MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




WINGER - In The Heart Of The Young

Na konci osmdesátých let stíhal Winger jeden úspěch za druhým. Jen co dokončili triumfální turné na podporu debutového alba, byla kapela nominována na prestižní cenu American Music Award jako objev roku v heavymetalovém ranku. I když tuto nominaci neproměnili a vítězství jim vyfoukli Skid Row, byla to pro Kipa a spol. veliká vzpruha a povzbuzení do další práce. Tu si žádali i Atlantic, kteří cítili v kapele nejen potenciál, ale i přísun peněz, protože Winger platili za rostoucí kapelu, která měla na to oslovit ještě větší spektrum posluchačů. Přesunula se do centra veškerého dění, do Los Angeles, aby na přelomu let 1989 a 1990 nastoupila do studia v Burbanku. Nahrávání ukázalo, že kapela se začíná měnit, ač je producent Beau Hill chtěl za každou cenu udělat ještě hitovější. Docházelo k třenicím, protože muzikanti chtěli představit mnohem tvrdší a progresivnější album, než byl debut.

Kapela údajně přinesla dvacet skladeb, z nichž však Hill neměl velkou radost. Stěžoval si, že jsou příliš komplikované, obsahují málo hitových momentů a zvuk je zbytečně metalový. Natáčení se měnilo na noční můru, až kapela přistoupila na kompromisní řešení. Souhlasila s tím, že jako hlavní singl alba vydá baladu Paula Taylora „Miles Away“, některé věci vypustí („Never a „All I Ever Wanted“ vyšly o mnoho let později na „Demo Anthology“), jiné odsune na pozici B stran singlů („Battle Stations“) a dopíše nové podle Hillových požadavků. „Původně jsme neměli v plánu na desku dávat skladby „Can`t Get Enuff“ a „Easy Come Easy Go“. Ty jsme dopisovali jako poslední až ve studiu,“ řekl k nahrávání „In The Heart Of The Young“ Kip Winger. „Natočili jsme je jen proto, že na albu nebyl dostatek přímočarých rockových skladeb,“ dodal. Tyto dvě skladby se společně se zmíněnou baladou staly největšími hity alba a celé kariéry Winger. Mezi nimi ční slavná „Miles Away“, která se v době vydání, kdy probíhala válka v Perském zálivu, stala hymnou manželek amerických vojáků. Kapela ji neměla příliš v oblibě, protože reprezentovala hudební složku, s níž se Winger ztotožňovali jen velmi těžko.

I přes jasný komerční aspekt „In The Heart Of The Young“ ukazuje, kam by Winger nejradši chtěli kráčet, i když na albu zůstávají ještě na půli cesty. Zvolili pro to velmi přitažlivou formu, glam metalová i progresivní složka fungují vedle sebe, aniž by jedna či druhá působila jako pěst na oko. Odchylka od debutového směřování je znát zejména v druhé polovině, do níž kapela umístila techničtější a méně stravitelné věci. Že je to její pravá tvář, dosud skrývaná za glamové pozlátko, vyšlo najevo až později, ovšem při zkoumání historických souvislostí je to jasně zřetelné. Nejprotežovanější byly tři hitové kusy, které Winger zajistily místo v hitparádách a z alba vyčnívají nad podstatně složitějšími skladbami. „Can`t Get Enuff“, opatřená lechtivým videoklipem, je nejtypičtější hair metal své doby s ohromným stadionovým refrénem ve stylu warrantovské „Cherry Pie“, „Easy Come Easy Go“ s patřičně vášnivými šlehy dechů připomene rozpumpovanou atmosféru konce osmdesátých let a „Miles Away“, uvedená romantickými klávesami je klasickou powerbaladou doby, jednou z nejpodařenějších, které kdy hairmetalová scéna zplodila. Není proto náhodou, že kapele zajistila popularitu i na druhé straně Atlantiku, ačkoliv se rezervovanější Evropa stále stavěla k této kultuře poněkud chladněji než americké publikum.

