Tony Dolan neboli Demolition Man je dávno silně etablovaný muzikant na metalové scéně. První krok k tomu udělal dávno, když na sklonku osmdesátých let nastoupil do řad legendárních Venom, aby u zakladatelů black metalu vystřídal lídra Cronose a vytvořil s kapelou pokračování kultovních opusů „Welcome To Hell“ či „Black Metal“. Tato epizoda se smrskla jen na pár let, ale Venom jsou pro Tonyho celoživotním údělem. Spolu s kytaristou a zakládajícím členem kapely Mantasem už několik roků vedou vlastní verzi kapely, nazvanou Venom Inc. Nedávno vydali nové album „There`s Only Black“, které navazuje na pět let starý debut „Avé“ i na stará díla původních Venom. Proto jsme s Tonym domluvili rozhovor, který po původních zmatcích klapl na výbornou, a zpěvák a basista se mohl podělit o dojmy z nové desky a provětrat i minulost…
S Venom Inc. se vracíte s novou deskou po pěti letech. Jak se za tu dobu změnily podmínky pro britské kapely? Mám teď na mysli Brexit, covid…
Covid všechno zavřel, takže to ovlivnilo všechny, ale teď se to „všechno“ vrací k tomu, co jsme považovali za normální. A Brexit? Osobně si myslím, že to byla chyba, bude mít vliv hlavně na mladší kapely, které se snaží koncertovat v Evropě i na evropské kapely přijíždějící do Spojeného království, což je na hovno. Ale ještě horší je skutečnost, že to ovlivnilo i celou ekonomiku, všechno je dražší a vládne byrokracie.
Na novém albu představujete nového bubeníka Jeramieho Klinga. Proč před čtyřmi lety posílil kapelu právě on?
Náš starý bubeník si udělal čas na to, aby měl dítě se svou tehdejší nevěstou. Kapela ale měla naplánované turné, takže jsme situaci museli řešit. Jeramie Kling byl náš zvukař ve Spojených státech, zároveň je i bubeník, takže jsme ho využili na jedno turné, s tím, že se starý bubeník vrátí. On se ale rozhodl, že chce zaplatit za toto turné, na kterém nebyl. Když mu manažer řekl, že to není možné, už se k nám nevrátil a od té doby je s námi Jeramie. Nebyla to plánovaná akce, jen se to změnilo do podoby, jaká je teď.
Naživo s vámi ale Jeramie nevystupuje a místo něho s vámi hraje bývalý bubeník Dimmu Borgir a Cradle Of Filth Nicholas Barker. Proč?
Nick hrál na festivalech Alcatraz a Bloodstock, kde jsme hráli výroční program k albu „Black Metal“. Jeramie byl v té době na americkém turné s vlastní kapelou, takže jsme Nicka pozvali, aby s námi vystoupil.
Proč na vašem debutu „Avé“ nenahrál bicí původní člen Abaddon, když byl ještě členem kapely?
V zásadě to bylo pro to, že skladby nemohl zahrát. Zkoušel to, utratili jsme spoustu peněz za studio, byl velice nezáživný. Očividně se trápil, přestože věci byly napsány s ohledem na jeho hru. Nakonec si management, label, i my sami uvědomili, že takhle to nepůjde a tak byl přizván inženýr z Německa, aby se zaměřil na vytvoření reálných bicích. To byl základ, podle kterého pak Mantas programoval samplované bicí.
První, co na novém albu zaujme, je minimalistický obal. Proč na něm nejsou typická metalová témata?
Protože to by bylo příliš samozřejmé a nudné. Umění je o tom, že by mělo vyvolávat reakci, komunikovat, možná naznačovat. O tom obal je. Už i předchozí byl plný otázek, když sis ho detailně prostudoval.
Jak moc albu podle tebe pomohlo, že na něm hraje živý bubeník a ne automat?
Stoprocentně. Je lepší. Živého bubeníka mělo mít i „Avé“, měli jsme vědět, že si můžeme to výměnu dovolit, ale než k tomu došlo, tak už bylo pro první desku pozdě.
Podle mě je nová deska lepší než byla „Avé“. Měli jste tentokrát na její tvorbu dost času? Využili jste dobu, kdy se během covidu nesmělo koncertovat?
Děkuji. Myslím, že pandemie stála za hovno, ale v něčem přece byla přínosná, protože je vzácné, že člověk dostane tolik volného času na odpočinek a na tvoření, jindy se děje řada jiných věcí. Teď to bylo jako kdyby se svět zastavil a mohli jsme trochu relaxovat.
Album má velice tvrdý a moderní zvuk. Využili jste při natáčení nových technologií nebo jste se snažili dělat vše postaru?
Pokud jde o produkci, Mantas ji zvládl skvěle. Udělal méně efektní a více jasný zvuk, který tě vtáhne. Není to jen produkované, ale dosáhl skutečné syrovosti.
Zasáhl někdo jiný do skladatelského procesu nebo je vše výsledkem tvé spolupráce s Mantasem?
Jen já a Mantas. Když to funguje dobře, není třeba dělat změny.
Nové album navazuje na éru alb „Prime Evil“ a „Temples Of Ice“. Je pro vás důležité zachovávat typickou tvář Venom?
