VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Tohle bylo zjevení. Křížek se sice ještě pořád...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Dodo s Lacem byli u nás metalové jedničky, když...

DERHEROLD - Arcanum I - Rage
Přes svátky jsem si udělal seznam všech alb své...

MYSTIC CIRCLE - Hexenbrand 1486
Děkuji za recenzi, a vůbec za to, že v dnešní...

HELICON - Helicon
Na poslední slovo seru! Prostě jsme se...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Těžký scializmus, já byl puberťák, měl velký...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
Je škoda, že Křížek tehdy nenatočil s Vitacitem...

VITACIT - Ze Smetiště až na vrchol scény 1976 - 1987
To se nesmí stát vznikla a koncertně byla...

MASTER`S HAMMER - Maldorör Disco
A ten samý člověk dal debutu Manic Street...

AMBUSH - Evil in All Dimensions
album se mi líbilo o fous lépe: vadí mi refrén...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




EPITAPHE - II

Francouzští Epitaphe existují již od roku 2009, ale to se ještě jmenovali pouze Epitaph. Své nahrávky začali vydávat nahrávky až pod současným jménem, první album vyšlo v roce 2019 a dostalo všeříkající název „I“. Nyní je na světě další deska a ta se nečekaně jmenuje „II“. Promo materiály tvrdí, že kapela hraje experimentální death metal. Za tím se může skrývat cokoliv, nicméně pohled na playlist a délku desky napoví, že škatulka je patrně správná. Při pouhých pěti skladbách album přesahuje hodinu, přičemž první a poslední skladba jsou spíš předehrou a outrem. Páteř alba tvoří tři songy, z nichž každý atakuje devatenáctiminutovou hranici.

Po třech minutách klidu a pohody při intru „Sycomore“ na vás vybafne divoká nálož blast beatů, death/blackových riffů a výrazné baskytary. Překvapí čisté vokály, ale prim hraje growling. „Celestial“ není celých devatenáct minut ve stejném tempu, a tak přichází pomalejší pasáže. Epitaphe rádi kytarově sólují a pouští se do stylu a nálady raných Opeth. Nechybí vyloženě odpočinkové momenty, při nichž hudba téměř ustane, aby přišel brutální výpad brutal death metalu. V takových chvílích jsou Epitaphe velice neurvalí a zběsilí.

„Melancholia“ je obdobnou hudební náloží. Na mysl vytanou Blood Incantation a jejich brutální technický death metal. Uprostřed songu překvapí nesmírně příjemná oáza klidu a relaxace. Hudba zklidní, zní jen bicí a vesmírně povznášející klávesy. Muzika je najednou magicky příjemná. V druhé polovině opusu je struktura chaotičtější, střídavě je tvrdá a jemná, přesto poměrně nečitelná. Téměř akustický úvod vás přivítá do „Insignificant“. Ta je z větší části poměrně pomalá, ale temná a valivá. Skladba postupně divočí, což se týká především bicích, které vytváří dojem chaotičnosti. Závěr skladby patří atmosféře. Epithaphe si s ní umí pohrát a tak její zesilování je postupné a působivé. Závěrečná dvouminutovka „Merging Within Nothingness“ je víceméně ambientním outrem, které celou nahrávku příjemně zakončí.

„II“ je zajímavé album, na kterém je znát, že je natočené s pečlivostí. Není úplně experimentální nebo progresivní, ačkoliv do této škatulky patří zaslouženě. Epitaphe nepřichází s ničím objevným nebo odvážným. Odvážná je snad pouze stopáž jednotlivých songů. I z toho důvodu se jedná o nahrávku pro fajnšmekry. Skladby nejsou nudné, kapela dobře pracuje se změnou temp a nálady každé skladby. Přesto to není strhující zážitek a příliš vám z poslechu v paměti neuvízne.

Tomáš Marton             


FB EPITAPHE

Seznam skladeb:
1. Sycomore
2. Celestial
3. Melancholia
4. Insignificant
5. Merging Within Nothingness

Sestava:
PB - zpěv, saxofon
LB - kytary, baskytara
AG - bicí, flétna

Rok vydání: 2022
Čas: 1:02:39
Label: Aesthetic DeathRecords
Země: Francie
Žánr: Experimentalní death/doom metal

Diskografie:
2019 - I
2022 - II

Foto: archiv kapely


Vydáno: 10.08.2022
Přečteno: 799x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01113 sekund.