Írán je pro pro rockovou a metalovou hudbu poměrně exotická země. Zpravidla to bývá tak, že muzikanti z těchto zemí nahrávají desky v jiných koutech světa. Částečně je to případ i kapely Heterochrome, která svou druhou desku „From The Ashes” nahrávala postupně v Íránu, Finsku, Kanadě (zde žije zpěvačka Mida Malek), Španělsku, Jižní Koreji a mastering proběhl v Rusku. Zdá se tedy, že do vzniku alba album bylo vloženo velké úsilí.
Heterochrome svůj styl prezentují jako progresivní metal a zdrojem inspirace pro ně jsou Opeth, Porcupine Tree nebo Gojira.
Desítku skladeb odstartuje velmi živá „For Tomorrow“, která kombinuje vlivy progu, gothic metalu a také doom metalu, i pořádnou dávku etnické hudby. To se projevuje v melodice a ve zpěvu, který se v perštině mužský i ženský hlas a sbory. Song se takřka plynule přelije do „The Flight“. Zde jsou výraznější vlivy death/doom metalu, kombinace growlu a ženského zpěvu s orientálními motivy připomene tvorbu Orphaned Land. Stále se tu něco děje a své místo dostává i akustická kytara v duchu Opeth.
Více progu a hračičkovství přinese instrumentální „WOTB“.
„The Bearing“ potvrdí, že dominantním prvkem Heterochrome je hlas Midy Malek. Zajímavým zpestřením je příjemná a pohodová „Transition“, která je spíše mezihrou., ve které zaujme především kytarové sólo. Osvěžující duetová akustická balada „Times Up“ ukončí jemnější a klidnější část alba, jež se vrací k výrazu ze začátku a nechybí folklórní motivy, gotika nebo death/doom metal. Kapela se zabývá tématy převážně sociálního rázu, právy žen, situací v rodném Íránu, či klimatickým změnám.
Heterochrome mají velice pestrý projev a v tom se projevuje progresivnost. Skupina si libuje v death/doomu devadesátých let, ale i v gotice a ráda implementuje etnické melodie, „From The Ashes” moc dobře poslouchá, chybí však více zapamatovatelných motivů. I když je album příjemné a povedené, je problém se do něj více ponořit. Nadprůměrná nahrávka od kapely, která má ještě na víc.
|