Jsme to my a zníme, jak zníme. Pokud ti to připomíná staré věci, tak ok, pokud ne, tak je to taky v pořádku. Ale když se snažíš dělat repliku něčeho, je to vždycky falešné a nepřesvědčivé. Prostě jdi a udělej něco, co ti v tu chvíli připadá skutečné a opravdové a zbytek nech osudu. Ať už se ti to líbí nebo ne, jedině tak je to přirozené.
Jak to byla s produkční stránkou alba? Spoléháte se sami na sebe nebo využíváte externích producentů?
Kdo nás zná lépe než my sami?
Vzpomeneš si na okamžik, kdy jsi vstupoval do Venom? Bylo pro tebe jednoduché zaujmout místo po Cronosovi?
Ano, bylo. Všichni jsme byli přátelé už od začátku a já jsem znal kapelu, zvuk, skladby, styl, takže to bylo jednoduché. Mám větší rozsah hlasu a moje basová hra je pokročilejší, proto to bylo snadné, byla radost psát nový materiál a hrát klasické věci Venom. Ale vždy jsem byl sám sebou. Před Venom, během Venom a po celou dobu až dosud. Proč být někým jiným, než kým jsi? Nikdy mě nenapadlo, že někoho nahrazuju, prostě jsem převzal post, zatímco ten druhý chlápek se rozhodl, že už nechce dělat nic satanského, venomovského.
S Venom jsi natočil tři alba. Které z nich máš nejraději?
„Prime Evil“. Pak to byli ještě EP „The Tear Your Soul Apart“, „Kissing The Beast“ a alba „Temples Of Ice“ a „The Wastelands“. Taky jsme natočili živé video „Live 90“. Nejvíce oblíbené je ale „Prime Evil“, ale to jen proto, že mělo nejlepší produkci. Kdyby takovou měla ostatní alba, bral bych je ještě lépe.
Rrozpad sestavy Venom v roce 1992 nebyl dostatečně vysvětlen. Mohl bys přiblížit, proč k tomu došlo?
Měli jsme smlouvu ještě na jedno album s Music For Nations, ale přišla doba rozhodování a řeknu ti, na základě jakých věcí jsem se rozhodl já. Za prvé jsem měl skvělou pracovní nabídku v Londýně, za druhé jsem byl deset let okrádán manažerem a bubeníkem Venom, kteří byli jeden tým, takže výdělek za psaní skladeb, nahrávání alb a turné byl nulový a za třetí, metalová hudba tehdy bojovala proti britpopu a grunge a já si říkal, proč stále pohánět umírajícího koně. Tak jsme to všechno zastavili. Ale žádné drama nebo rvačky se nekonaly, prostě jsme se rozešli.
Léta spolupracuješ s kytaristou Mantasem. Předtím, než začali fungovat Venom Inc., jste spolu hráli pod názvem M:Pire Of Evil. Je tahle značka ještě aktivní?
To je pravda. Stále máme nahráno pár skladeb, ale Venom Inc. spotřeboval všechen čas za poslední roky.
Letos si na koncertech připomínáte čtyřicáté výročí od vydání alba „Black Metal“. Je tahle deska nejdůležitějším albem Venom?
Myslím, že „Welcome To Hell“ bylo nejdůležitější, nicméně název alba „Black Metal“ byl použit k vytvoření celého žánru, bez ohledu na obrovskou šířku mezi celým žánrem a podstatou Venom. Název je to, co zdobí styl, takže právě z toho důvodu je to velice důležité album. Venom nazvali svůj styl black metal, aby se odlišili od všech ostatních. Důležitost je ve zvuku, v tématu a v názvu, který je bezkonkurenční. Proto je třeba album oslavit a v den výročí a mě oslovili a zeptali se, zda bychom to udělali. Řekli jsme, že ano.
Dlouhá léta slýchávám spory o tom, jestli je Venom blackmetalová kapela nebo není. Podle mě určitě je, protože jste styl albem „Black Metal“ dokonce pojmenovali. Jak se na to díváš? Cítíte spojitost s blackmetalovou scénou i tím, co se kolem ní v minulosti odehrávalo? Myslím třeba vypalování kostelů v Norsku a podobně?
Vypalování kostelů a všechny ty věci jsou mimo Venom, skandinávská generace chtěla svou identitu. Jejich folklór, jejich historie, jejich hrdinství, kdy se označovali jako pohané. Křesťani se kdysi rozhodli, že přijdou a postaví své kostely a budou ovládat a odsuzovat všechno ostatní. Ti muzikanti se chtěli vrátit tam, odkud přišli a oslavoval velké dědictví a ty hrdé lidi. Je to satanské? Ne! Anarchistické? Možné! A smysluplné? Určitě! Venom si ale dal za cíl být jedinečný, vyniknout a šokovat. Toto jsou prvky, se kterými si kapelu celá generace spojovala a brala ji pod vlajkou názvu black metalu. Nešlo ani tak o zvuk, jako o význam. Vezmi si norský black metal nebo švédský black metal, ten má jiný zvuk než Venom. I je tato deska provokovala, inspirovala a ovlivnila. Vytvořila to, čím si definujeme žánr.
|