Tyhle věci „In The Heart Of The Young“ proslavily, ale neukazují jejího pravého ducha. Ten tkví ve složitějších skladbách. Ledacos naznačuje úchvatně atmosférická „Rainbow In The Rose“ (jeden z vrcholů alba), kam kapela vsadila zpěvně zapamatovatelný refrén, ale hudební složka (zejména v závěru skladby) plně odhaluje progresivní tendence. Do skladatelského procesu se zapojil i bubeník Rod Morgenstein jako největší zastánce složité tváře kapely a výsledkem byly „Loosen Up“ a „In The Day We`ll Never See“, které společně s „Little Dirty Blonde“ a „You Are The Saint, I Am The Sinner“ představují progresivnější tvář Winger. Nejdále v tomto ohledu jde „Baptized By Fire“, uvozená prstolamnou Beachovou exhibicí. Kapela se v ní nebojí ještě více experimentovat, Kip nasazuje dokonce rapovou sloku na funky podkladu, v níž je patrná spojitost se stylovými kolegy Extreme, kteří opouštěli původní tvář a vydávali se dobrodružnějším směrem. Je třeba zmínit také titulní skladbu, stojící na přesném prostředku mezi oběma tvářemi. Její úvod se zvedá pomalu jako ranní smog nad Los Angeles, předznamenávající horký letní den, ovšem je přeťat komplikovanou slokou, aby do krásy rozkvetla až ve zpěvném refrénu. Bezpochyby se jedná o jeden z vrcholných okamžiků tohoto alba.

Druhé album se stalo největším komerčním úspěchem Winger, což bylo dané trojicí velkých hitů, ale i dobou, v níž deska vznikla. Ta hair metalu ještě přála, ač scéna zažívala poslední vrcholné okamžiky a Winger se svezli na tomto zájmu, i když už bylo patrné, že s typickými představiteli přestávají mít společnou řeč. To nic nemění na tom, že „In The Heart Of The Young“ je výborná nahrávka, která odolala zubu času a nezestárla jako řada jiných alb. Fakt, že byla kapela na vrcholu, podtrhlo i následující turné, na němž se Winger svezli společně s Kiss na „Hot In The Shade Tour“, představili se i před Scorpions a ZZ Top, a jako rovnocenní partneři vystupovali ve společnosti Slaughter a Extreme. Triumfální koncertní tažení trvalo třináct měsíců, v nichž si Winger užívali velkou popularitu a jak později řekl principál Kip, v Japonsku s jim dostalo podobného přivítání jako kdysi The Beatles.

Když se Winger z cest vrátili, nic nebylo jako dřív. Ve vzduchu byla cítit přímo hmatatelná změna. „Mohli jsme tušit, že se blíží konec, ale nechtěli jsme si připustit, že by se to týkalo i nás“ okomentoval situaci kytarista Reb Beach, možná spoléhající na to, že by Winger nemuseli být hozeni do jednoho pytle s kapelami půlmetrových vyčesaných vlasů a jednoduchých popěvků. To se ale stalo… Vyšlo „Nevermind“ od Nirvany, „Černá deska“ od Metallicy a i zachránci glam metalu Guns N`Roses na dvojalbu „Use Your Illusion“ ukázali trochu jinou tvář. Pro kapely, dosud tolik úspěšné, nastalo peklo na zemi. Jako kdyby žádné předchozí hity neexistovaly, všechno se mazalo. A byli to paradoxně Winger, kteří začali celou situaci odnášet nejhůře ze všech.

Jan Skala             


www.wingertheband.com

YouTube ukázka - Miles Away

Seznam skladeb:
1. Can`t Get Enuff
2. Loosen Up
3. Miles Away
4. Easy Come Easy Go
5. Rainbow In The Rose
6. In The Day We`ll Never See
7. Under One Condition
8. Little Dirty Blonde
9. Baptized By Fire
10. You Are The Saint, I Am The Sinner
11. In the Heart Of The Young

Sestava:
Kip Winger - zpěv, baskytara
Reb Beach - kytara
Paul Taylor - klávesy
Rod Morgenstein - bicí

Rok vydání: 1990
Čas: 43:35
Label: Atlantic
Země: USA
Žánr: hair metal/progressive metal

Diskografie:
1988 - Winger
1990 - In The Heart Of The Young
1993 - Pull
2006 - IV
2009 - Karma
2014 - Better Days Comin`

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 21.07.2022
Přečteno: 2248x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.13692 sekund.