„Z Janis se začala stávat hvězda, což působilo v kapele napětí,“ řekl bubeník Big Brother & The Holding Company David Getz. „Nejprve na plakátech bylo Blues Brother & The Holding Company. Pak se za to malým písmem začalo dopisovat „a Janis Joplin“. Nakonec ale bylo velkým písmem psáno Janis Joplin a za tím malé jméno kapely.“ Muzikanty si brala na paškál kritika, která tvrdila, že Janis je výjimečná zpěvačka, ale má kolem sebe průměrné hudebníky. To nepůsobilo dobře. Zatímco Janis stoupala ke hvězdám, kapela byla pomalu v troskách. Nedržela pohromadě a nahlas se mluvilo o tom, že zpěvačka odejde na sólovou dráhu. Krok by to byl logický, ale zatím nedošel do fáze realizace. Bylo to dané i komunitní soudržností - všech pět muzikantů nepojila jen hudba, ale i různé závislosti na drogách. „Někteří lidé obhajují svou závislost tím, že je motivuje k větším pracovním úspěchům a Janis byla jednou z takových lidí,“ zmínil Getz, i když přiznával, že koketerie s omamnými látkami měla celá kapela, zpěvačka na tom byla nejhůře. Na jejích výkonech se to zatím neprojevovalo.
Po úspěchu debutového počinu bylo zapotřebí rychle nahrát druhé album, přestože situace v kapele byla na bodu mrazu. Janis se nechala přemluvit, aby dorazila do studia, kde měla připravený materiál na druhou desku. Všem dávala najevo, že je nejdůležitější součástí celého natáčecího procesu a proto při nahrávání docházelo k řadě sporů a nepříjemných situací. Je až s podivem, že se kapele nakonec podařilo natočit soudržnou nahrávku, která se zapsala do historie jako jedno z nejlepších alb pozdních šedesátých let. Zajisté za to mohl fakt, že „Cheap Thrills“, jak byla deska pojmenována, obsahuje i jeden z největších hitů doby, výbornou „Piece Of My Heart“, odrážející nejen uvolněnou atmosféru hnutí hippies, ale i popové tendence, které ve spojení s třaskavým projevem Janis hnaly skladbu na vrchol hitparád. Skladba byla připisována Janis a uváděna jako její sólová práce, přestože se na ní podílela celá kapela, přitom se jedná o rockovou verzi o rok staršího soulového hity Ermy Franklin. Byl to jen střípek do mozaiky rozpadajících se vztahů a přízraku blížícího se konce.
Deska „Cheap Thrills“ je v porovnání s debutem vyspělejší dílo. Působí těžším dojmem a odprošťuje se od původního nadšení, Big Brother & The Holding Company už neservírují rozjuchané popěvky (leckdy ve stylu The Beatles) a ztrácí i prvotní folkovou příchuť. Místo toho začíná dominovat tvrdé blues ve spojení s psychedelickým rockem. Skladby jsou mnohem delší než na debutu, opustil se model dvouminutových popěvků a místo nich se ke slovu dostaly propracovanější kompozice, často dovedené do rozjetého jam session, v němž hlas Janis svádí souboj s kytarovými sóly. Typickým příkladem je finále alba, v němž kapela vytáhne divokou „Oh Sweet Mary“, a vše završí titánskou bluesovou kompozicí „Ball And Chain“. Devítiminutovým kolosem, v němž jsou emoce vybičované až k prasknutí. „Ball And Chain“ je stejně jako „Piece Of My Heart“ coververze, ale podobně jako největší hit alba, převyšuje původní skladbu bluesmanky Big Mama Thorton o celou délku.
Coververze („Piece Of My Heart“ a „Ball And Chain“ doplňuje ještě výtečná „Summetime“) jsou tím nejvýraznějším z celého alba, i když autorské skladby příliš nezaostávají. Vrcholem autorského snažení je „Oh Sweet Mary“, ale své místo v historii má i úvodní „Combinations Of The Two“, v níž si kapela neodpustila vtípek, když do ní (a následující „I Need A Man To Love“) přimíchala koncertní kulisu, čímž mylně vytvořila dojem živého alba. Tento záměr nikdy nebyl spolehlivě vysvětlen, jedinou živě nahranou skladbou je závěrečná „Ball And Chain“, v níž naopak vřeštící diváci (kromě závěrečného aplausu) chybí. Ani tento fakt neubírá desce na působivosti. Je slyšet, jak Janis jde s formou nahoru a bylo jen otázkou času, kdy jí přestane stačit prostor, který jí Big Brother & The Holding Company poskytovali. Dny prvotní existence kapely se odpočítávaly, i přesto, že „Cheap Thrills“ byla velmi úspěšná deska, která za necelé dva měsíce dosáhla hranice milionu prodaných kusů jen ve Spojených státech.
To už byla kapela minulostí. Takřka okamžitě po vydání alba na sklonku léta 1968 Janis oznámila, že kapelu opouští. Pro ostatní muzikanty to byl šok, přestože s něčím podobným nějakou dobu počítali. „Uvěřila všem kecům o tom, jak jsme špatní muzikanti, kteří ji táhnou ke dnu,“ řekl k problému bubeník David Getz, „byla přehnaně sebevědomá a arogantní, což u lidí závislých na drogách je běžná věc.“ Smluvní závazky znesvářené hudebníky nutily k tomu, aby odehráli koncerty podzimního turné, které však dopadly rozporuplně. 1. prosince 1968 se v domovském San Franciscu na krátkou dobu kapitola uzavřela. Big Brother & The Holding Company dokázali ještě zvednout hlavu a přestože bez Janis byla jejich kariéra mnohem méně sledovaná, začali psát novou kapitolu už o rok později. Se zpěvačkou Cathi McDonald (paradoxně i ona dojela na svou alkoholovou a drogovou závislost) a jejím sekundantem Nickem Gravenitesem vydali dvě alba, na které navázali na konci devadesátých let posledními dvěma počiny. Fungují dodnes, přestože jen jako příležitostná živá kapela, v níž ducha doby uživuje dvojice přeživších muzikantů, basista Peter Albin a bubeník David Getz, a ožehavý pěvecký post zastává Darby Gould, kdysi členka legendárních Jefferson Starship.
Po rozpadu původních Big Brother & The Holding Company se Janis v různých rozhovorech netajila tím, že by chtěla dát dohromady soulovou kapelu. To zůstalo jen u podobných prohlášení. Z Big Brother & The Holding Company se k ní připojil kytarista Sam Andrew, jehož těžký bluesový styl zaručoval, že další tvorba Janis Joplin bude navazovat na dosavadní práci. Její kroky byly pod drobnohledem fanoušků a zpěvačka si pozornost užívala. Bylo to přesně to, co chtěla od doby, kdy byla otloukánkem na střední škole a všeobecně vysmívanou postavou. Sama žila stejně drsný život, plný večírků, pijatyk a heroinových dýchánků. Přehlížela starostlivé pohledy přátel, spoluhráčů i managementu, když poukazovali na její rozpíchané ruce. Tvrdila, že má všechno pod kontrolou, protože je z rodiny, která má velice silný kořínek. Ve chvíli, kdy představovala novou kapelu Kozmic Blues Band, stavěla drogy na stejnou roveň jako hudební tvorbu.
|