaná „Axis: Bold As Love“ do konce roku vyšla, ale pouze v Evropě. Američtí pohlaváři se obávali toho, že by dvojka mohla v prodejnosti konkurovat stále úspěšnějšímu debutu a její vydání odložili až na začátek roku 1968. Ale to nebyla věc, která by Hendrixe příliš trápila. Byl naprosto sebevědomý a věděl, že hudba, kterou předkládá, je revoluční.
Přestože obě alba vznikala prakticky ve stejné době (zejména před koncertem v Monterey a pár dní po něm), jsou mezi nimi slyšitelné rozdíly. Obě byla natočena v londýnských studiích Olympic a bylo především na producentovi Chasovi Chandlerovi, jaké skladby vybere na konkrétní alba. Rozhodl se správně. Na „Are You Experienced“ umístil skladby, které byly razantní, tvrdé jako žula a energické, což působilo jako rána mezi oči, „Axis: Bold As Love“ udělal variabilnější a pestřejší. Tím neotupil kousavost Hendrixovy kytary, neubral kapele její energii, prvotní výraz rozšířil nejen o baladickou složku, ale i o používání různých technik a netradičních zvuků. Když pomineme poněkud chaotické intro „EXP“, je otvírák „Up From The Skies“ mírně netradiční skladbou, v níž se Hendrix pohybuje na vlnách funky, k čemuž využívá (vůbec poprvé na albu) i kytarové kvákadlo, což vytváří zcela jinou atmosféru než na debutu. V následující „Spanish Castle Magic“ rozehrává typicky tvrdý riff, už se dá mluvit nepokrytě o hard rocku, prošpikovaném neodolatelným bluesovým odérem.
„Spanish Castle Magic“, „You Got Me Floating“, „Little Miss Lover“ či „If 6 Was 9“ se dají považovat za pokračovatele tutovek z debutu, ať už to byla „Foxy Lady“, „Purple Haze“ nebo „Fire“. V nich znovu šlehají z Hendrixovy kytary plameny, muzikant nešetří sóly, která leckdy roztahuje na většinu stopáže a znovu v nich působí jako zjevení. Největší pozornost strhává na sebe, ale myslí i na své spoluhráče, v „If 6 Was 9“ nechává prostor pro bubeníka Mitche Mitchella v jeho malé sólové exhibici. To je jedna tvář alba. Druhá odvádí ústřední trojici dál do debutu a dívá se jiným směrem. Je reprezentována poněkud klidnějšími, bluesovějšími věcmi. Nejvýraznější z nich je hitová (pokud se v souvislosti s Hendrixovou tvorbou dá mluvit o klasických hitech) „Little Wing“, v níž muzikanti odhalují poněkud překvapivě romantičtější tvář své hudební duše. Podobně se děje i v „One Rainy Wish“, s kouzelným okamžikem, ve kterém Hendrix citlivě promlouvá ve slokách, což kontrastuje s jinými částmi skladby, v nichž se snaží udržet svou kytaru na uzdě, ovšem dravá sóla se derou na povrch až s živelnou silou. Podobným typem skladeb jsou i „Castles Made Of Sand“ a závěrečná „Bold As Love“, v nichž se objevuje větší cit pro kompozici a větší skladatelská vytříbenost a přemýšlivost.
I když „Axis: Bold As Love“ je možná trochu ve stínu revolučního debutu, rozhodně se nedá říct, že by se jednalo o album méně kvalitní. Má neochvějné místo v rockové historii, protože krásně dokumentuje vývoj Hendrixovy hudební osobnosti. Přestože je jiné než „Are You Experienced“, je dalším velkým krokem v oslnivé, ač nikterak dlouhé kariéře muzikanta. Jestliže „Are You Experienced“ ukázala až animální dravost a tvrdost (na svou dobu, pochopitelně), „Axis: Bold As Love“ ukazuje rostoucí kompoziční dovednost. Začínalo více záležet na skladbě samotné než na její tvrdosti a spontánnosti. Deska nemůže být hodnocena níže než debut, svým způsobem i „Axis: Bold As Love“ je přelomovým dílem. Dnes je album naprostá klasika žánru a dílo, které ovlivnilo další generace muzikantů, k němuž se mohou hlásit i dnešní umělci, protože Hendrixova stopa a vliv jsou cítit z tvorby řady soudobých rockových a metalových kapel.
V roce 1968 byl Hendrix jedním z nejpopulárnějších a nevyhledávanějších umělců v Evropě i v Americe. Z muzikanta, který ještě nedávno vymetal nejšpinavější pajzly na evropském kontinentě a v domovské Americe s ním nechtěl mít nikdo nic společného, se stala superhvězda. Rostl i jako osobnost, což vyvolávalo napětí mezi ním a Chasem Chandlerem. „Jimi se zdokonaloval ve studiové práci, což byl začátek potenciálního konfliktu mezi ním a Chasem. Věděl sám nejlíp, jak přesně chce svoje věci nahrávat,“ zmínil bubeník Mitch Mitchell. Jistě tomu dopomohl i fakt, že „Axis: Bold As Love“ dosáhlo třetího místa amerického prodejního žebříčku a Hendrix se zařadil mezi prominentní umělce doby. Už jej nemohl nikdo ignorovat a přehlížet. To, co festival v Monterey odstartoval, směřovalo dále k výšinám.
|
