Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE CRUEL INTENTIONS - Venomous Anonymous

Pokud nechce nová kapela upadnout v zapomnění a má větší než regionální ambice, ponechat mezi debutovou deskou a druhým albem čtyři roky je docela velký risk. Jde o to, že posluchači, kterým se první deska mohla líbit, na kapelu v dnešní uspěchané době lehce zapomenou a jen stěží se etablují na její vlnovou délku. Pak je tu věc druhá. I když se říká, že dnešní rocková scéna je natolik rozdrobená, že jí nevelí žádné trendy, úplně jisté není. To, co před čtyřmi lety fungovalo, může být po takové době přežité, obzvlášť když tehdejší fanoušci také o nějaký ten pátek odrostli a mají jiné starosti. Říká se, že dobrá písnička přežije všechno, ale módní vlny se pravidelně objevují a zase mizí, což je příklad i skandinávského glam metalu, ke kterému se kapela minulostí svého frontmana Lizzyho DeVinea (ex-Vains Of Jenna) hlásí.

Doba, kdy Nová vlna skandinávského glam metalu byla na vrcholu, je pryč více než deset let. Tenkrát vycházela dobrá díla, k čemuž přispěl i DeVine, když se svou kapelou vydal skvělou desku „The Art Of Telling Lies“. Jenže jak rychle tehdejší party vylétly nahoru, stejně takovým tempem se začaly kazit. Z tehdejší scény toho moc nezbylo. Nejlépe fungují Crazy Lixx, kteří se však stali spíše univerzální rockovou kapelou. Obstojně si vedou Crashdïet a tatíci Hardcore Superstar, ale o nějakém hnutí se mluvit nedá. DeVine se snaží držet prapor žánru stále nahoře a po odchodu z Vains Of Jenna založil partu The Cruel Intentions s kterou bůhvíjakou pracovitost nevykazuje. Byl covid, ale přece jen se zdá, že „Venomous Anonymoius“ přichází trochu s křížkem po funuse. Obzvlášť proto, že na ní není slyšet prakticky žádný pokrok. Ani od debutového alba „No Sign Of Belief“ a vlastně ani od dob Vains Of Jenna.

Stylově je „Venomous Anonymous“ naprosto čistá deska se všemi klady a zápory. Vezměte jakékoliv klišé, které jste znali jak z doby skandinávské glam metalové vlny, tak z mnohem mohutnější americké předchůdkyně z osmdesátých let, a určitě na něj narazíte i zde. Vezměte si také hity, které se v žánru produkují a buďte si jisti, že se z této desky taky nějaký vyloupne. Za všechny je zde stadionová tutovka „Sunrise Over Sunset“, naprosto typická glam metalová jízda, z níž cítíte rozpálenost losangeleských ulic (však v ní kapela propaguje tamní vykřičenou čtvrť Sunset Strip), lepé děvy, hektolitry chlastu a párty při tropických nocích na pláži. V této skladbě se koncentruje veškerá síla The Cruel Intentions a shrnuje celou podstatu kapely. Ne že by ostatní věci byly citelně horší, jde pořád o žánrové hity, ale jen „Sunrise Over Sunset“ má parametry stát se výkladní skříní The Cruel Intentions.

Je záchytným bodem alba, byť jí zdatně sekundují další podařené skladby - úvodní „Reapercussion“, vyžívající se spíše v tvrdších heavymetalových kytarách, stejně jako podobně znějící „Karosene“ se spratkovsky frázujícím DeVinem, i výrazná „Goddamn Monday“, v níž kapela využívá kontrastu provzdušněných kytar a úderného refrénu. Není to nic nového pod sluncem, ale rozhodně se to dobře poslouchá. Nečekaná je balada „Sal i Ditt sår“, ani ne tak kvůli znění, jelikož se jedná o naprosto typickou věc, ale proto, že ji kapela ponechala v rodném jazyce. Největším překvapením je hlas Lizzyho DeVinea, který se léty vybrousil do skvělé podoby, je řezavý jako vokál Joakima Berga z Hardcore Superstar a nepostrádá entuziasmus původních glam metalových pěvců ze Sunset Stripu. Pro styl, jaký The Cruel Intentiosn představují, je takřka ideální a zejména díky němu album nezapadá mezi klubovou konkurenci.

„Venomous Anonymous“ je dobrá deska, určená zejména pro žánrové fanoušky. Hranice stylu nepřekračuje a to jí škodí nejvíce. Těží pořád z toho, co se ve Skandinávii dělo před deseti, patnácti lety a nepřiznává žádný další vývoj. Tentokrát to lze kapele odpustit, protože skladby, se kterými přišla, jsou na slušné úrovni, ale pro příště by se to chtělo zamyslet i nad nějakým posunem. Opakování stejných formulek a pubescentních klišé může být cesta do záhuby.

Jan Skala             


FB THE CRUEL INTENSION

YouTube ukázka - Sunrise Over Sunset

Seznam skladeb:
1. Reapercussions
2. Venomous Anonymous
3. Sunrise Over Sunset
4. Casket Case
5. Kerosene
6. Salt I Ditt Sår
7. Final Deathroll
8. Goddamn Monday
9. Bad Vibes
10. Chemical Vacation
11. City Of Lice

Sestava:
Lizzy DeVine - zpěv, kytara
Kristina Nygaard Solhaug - kytara
Mats Wernerson - baskytara
Eiliv Sagrusten - bicí

Rok vydání: 2022
Čas: 35:01
Label: Nuclear Blast
Země: Norsko/Švédsko
Žánr: glam metal

Diskografie:
2018 - No Sign Of Belief
2022 - Venomous Anonymous

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 11.10.2022
Přečteno: 1029x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03214 sekund.