Čtvrtek 26.5.2022 byl svátkem prog metalu. V Praze ve sportovní hale Fortuna se představil kanadský hudební mág Devin Townsend a čerství držitelé ceny Grammy, američtí Dream Theater. Dvě velká jména a příslib velké show nalákala hodně progových nadšenců, ale plno zdaleka nebylo. Míst na tribunách bylo požehnaně a jelikož byl koncert zamýšlen na sezení, i na ploše stálo přibližně padesát řad sedaček.
V půl osmé se na pódiu objevil Devin Townsend a přivezl "poznávací“ show. Jako by chtěl využít šance jet turné s Dream Theater a předvést se novým posluchačům. První zazněla „Failure“ a při její instrumentální pasáži slezl Devin z pódia a nechal jednoho šťastlivce hrábnout do strun své kytary. Hodně lidí opustilo sedačky a nahrnulo se vpřed, nyní přicházeli další a další. Townsned to s lidmi umí a ihned si je obtočil kolem prstu. Mezi skladbami (někdy i při nich) nešetřil vtípky. Místy velmi přisprostlý humor nemusel být po chuti každému, ale Devin je srandista. Zařadil hitovku „Kingdom“, vytasil se se Ziltoidem v „By Your Command“ a překvapil s drsnou skladbou „The Aftermath“ z doby, kdy hrál ve Strapping Young Lad. Slyšet ji naživo byl můj splněný sen. Po tvrdších věcech přišly progresivnější kousky „Deadhead“ nebo „Deep Peace“ se skvostným kytarovým sólem. Závěr patřil o něco rychlejším a hitovějším skladbám „March Of Poozers“ či „More!“. Dostalo se spíš na starší položky a do poslední řadovky „Empath“ Devin vůbec nesáhl. Během hodinového vystoupení se Townsendovi povedlo vytvořit dobrou show, kterou mírně kazil ne úplně vydařený zvuk. Zpočátku vypadával mikrofon, zpěv byl často přehlušen nástroji. I tak si posluchači Devinův skvělý zpěv mohli užít. Je v dobré formě, a tak výšky i řev zvládal bravurně.
Playlist: Failure, Kingdom, By Your Command, Aftermath, Regulator, Deadhead, Deep Peace, March of the Poozers, More!
Zhruba čtvrt hodinu po Devinu Townsendovi přišli na pódium Dream Theater. Úvod patřil skladbě oceněné cenou Grammy, songu „The Alien“ z nového alba „A View From The Top Of The World“. Z novinky zazněly hned čtyři skladby. Už od začátku koncertu nevydržela sedět většina fanoušků a část z nich se přesunula blíž k pódiu. Kdo zůstal sedět, tak toho tolik neviděl. Dream Theater měli za sebou velké plátno, na kterém běžely projekce doprovázející jednotlivé songy. To je na koncertech progresivního rocku či metalu obvyklé, Dream Theater je měli pěkně udělané.
Zpěvák James LaBrie nebyl tak akční jako Devin, ale k divákům také sympaticky promlouval. James zpíval, seč mu síly stačily. Kvalitně a tak jak ho známe, problémy se zvukem však byly větší než u Townsenda. Zejména v první polovině show zněly kytarové riffy skutečně masivně (až jsem si připadal skoro jak na koncertě Meshuggah), ale zvuk byl až nesmyslně přepálený. Jamesův hlas se objevoval jen namátkově a velmi často byl přehlušen. V druhé půlce koncertu se situace zlepšila (a konečně byl James i pořádně slyšet), ale je škoda, že u hudba, u které je důležitý každý detail skvěle vystavěných kompozic, nebylo vše dobře slyšet.
Důležité ale bylo, že se publikum dobře bavilo. Často byl ke slyšení potlesk během songů, když Petrucci nebo Rudess předvedli něco ze svého mistrovství. Velký ohlas sklidila „Endless Sacrifice“ z desky „Train Of Thought“ nebo „About To Crash“ z desky „Six Degrees Of Turbulence“. Základní set uzavírala dvacetiminutová titulní skladba nové desky. Instrumentace všech muzikantů brala dech. To nejlepší si Dream Theater nechali na přídavek. „The Count Of Tuscany“ zněla majestátně a instrumentální pasáž, v níž John Petrucci kytarou kouzlil nádhernou atmosféru, vyvolávala mrazení v zádech.
Oba interpreti odvedli skvělý výkon. V těchto z mnoha důvodů nepěkných časech to bylo pohlazení po duši a velký zážitek.
Playlist: The Alien, 6:00, Awaken the Master, Endless Sacrifice, Bridges in the Sky, Invisible Monster, About to Crash, The Ministry of Lost Souls, A View From the Top of the World, The Count of Tuscany
|
