Zhruba půl roku stará zpráva o opětovném zformování Porcupine Tree udeřila mezi fanoušky kapely jako blesk z čistého nebe. O to více se jeví překvapivou, když uvážíme, že sólová kariéra ústřední persony Porcupine Tree Stevena Wilsona je už několik let víceméně konzistentní a solidně našlápnutá. Pravdou však zůstává, že posledního (disco) deska tohoto génia 21. století "The Future Bites" se u značného počtu jeho věrných s velkých pochopením nesetkala. To, co na předchozích nahrávkách bylo bráno jako inspirativní a nové cesty hledající prog rock, se přetavilo na pouhou popovou náhražku, nemající s vývojovým řetězcem zhola nic společného.
Ať už byly prvotním impulzem k znovuobnovení kapely chabá prodejní čísla desky, řekněme tedy obyčejný kalkul, jak to tak u hudebníků často bývá, nebo touha sejít se znovu nad čistým stolem se starými přáteli, jedno je jasné. Současný fanda stylotvorné kapely může být jen a jen potěšen. Porcupine Tree stáli dobrých patnáct let v první linii těch, kteří prog rock nějakým způsobem formovali a posunovali jeho hranice správným invenčním směrem.
Je opravdu škoda, že se nesešla tolik obdivovaná poslední kompletní sestava, neboť Porcupine Tree vystupují jen jako pouhé trio. Na baskytaře chybí Colin Edwin, který prý s kapelou nesdílí zápal pro jazz a fusion, a o nový návrat neměl zájem. Po četných, téměř každý rok se opakujících dotazech novinářů Porcupine Tree konečně znovu povstali a na letošní červen si nachystali nový studiový výtvor pojmenovaný "Closure/Continuation" ("uzavření/pokračování"). Jak příhodný název!
Hned od prvních tónů úvodní skladby "Harridan" dostává posluchač, který musel tolik let na své bohy čekat, přesně to, co si přeje slyšet. Porcupine Tree nesešli ze svého léta vypiplaného vysoce originálního stylu ani o píď. Naprosto jasně identifikovatelná muzika je přesně v intencích tvorby kapely, a člověk, který prahne po něčem vysoce vzrušujícím, může po dlouhých třinácti letech znovu plesat blahem. Gurmán znalý tvorby kapely rychle rozpoznává dozvuky a inspiraci alb "In Absentia", "Deadwing". Pověstná Baribieriho ruchová stěna, tvořena soukolím laikovi blíže nespecifických zvuků, a svižná basová figura pochodující v prvním plánu, na které je startovní píseň postavena, voní novou nasládlou chutí a na patře se po náležitém tónovém rozptylu náramně zakulatí. "Of The New Day" zve do akustických zákoutí, tolik příznačných pro období přelomového a maximálně vybroušeného alba "Stupid Dream". Víme přesně, odkud kapela čerpá inspiraci a po jakém kolejišti se pohybuje, ale okolní ráz krajiny je znovu cizokrajný a esenciálně exotický. "Rats Return" je dokonalou esencí znovu nastartovaných Porcupine Tree. Pokud bych měl neznalému posluchači popsat styl a zvuk kapely, nemohl bych vybrat lepší skladbu. A od tohoto místa bychom mohli tvrdit, že hudba Wilsonovy party znovu osciluje v nejvyšších, progresivně rockových obrátkách, ze kterých po zbytek hrací doby ani jednou neklesá. Na nevyšší dosažitelný bod vystoupá v poslední písni "Chimeras Wreck". Jde o skvělý způsob, jak uzavřít album. Kapela kombinuje nejeden aspekt z palety "svých" tónů a pocitů obsažených v každé předchozí písni, aby se vytvořil co možná nejkompaktnější závěr alba. Nástroje jsou pevně spojeny v mnoha tématech a strukturách, ale stále se mohutně rozprostírají ze zapouzdřeného celku směrem ven k posluchači v nadmíru dobře fungujících pocitových eskapádách. Člověk pak snáze přemýšlí o vlastních pocitech a s pomocí opěrných bodů mimořádně niterné melodičnosti hledí vzpřímeně skrze trhající se mračna vlastního existencionalismu.
Po třinácti letech pauzy se očekává, že se zvuk kapely výrazně změní, což není až tolik pravda. Deska mohla klidně vyjít dva, tři roky po fošně "The Incident". Návaznost a kompatibilita tam ukryta rozhodně je. "Closure/Continuation" je pravděpodobně nejsložitější album, které kdy kapela vytvořila, zahrnuje některé z nejlepších psychedelických nuancí, a trochu opouští i metalové zaměření předchozích alb. Je ambicióznější v aranžích a ve výsledku poměrně těžko uchopitelné. Bude vyžadovat hodně poslechů, aby bylo plně stráveno a pochopeno. Což jsou však vlastnosti většiny nahrávek Porcupine Tree. Jde o fantastický návrat a doufejme, že ne poslední.
|
